Archiv autora: administrator

Oslavy 155 let rumburské Střelnice

Sobota 6. července 2019 od 13:00 do 22:00 hodin (venkovní areál Domu kultury Střelnice Rumburk)

V letošním roce vzpomeneme 155 let od otevření objektu, který původně sloužil místnímu střeleckému spolku a v současné době slouží občanům našeho města k setkávání se v rámci nejrůznějších společenských a kulturních akcí.
Od 13.00 hodin – stánkový prodej, pouťové atrakce.

Oslavy 155 let rumburské Střelnice
Oslavy 155 let rumburské Střelnice

Odkaz:
https://kultura.rumburk.cz/cz/detail-akce.html?id_akce=6431

Sobota 8. června v Rumburku

V sobotu 8. června probíhá v Rumburku řada kulturně-historických akcí, stojících za návštěvu.

Od 10:00 do 22:00 hodin – 13. festiválek malého umění Na Kopečku v Rumburku
Tisková zpráva 1/2019: „Festiválek malého umění aneb Nebojte se třináctky“ (PDF) – zde
Něco z historie kostelíčka na Kamenném vršku v Rumburku (PDF) – tady

13. festiválek malého umění Na Kopečku v Rumburku
13. festiválek malého umění Na Kopečku v Rumburku

Od 11:00 do 12:00 hodin – 14. sraz a výstava bojových a historických vozidel na Lužickém náměstí v Rumburku
Pozvánka (PDF) – zde

Od 18:00 hodin – Koncert Schola puelarum v Loretě
Koncert duchovní hudby v loretánské kapli v Rumburku. Vystupuje dívčí pěvecké uskupení z Varnsdorfu. Vede Alena Převorová – https://kultura.rumburk.cz/cz/detail-akce.html?id_akce=6425
10:00-17:00 hodin – je přístupná rumburská Loreta s novou výstavou v ambitu, věnovanou vzpomínce na samostatné obce Dolní Křečany a Horní Jindřichov, jež jsou od roku 1949 nedílnou součástí města Rumburk.
Dolní Křečany a Horní Jindřichov ve fotografiích – http://www.loretarumburk.cz/akce/dolni-krecany-a-horni-jindrichov-ve-fotografiich/

Od 10.00 do 17.00 hodin – Výstavy v rumburském muzeuhttp://www.muzeumrumburk.cz/
S Foglarem v srdci – Rychlé šípy (prodlouženo do 15. 06. 2019)
A duha tančila po skle tancem sedmero múz – Pavel Homolka (prodlouženo do 31. 08. 2019)
Liberecko ve stínu sopek (do 31. 10. 2019)

Zdroj informace:
Bc. Ester Sadivová a Filip Šimonovský

Připomínka 101. výročí Rumburské vzpoury

Sobota 18. května 2019 od 8:00 hodin: Pochod Rumburské vzpoury, nástup na Lužickém náměstí v Rumburku

4. ročník dálkového pochodu Rumburské vzpoury
4. ročník dálkového pochodu Rumburské vzpoury

Úterý 21. května 2019 od 11:00 hodin: Pietní akt u pomníku na popravišti za rumburským hřbitovem

Oslavy 101. výročí Rumburské vzpoury
Oslavy 101. výročí Rumburské vzpoury

Středa 29. května 2019 od 10:00 hodin: Pietní akt u obnoveného pomníku na Lesním hřbitově v Novém Boru

Novoborský měsíčník - Květen 2019 (str. 5)
Novoborský měsíčník – Květen 2019 (str. 5)

Odkazy:
18. května 2019 – http://www.icrumburk.cz/cs/oslavy-rumburske-vzpoury-dalkovy-pochod
IV. ročník dálkového pochodu Po stopách Rumburské vzpoury – https://kultura.rumburk.cz/cz/detail-akce.html?id_akce=6386
Trasa dálkového pochodu Po stopách Rumburské vzpoury – https://mapy.cz/s/3rzNu
21. května 2019 – http://www.icrumburk.cz/cs/rumburska-vzpoura-pietni-akt
Novoborský měsíčník – květen 2019 – https://www.novy-bor.cz/assets/File.ashx?id_org=10715&id_dokumenty=5603

Pokračování textu Připomínka 101. výročí Rumburské vzpoury

74. výročí osvobození Československa

V rámci připomínky osvobození Československa v roce 1945 proběhnou v městě Rumburk a v obci Staré Křečany vzpomínkové pietní akce.

Úterý 7. května 2019 ve 12:00 hodin – pietní pokládání věnců na městském hřbitově v Rumburku.
Z historie:
Šluknovský výběžek byl osvobozen prvosledovými jednotkami 2. polské armády – 2. AWP (pod velením divizního generála Karola Świerczewskiho, 1897-1947) v sestavě 1. ukrajinského frontu maršála I. S. Koněva. Konkrétně město Rumburk bylo osvobozeno kolem poledne 9. května 1945 jednotkami 37. polského pěšího pluku, kterému velel podplukovník Włodzimierz Zinkowski.
Na rumburském hřbitově je hromadný válečný hrob (evid. č. CZE4212-327) s ostatky 6 neznámých vojínů 2. polské armády a 7 neznámých vojínů Rudé armády.

74. výročí osvobození Československa
74. výročí osvobození Československa

Středa 8. května 2019 ve 13:00 hodin – slavnostní odhalení pamětní desky Františka Antonína Bernarda na návsi obce Staré Křečany.
Z historie:
Bojovník proti nacismu František Antonín Bernard, rodák ze Starých Křečan, byl stíhacím pilotem čsl. jednotek RAF ve Velké Británii a držitelem 16 válečných vyznamenání.
Plukovník František Antonín Bernard (23.07.1914 Staré Křečany – 17.06.1980 Nový Zéland) v roce 1939 opouští okupovanou republiku s úmyslem bojovat proti nacistům, v roce 1940 působí ve francouzském letectvu, po porážce Francie odchází do Velké Británie, kde působí v RAF pod osobním číslem 787 543 (310. čsl. stíhací peruť, stíhací peruť „Country of London“, 238. stíhací peruť, 32. stíhací peruť, 313. čsl. stíhací peruť, 310. čsl. stíhací peruť). Po roce 1948 emigroval na Nový Zéland.

Pamětní deska František Antonín Bernard (1914-1980)
Pamětní deska František Antonín Bernard (1914-1980)

Odkazy:
Pieta na hřbitově v Rumburku – osvobození naší vlasti – https://www.vybezek.eu/135777-rbk-pieta-2019/
Duben a květen 1945 mezi Bautzenem a Prahou – http://www.lausitz.estranky.cz/clanky/historicka-svedectvi/duben-a-kveten-1945-mezi-bautzenem-a-prahou.html
Polski marsz z Lužice do Čech / Polští vojáci a osvobození severu Čech v květnu 1945 – http://www.luzicke-hory.cz/historie/index.php?pg=clanek04c
Účast 2. AWP na osvobození Československa – http://fknizek.cz/data/docs_pdf/Ucast_2_AWP_na_osvobozeni_CSR.pdf
Pozvání na odhalení pamětní desky F. A. Bernardovi – https://www.vybezek.eu/134487-pametni-deska-bernard/
Bernard, František Antonín – https://www.valka.cz/Bernard-Frantisek-Antonin-t85254

Pokračování textu 74. výročí osvobození Československa

První máj 2019 v Rumburku

Středa 1. května 2019, 10:00 – 13:00 hodin, Lužické náměstí v Rumburku
Svátek práce, zamilovaných a nebeského ochránce pracujících sv. Josefa Dělníka

Jan Neruda: Feuileton O 1. máji 1890

První máj 1890 v Praze
Jan Neruda – 1. Máj 1890
(Fejeton)

„Byl První máj…“
Račte odpustit, že začínám také já tou naší poeticky sice líbeznou, přece však jen až přespříliš otřepávanou frází! Když to ale věru tentokráte jinak nejde! Rok co rok se těch Máchových slov užívá kolem 1. máje sice tisíců a tisícůkráte po Čechách; ale letos – a teď dovolte, abych už zase užil hodně běžné, hodně otřepané fráze: já chtěl bych mít jenom tolik zlatek, kolikrát zrovna letos byla u nás slova ta pronesena, a to často jen jakoby mimovolně – jako ve snu – tichounkým šeptem.

Ano: Byl První máj 1890! A kdo jej co muž dozrálý, myslivý prožil, do dnů svého života na něj nezapomene!


… celý text fejetonu Jana Nerudy zde


První máj 1890 v Praze

První máj 2019 v Rumburku
První máj 2019 v Rumburku

Odkazy:
Svátek práce – https://cs.wikipedia.org/wiki/Svátek_práce
1. máj – lásky čas: i nezadaní mohou slavit – https://www.edarling.cz/poradna/zit-jako-single/1-maj-lasky-cas
Sv. Josef Dělník – http://catholica.cz/?id=1321

Velikonoce 2019 v Loretě a u evangelíků

Akce pro veřejnost

13. dubna – 8. června 2019 (úterý-sobota 10:00-17:00 hodin), Loreta Rumburk
Pašijový betlém – Zobrazení biblického vyprávění o utrpení Krista

Středa 17. dubna 2019, 17:00-18:00 hodin, Loreta Rumburk
Komentovaná prohlídka obrazů křížové cesty a kaple Svatých schodů

Sobota 20. dubna 2019, 18:00 hodin, Evangelický kostel – Krásnolipská ul.
Bílá sobota – Velikonoční divadelní hra
Ochotníci kolem Domečku Na Kopečku a evangelického farního sboru sehrají velikonoční kus s názvem Cestou království (Příběh Římana Marca Manilia) podle knihy Miky Waltariho Jeho království v úpravě Jana Tkadlečka.

Komentovaná prohlídka křížové cesty a kaple Svatých schodů
Komentovaná prohlídka křížové cesty a kaple Svatých schodů

Odkazy:
Velikonoce 2019 Rumburk – http://www.icrumburk.cz/cs/velikonoce-2019
Komentovaná prohlídka obrazů křížové cesty a kaple Svatých schodů – http://www.loretarumburk.cz/akce/komentovana-prohlidka-krizove-cesty-a-kaple-svatych-schodu-2019-v-rumburku/

Domeček Na Kopečku / Duben 2019 – http://www.icrumburk.cz/cs/domecek-na-kopecku-akce-duben

Výstavy „Spojeni s Foglarem“ a „Pocta Rychlým šípům“ v rumburském muzeu

Sobota 13. dubna 2019 od 14:00 hodin

Slavnostní vernisáž putovních výstav „Spojeni s Foglarem“ a „Pocta Rychlým šípům“. Slavnostního otevření obou výstav se zúčastní také členové skautské organizace – Junák – český skaut, středisko Rumburk. Obě výstavy v rumburském muzeu potrvají do 19. května 2019.

Výstavy "Spojeni s Foglarem" a "Pocta Rychlým šípům", Muzeum Rumburk
Výstavy „Spojeni s Foglarem“ a „Pocta Rychlým šípům“, Muzeum Rumburk

Odkaz:
http://www.muzeumrumburk.cz/program/spojeni-s-foglarem-pocta-rychlym-sipum

Výstava „Liberecko ve stínu sopek“ v rumburském muzeu

Čtvrtek 11. dubna 2019 od 17:00 hodin, Muzeum Rumburk

Vernisáž interaktivní výstavy Muzea Českého Ráje v Turnově, která vznikla ve spolupráci s Českou geologickou službou. Úvodního slova se ujmou geolog muzea Českého ráje v Turnově Mgr. Jan Bubal a přední český vulkanolog  Mgr. Vladislav Rapprich, Ph.D. Animace vulkanické činnosti, ukázka hornin, fotografie z této kdysi aktivní vulkanické oblasti. Výstava potrvá do 31. října 2019. 
Ač to nemusí být na první pohled patrné, v minulosti patřilo Liberecko opakovaně k velmi aktivním vulkanickým oblastem. Nenajdeme zde sice žádný supervulkán, ale po zhlédnutí výstavy Liberecko ve stínu sopek zjistíte, že tu občas mohlo být pořádně „horko“. Po krajině od Lužických hor až k Českému ráji najdeme totiž rozeseto nespočet drobných vulkánů.

Výstava "Liberecko ve stínu sopek" v rumburském muzeu
Výstava „Liberecko ve stínu sopek“ v rumburském muzeu

Odkaz:
Liberecko ve stínu sopek – http://www.muzeumrumburk.cz/program/liberecko-ve-stinu-sopek

Jiříkov aneb Dějiny města v éře národního výboru 1945 – 1990

Úterý 26. března 2019 v 17:00 hodin, Muzeum Rumburk, pobočka Oblastního muzea v Děčíně

Přednáška Mgr. Petra Karlíčka Ph. D., ředitele Archivu města Ústí nad Labem (spojená s autogramiádou) o novodobých dějinách města Jiříkov.

Mgr. Petr Karlíček Ph. D.
Jiříkov - dějiny města (2014)

Mgr. Petr Karlíček Ph. D. (* 1982) absolvoval Střední průmyslovou školu textilní v Aši. Na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem vystudoval obor kulturně historická regionalistika (2006) a archivnictví (2008). Na podzim 2015 zde obhájil disertační práci nazvanou Politické karikatury (a satira) Čechů, Slováků a českých Němců v letech 1933-1953. V letech 2007-2017 pracoval ve Státním okresním archivu Děčín. Od září 2017 je ředitelem Archivu města Ústí nad Labem. Jako externista vyučuje na katedře historie University J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Spolupracoval se spolkem Paměť národa/Post Bellum a v Ústí nad Labem s Činoherním studiem nebo Veřejným sálem Hraničář. Specializuje se na dějiny kresleného humoru v první polovině 20. století, dějiny českého pohraničí nebo česko-německé vztahy. O výše uvedených tématech publikuje doma i v zahraničí.

Přednáška Petra Karlíčka "Jiříkov, dějiny města v éře národního výboru 1945 - 1990"
Přednáška Petra Karlíčka „Jiříkov, dějiny města v éře národního výboru 1945 – 1990“

Zdroje informací:
Jiříkov aneb Dějiny města v éře národního výboru 1945 – 1990 –
http://www.muzeumrumburk.cz/program/jirikov-aneb-dejiny-mesta-v-ere-narodniho-vyboru-1945-1990
Ivo Šafus: Jiříkov – dějiny města v éře národního výboru 1945-1990 – https://www.vybezek.eu/131590-jirikov-dejiny-1945-1990/
Mgr. Petr Karlíček, Ph.D. – http://ff.ujep.cz/index.php/15-khi/personalni-slozeni/74-mgr-petr-karlicek
Petr Karlíček – https://www.databazeknih.cz/zivotopis/petr-karlicek-83116
Petr Karlíček – http://3za50.knizniklub.cz/autor/petr-karlicek

Čtvrtstoletí bez Půlkacíře

Karel Kryl (* 12. dubna 1944 Kroměříž, Protektorát Čechy a Morava, + 3. března 1994 Mnichov, Spolková republika Německo), „básník s kytarou“, v roce 1970 (již v německém exilu) navštívil bývalý nacistický koncentrační tábor Dachau u bavorského Mnichova.

Heinrich Himmler, někdejší policejní ředitel v Mnichově, oficiálně tábor popsal jako „první koncentrační tábor pro politické vězně.“ První vězni prošli jeho branou s nápisem „Arbeit macht frei“ 22. března 1933.
Na seznamu vězňů se nacházelo mnoho osobností veřejného života, jako starostové, komunální politici, poslanci a šlechtici; řada vydavatelů novin a časopisů; mnoho známých a tedy vlivných spisovatelů. Byli sem sváženi lidé různých mediálně aktivních povolání s vlivem na veřejnost, jako hudebníci, skladatelé a právníci. Od konce roku 1940 byli z různých jiných táborů do Dachau svážení již dříve zatčení duchovní různých konfesí, kteří byli koncentrováni v kněžském bloku. Celkem prošlo táborem přes 200 tisíc vězňů z třiceti zemí, z nichž dvě třetiny tvořili političtí vězni a téměř třetinu tvořili Židé. Uvádí se, že v táboře zemřelo celkem 25 613 vězňů a dalších téměř 10 tisíc mělo zemřít v pobočných táborech.
Tábor byl osvobozen 29. dubna 1945 americkými jednotkami, které nalezly v uzavřeném táboře přes 30 000 vězňů. Téhož dne došlo k masakru části zajatých strážných. Žádný z pachatelů nebyl za tento čin nikdy souzen. Generál Patton, na konci války jmenovaný guvernérem Bavorska, vydal příkaz případ dál nevyšetřovat.

Pod dojmem zmíněné návštěvy složil „Bratříček“ Karel Kryl píseň „Dachau blues“, vydanou poprvé na exilovém albu „Maškary“ (1970).

Karel Kryl: Dachau blues (1970, album Maškary)
Karel Kryl: Dachau blues (1970, album Maškary)
Karel Kryl: Maškary (zadní strana alba, 1970)
Karel Kryl: Maškary (zadní strana alba, 1970)

Nadčasová píseň, aktuální i 25 let od skonu „Půlkacíře“ Karla Kryla.

Z násilí nikdy nevzešlo nic dobrého.
(Martin Luther; *1483 – +1546)

Jsem proti násilí, protože i když se zdá, že je pro dobrou věc, ta dobrá věc je pouze přechodná, ale zlo, které zplodí, je trvalé.
(Móhandás Karamčand Gándhí, zvaný Mahátma Gándhí; *1869 – +1948)
Ploty obehnaná americká základna Guantánamo na Kubě (Foto: Vít Pohanka)
Ploty obehnaná americká základna Guantánamo na Kubě (Foto: Vít Pohanka)

Off Limits / Trespassers Will Be Prosecuted = Nepřístupno / Ti, kdo přelezou, budou potrestáni


Odkazy:
Karel Kryl – http://www.karelkryl.cz/index.php
Karel Kryl – https://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_Kryl
Karel Kryl – Dachau blues – http://www.karelkryl.wz.cz/dachb.htm
Karel Kryl – Dachau blues – https://www.youtube.com/watch?v=s9z84OQ_6-M
Koncentrační tábor Dachau – https://cs.wikipedia.org/wiki/Koncentrační_tábor_Dachau
Dachau – https://www.holocaust.cz/dejiny/koncentracni-tabory-a-ghetta/dachau/
Dachau – první a nejdéle fungující „koncentrák“ v Německu – https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/1459709-dachau-prvni-a-nejdele-fungujici-koncentrak-v-nemecku
Osvobození Dachau minutu po minutě – http://www.detektorweb.cz/index.4me?s=show&lang=1&i=29410&mm=2&xb=2&vd=1&PHPSSIDWx=49bca4aa633645c476d92e164265baaa
Bist du von Dachau? – http://www.detektorweb.cz/index.4me?s=show&i=29277&mm=1&vd=1
Masakr v Dachau – http://fknizek.cz/data/docs_pdf/Masakr_v_Dachau.pdf

14.-16. března 1939 – pohled z druhé strany

Události z března 1939 jsou na Internetu podrobně dokumentovány historiky, pamětníky, publicisty, a to zejména pohledem z naší strany. Podstatně vzácnější je dobový německý pohled na zánik Československa.
Dovolím si proto ocitovat dokument ze 4. dubna 1939, a to „Dopis hlavního pobočníka říšského vůdce SS Heinricha Himmlera, Ludolfa von Alvenslebena, Himmlerově dceři Gudrun o pobytu Adolfa Hitlera na Pražském hradě 15.-16. března 1939“ v českém překladu Pavla Zemana (15. březen 1939 a obsazení Pražského hradu“ – https://www.ustrcr.cz/data/pdf/pamet-dejiny/pad1402/058-069.pdf):


[…], 4. 4. 1939
Sl. Gudrun Himmler
Milá Puppi!
píšu tento dopis, a tím dávám Tobě a později zvláště Tvým vnukům a pravnukům do rukou cenný dokument.
Ty víš, že jsem jako hlavní adjutant Tvého otce vždy v jeho doprovodu a byl jsem také svědkem následujících zážitků.
Po velmi bouřlivé a chladné jízdě automobilem večer z České Lípy 14. března 1939[93], kdy nás míjely kolony mnoha pochodujících vojáků, vjel Vůdce do starého pražského císařského hradu na Hradčanech, kde se se svým štábem ubytoval.
V historických prostorách starého císařského hradu, který se vznáší nad světelným mořem starého německého města na Vltavě, se kolem Vůdce shromáždili četní přední muži Říše.
Bylo vidět generály a důstojníky jednotek, které narukovaly do Prahy, šéfa vrchního velitelství Wehrmachtu generálplukovníka Keitela[94], vrchního ubytovatele I v hlavním štábu armády generálporučíka von Stülpnagela[95], osobní a vojenské pobočníky Vůdce, šéfa Říšského kancléřství říšského ministra Dr. Lammerse, říšského vůdce a šéfa německé policie Himmlera s jeho blízkými spolupracovníky.
V bezprostřední blízkosti Vůdce šel Tvůj otec. Byl to velký historický okamžik. Po příjezdu Vůdce vyvěsila hradní stráž německého strážního regimentu Vůdcovu standartu na cimbuří Hradčan[96].
Vůdce šel do skromně zařízených soukromých prostor[97], obrátil se k Tvému otci, šťastně ho objal, že mu bylo dopřáno získat pro Německo Čechy a Moravu. Přitom řekl následující: „Himmlere, není krásné, že zde stojíme, jsme nyní zde a nikdy neodejdeme?“
Později řekl Tvému otci ještě jednou: „Nechválím se, ale zde musím skutečně říci, že jsem to elegantně udělal.“
Doufám, milá Puppi, že Ti tímto zážitkem připravím mnoho radosti.
Heil Hitler!
Alvensleben


Poznámky:
[94] Wilhelm Keitel (1882-1946), armádní generál, v letech 1938-1945 vrchní velitel německých ozbrojených sil, 1946 popraven v Norimberku.
[95] Carl Heinrich von Stülpnagel (1886-1944), generál pěchoty, v letech 1938-1940 vrchní ubytovatel v generálním štábu německé armády, 1942-1944 vojenský velitel Francie, v roce 1944 popraven za účast na atentátu na Adolfa Hitlera.
[96] Standarta byla vyvěšena večer 15. března na jižním křídle Pražského hradu.
[97] Apartmá mělo podobu reprezentativního bytu pro zahraničí návštěvy.


Heinrich Himmler (uprostřed) s dcerou Gudrun při návštěvě koncentračního tábora Dachau (1941)
Heinrich Himmler (uprostřed) s dcerou Gudrun při návštěvě koncentračního tábora Dachau (1941)
„Tatínek mě vzal k sobě do práce. Prohlédli jsme si vše, co jen bylo možné. Viděli jsme, jak lidé pracují v zahradnictví, prohlédla jsem si obrázky, které tamní vězni namalovali,“ napsala si do svého deníku sotva desetiletá dívka jménem Gudrun. „Bylo to nádherné,“ zasnila se ve svých poznámkách.
Onou dívkou byla Gudrun Himmlerová. Tím místem, nad kterým se tak dojemně rozplývala, byl první nacistický koncentrační tábor Dachau. A tím milujícím tatínkem Heinrich Himmler, druhý nejmocnější muž Hitlerovy třetí říše a jeden z architektů holokaustu.
„Dnes je můj otec nenáviděný jako největší masový vrah všech dob. Já to ale vidím jinak a je mým posláním, abych ukázala svého otce v jiném světle,“ tvrdila v 50. letech. Často se šokující drzostí opakovala, že Himmler byl „velký muž, který jen nebyl pochopený, jelikož jeho dobré jméno zničili Židé“.

Nacismus byl vojensky poražen v květnu 1945, ale Püppi, Gudrun Himmlerová, provdaná Burwitzová (* 8. srpna 1929 Mnichov, Německo, + 24. května 2018 Mnichov, Spolková republika Německo) zůstala přesvědčenou nacistkou do konce života.


Odkazy:
Gudrun Burwitzová – https://cs.wikipedia.org/wiki/Gudrun_Burwitzová
Himmler with his daughter, 1938 – https://rarehistoricalphotos.com/himmler-daughter-1938/
Tichá pomoc: tajní ochránci nacistických vrahů – https://www.idnes.cz/xman/styl/ticha-pomoc-stille-hilfe-himmlerova-dcera-gudrun-burwitz.A171012_121630_xman-styl_fro
Kdo byli tajní ochránci nacistů: Stille Hilfe aneb Hnědí kamarádi drží při sobě – https://www.stoplusjednicka.cz/kdo-byli-tajni-ochranci-nacistu-stille-hilfe-aneb-hnedi-kamaradi-drzi-pri-sobe

Výstava „Příběhy odvahy nevidomých“ v muzeu Rumburk (1. – 27. 3. 2019)

Pátek 1. března 2019 od 16:00 hodin – vernisáž výstavy
Středa 20. března 2019 od 14:00 hodin – diskuse s veřejností

Výstava uměleckých fotografií spolu s životními příběhy nevidomých a zrakově postižených klientů TyfloCentra Ústí nad Labem, o.p.s.
Součástí výstavy bude 20. března ve 14 hodin v rumburském muzeu seznamovací schůzka a diskuze s veřejností. Přímo ve výstavních prostorech budou klienti TyfloCentra Ústí nad Labem o.ps. představovat široké veřejnosti kompenzační pomůcky jako například kamerové lupy, čtečku, ozvučený mobil, atd., které jim usnadňují život a napomáhají jim začlenit se do společnosti i do práce.

Výstava "Příběhy odvahy nevidomých" v rumburském muzeu (1.-27. března 2019)
Výstava „Příběhy odvahy nevidomých“ v rumburském muzeu (1.-27. března 2019)

Odkaz:
Příběhy odvahy nevidomých – http://www.muzeumrumburk.cz/program/pribehy-nevidomych

Přednáška „Rakouské bitevní lodě“ v rumburském muzeu

Čtvrtek 21. února 2019 v 17:00 hodin, Muzeum Rumburk

Alois Bělota: Rakouské bitevní lodě

Alois Bělota se věnuje převážně historii válečných plavidel všech kategorií (námořní, říční a ponorkové loďstvo) Německa a Rakousko-Uherska v období Velké války (1914-1918) a nástupnických států monarchie včetně Československa.

Alois Bělota: Rakouské bitevní lodě
Alois Bělota: Rakouské bitevní lodě

Rakouská bitevní loď
Rakouská bitevní loď

Odkazy:
Alois Bělota: Rakouské bitevní lodě – http://www.muzeumrumburk.cz/program/alois-belota-rakouske-bitevni-lode
Přednáška Aloise Běloty: Rakouské bitevní lodě – http://muzeumdc.cz/index.php/program/prednaska-aloise-beloty-rakouske-bitevni-lode
Alois Bělota: Smělý výpad námořníků císaře pána – https://www.stoplusjednicka.cz/smely-vypad-namorniku-cisare-pana
Alois Bělota: Tak trochu jiní námořníci: Jak se vyvíjela taktika říčního boje – https://www.stoplusjednicka.cz/tak-trochu-jini-namornici-jak-se-vyvijela-taktika-ricniho-boje
Alois Bělota: Krátká válka námořníků krále Petra: Jugoslávské královské námořnictvo (1) – https://www.stoplusjednicka.cz/kratka-valka-namorniku-krale-petra-jugoslavske-kralovske-namornictvo-1
Alois Bělota: Námořníci bez moře – https://www.triobo.online/extra/46-2014/namornici-bez-more/
Alois Bělota: Podmořská ocelová dvojčata (1): Rakousko-uherské ponorky U-3 a U-4 – https://www.stoplusjednicka.cz/rakousko-uherske-ponorky-u-3-u-4-podmorska-ocelova-dvojcata

Zdroj informace:
Kamila Lišková, Muzeum Rumburk, pobočka Oblastního muzea v Děčíně