Archiv autora: administrator

Václav Sedláček ve stínu Jana Opletala

Rok kulatých výročí je příležitostí uvědomit si paradoxy naší paměti. Takovým paradoxem je stopa dvou mladých lidí, kteří zemřeli v říjnu a listopadu 1939 na střelná zranění. Kdo tehdy zmáčkl spoušť, není dodnes objasněno. Jméno prvního je symbolem, druhý je skoro zapomenut. Jan Opletal je pevnou součástí dějin. Václav Sedláček musí o pozornost současníků bojovat.
Václav Sedláček (22. dubna 1917 Recklinghausen, Severní Porýní-Vestfálsko – 28. října 1939 Praha, Protektorát Čechy a Morava) byl spolu s Janem Opletalem jednou ze dvou obětí střelby do davu při protinacistických demonstracích 28. října 1939.
Je to zvláštní osud. Václav Sedláček, ačkoli se narodil v Německu, několikrát osvědčil své češství a autentický vztah k Československé republice. Dvakrát prchal před Němci a nacisty (1933 a 1938) a ani 28. října 1939, kdy mohl sedět v klidu domova, nezůstal stranou. Vyšel do pražských ulic a zúčastnil se zakázané protiněmecké demonstrace. Možná měl na klopě malou trikoloru, což byla »legitimace«, kterou si v této době ještě mnoho Čechů dovolilo. I tak to bylo hrdinství.
Více informací naleznete zde:
Václav Sedláček ve stínu Jana Opletala (Střípek z historie – 28. říjen 1939) –
https://drive.google.com/open?id=1CSCA2zhCg-UgfN8kwDQVibp2DvIwUoCW

Václav Sedláček ve stínu Jana Opletala
Václav Sedláček ve stínu Jana Opletala

Vyhnání Němců z Československa z pohledů obětí / Děti nepřítele?

Středa 6. listopadu 2019 od 17:30 hodin, Muzeum Rumburk
Přednáška pamětníka Tomáše Titzeho.

Přednáška pamětníka Tomáše Titzeho
Přednáška pamětníka Tomáše Titzeho

Odkaz:
http://www.muzeumrumburk.cz/program/vyhnani-nemcu-z-ceskoslovenska-z-pohledu-obeti

Glosa:
Od přednášky jsem očekával ösobní vzpomínky rodin Titze a Kunert na období před a po Mnichovu, na Třetí říši, na jejich osudy po osvobození Československa. Místo toho přeplněný sál rumburského muzea (před promítanou německou mapou obsazeného pohraničí) vyslechl kritiku Aloise Jiráska (za praotce Čecha), Charlese Darwina (za spis O původu druhů), Winstona Churchilla (za účast v búrské válce) a dalších osobností (včetně T. G. Masaryka, E. Beneše, M. R. Štefánika), ruských legionářů atd. Kritické desetiletí 1938 – 1948 přednášející zcela vynechal, takže o „vyhnání“ (transferu, vysídlení, deportaci) československých Němců se posluchači nedověděli prakticky nic nového. Situaci (poté, co někteří posluchači začali odcházet) zachránil ředitel děčínského muzea Ing. Vlastimil Pažourek, který objasnil hlavní problém česko-německých vztahů, kterým byla záležitost úředního jazyka. Česká reprezentace se od poloviny 19. století marně snažila dosáhnout zrovnoprávnění češtiny s němčinou (úřední jazyk Habsburské monarchie). Po vzniku Československa (v hranicích Českého království) se čeští Němci stali menšinou, s čímž se většinově nesmířili, podíleli se na rozbití ČSR a po osvobození na to doplatili.
Jelikož zmíněná přednáška nesplnila mé očekávání, navštívil jsem následujícího dne (7.11.2019) mezinárodní putovní výstavu v ústeckém městském muzeu. Těžištěm projektu „Děti nepřítele? – Kinder des Feindes?“ jsou zkušenosti česko-německých dětí v poválečném Československu, kdy docházelo k proměnám definice a obrazu nepřítele. Měly být tyto děti vnímány jako nepřátelé, nebo jako budoucnost českého národa? Výstava prezentuje každodenní život česko-německých dětí a staví jej do kontextu politických dějin. Ke slovu se dostávají pamětníci, aby vypověděli, jak se jako děti vypořádali s negativními zkušenostmi a jak se jejich původ projevil na jejich identitě. Součástí výstavy je i dokumentární film „Generation „N“: Deutschböhme“ (Veronika Kupková a Olga Komarevtseva; 2016, 1:22:20) – Hlas generace, kterou jsme „odsunuli“. Motem filmu je citát A. de Saint-Exupéryho: „Nic v nás nevzbudí takový respekt, jako člověk statečně snášející neštěstí“. Shlédnutí výstavy a filmu vřele doporučuji, protože jsou výpovědí o době, kterou většina z nás nemůže znát z vlastní zkušenosti.

Mezinárodní putovní výstava "Děti nepřítele?" v Městském muzeu Ústí n.L.
Mezinárodní putovní výstava „Děti nepřítele?“ v Městském muzeu Ústí n.L.

Odkazy:
Výstava Děti nepřítele? –
http://www.muzeumusti.cz/hlavni-stranka/c2199/DETI-NEPRITELE/

Film Generation „N“: Deutschböhme –
https://www.youtube.com/watch?v=vCpADy3pV8E

Odešla Vlasta Chramostová

Před 7 lety, 19. října 2012 v rámci cyklu besed „Osudy“ (setkání s osobnostmi 20. století) přijala pozvání a vystoupila v rumburském muzeu česká divadelní a filmová herečka, disidentka, spisovatelka a rebelka Vlasta Chramostová (17. listopadu 1926 Brno, Československo – 6. října 2019 Praha, Česká republika), zasloužilá umělkyně (1965), nositelka Řádu T. G. Masaryka III. třídy (1998) a Čestné medaile T. G. Masaryka.
Besedu moderovali Ester Sadivová a Filip Stojaník.
Vlasta Chramostová vyprávěla mj. o svém působení v pražském Divadle na Vinohradech (1950-1970), v Krejčově Divadle za branou (1970-1972) a v souboru činohry Národního divadla (1991-2010). Také o svém „bytovém divadle“, kde hrála v letech 1976-1980 a o své někdejší kamarádce a kolegyni Jiřině Švorcové (25. května 1928 – 8. srpna 2011).
Po podpisu Charty 77 se Vlasta Chramostová živila se svým druhým manželem kameramanem Stanislavem Milotou (9. března 1933 Praha, Československo – 18. února 2019 Praha, Česká republika) na chalupě v Prysku výrobou stolních lamp.

Stanislav Milota a Vlasta Chramostová Stanislav Milota a Vlasta Chramostová (Wikipedie)
S firmou MICHR - Licht is sichr! Po léta jsme se Standou sbírali na skládce nedaleko chalupy střepy z kamenickošenovských skláren a vyráběli z nich lampy. To bylo tehdy nedostatkové zboží. Kamarádi, kteří lampy prodávali dalším kamarádům, zdůrazňovali, že každá lampa je originál, a šířili reklamní slogan dílny MIlota-CHRamostová: „S firmou MICHR – Licht ist sichr!“ (autobiografie Vlasta Chramostová, nakladatelství DOPLNĚK, Brno 1999; str. 258)

V závěrečné autogramiádě mi Vlasta Chramostová podepsala svou knihu vzpomínek, která je otevřenou osobní výpovědí o době, ve které žila.

Autobiografie Vlasta Chramostová

Vlasta Chramostová (autobiografie 1999)

Moje amatérská videa (Muzeum Rumburk, Osudy: Vlasta Chramostová, 19.10.2012, formát AVI):

Vlasta Chramostová v rumburském muzeuPICT0011.avi (7:56 min / 94,9 MB) Vlasta Chramostová v rumburském muzeuPICT0012.avi (5:09 min / 61,7 MB)

Odkaz:
Vlasta Chramostová – https://cs.wikipedia.org/wiki/Vlasta_Chramostová

Varhanní koncert v Mikulášovicích

V sobotu 5. října 2019 v mikulášovickém kostele v 16:00 hodin rozezní varhany pan Michal Novenko v rámci Českého varhanního festivalu.
Monumentální nástroj z roku 1901 postavila firma bratří Riegerů z Krnova. Varhany jsou největším nástrojem se dvěma manuály v romantickém ladění v celé České republice. Nástroj má 37 rejstříků a necelých 2500 píšťal.

Varhanní koncert v Mikulášovicích (5. října 2019)
Varhanní koncert v Mikulášovicích (5. října 2019)

Zdroj informace:
Bc. Ester Sadivová, Mgr. Roman Klinger

Vzpomínka na obránce hranic Československa (září 1938)

V sobotu 21. září 2019 již tradičně pořádá Jednota Československé obce legionářské z Mladé Boleslavi vzpomínku na příslušníky finanční stráže a Stráže obrany státu, kteří v roce 1938 bojovali na hranicích naší republiky.
Program setkání má dvě části. Nejprve je v 10:00 hodin uspořádán z parkoviště u chaty Luž v Horní Světlé na Myslivnách společný výstup na vrchol Luže. Výstupu se zúčastní naši členové v dobových stejnokrojích. V rámci společného výstupu bude podán i historický výklad, který většinou přechází ve velmi zajímavou diskusi. Druhá část programu začne ve 14:00 hodin u pomníku hraničářů na hraničním přechodu Dolní Světlá-Waltersdorf. Pietním aktem za účasti Armády a Policie České republiky bude připomenut statečný boj našich otců a dědů za demokracii a svobodu.
Součástí pietního aktu bude i křest katalogu z výstav o finanční stráži, které naše jednota uskutečnila v minulých letech. Katalog, stejně jako přechozí výstavy, mapuje historii finanční stráže v Lužických horách a Šluknovském výběžku v celé době její existence, tedy v letech 1843 až 1949. Katalog je bohatě doplněn fotografiemi a ukázkami stejnokrojů. Jedná se o jistě zajímavou publikaci, jak pro zájemce o místní regionální historii, tak i pro zájemce o komplexní historii sboru finanční stráže.

Obránci čs. hranic v roce 1938
Obránci čs. hranic v roce 1938
Jaroslav Beneš - Finanční stráž na severu Čech / Katalog z výstav
Jaroslav Beneš – Finanční stráž na severu Čech / Katalog z výstav

 * * *

Pietní vzpomínka u pomníku příslušníků finanční stráže a Stráže obrany státu Jana Teichmana a Václava Kozla padlých 22. září 1938 v Dolním Podluží proběhla v pondělí 16. září 2019 dopoledne jako interní pro členy ČSBS.
(Zdroj informace: JUDr. Miroslav Majzlík, Jiří Sucharda).

Věnec OV ČSBS Varnsdorf (16.9.2019)
Věnec OV ČSBS Varnsdorf (16.9.2019)
Dolní Podluží (16.9.2019)
Dolní Podluží (16.9.2019)

 * * *

V neděli 22. září 2019 dopoledne položil k pomníku v Dolním Podluží věnec Břeněk Henke (Jednota ČsOL Česká Lípa).

 * * *

V neděli 22. září 2019 odpoledne (v den 81. výročí smrti příslušníků finanční stráže a Stráže obrany státu Jana Teichmana a Václava Kozla, zabitých henleinovci) jsem k pomníku v Dolním Podluží přidal kytici k věncům OV ČSBS Varnsdorf a Jednoty ČsOL Česká Lípa.

Fotogalerie

Foto: František Knížek

 * * *

Odkazy:
Jaroslav Beneš: Vzpomínka na obránce hranic v roce 1938 se blíží – https://www.csol-mb.net/clanky/108
Katalog z výstav o finanční stráži – https://www.youtube.com/watch?v=Xbmu_wwAPpI

Unikáty ze sbírek rumburského muzea

Nová muzejní expozice „Unikáty ze sbírek rumburského muzea“ bude zpřístupněna v rámci slavností města Rumburk v sobotu 24.8. 2019 dvěma komentovanými prohlídkami v 11.00 a 14.00 hodin. Provede vás autorka výstavy Mgr. Václava Bubnová z Oblastního muzea v Děčíně p. o.

Unikáty ze sbírek rumburského muzea
Unikáty ze sbírek rumburského muzea

Zdroj informace:
Kamila Lišková, Oblastní muzeum v Děčíně, pobočka Rumburk, web: http://www.muzeumrumburk.cz/

Prázdniny v rumburském muzeu

Prázdniny v rumburském muzeu
Prázdniny v rumburském muzeu
Za sopkami s dětmi
Za sopkami s dětmi
Nejvýznamnější sopky České republiky
Nejvýznamnější sopky České republiky
Výstava České Švýcarsko na fotografiích
Výstava České Švýcarsko na fotografiích

Odkazy:
Nejvýznamnější sopky České republiky – http://www.muzeumrumburk.cz/program/nejvyznamnejsi-sopky-ceske-republiky
Prázdninové čtení u rybníka – srpen – http://www.muzeumrumburk.cz/program/prazdninove-cteni-u-rybnika-srpen
Za sopkami s dětmi – srpen – http://www.muzeumrumburk.cz/program/za-sopkami-s-detmi-srpen
České Švýcarsko na fotografiích – http://www.muzeumrumburk.cz/vystavy/ceske-svycarsko-na-fotografiich

Oslavy 155 let rumburské Střelnice

Sobota 6. července 2019 od 13:00 do 22:00 hodin (venkovní areál Domu kultury Střelnice Rumburk)

V letošním roce vzpomeneme 155 let od otevření objektu, který původně sloužil místnímu střeleckému spolku a v současné době slouží občanům našeho města k setkávání se v rámci nejrůznějších společenských a kulturních akcí.
Od 13.00 hodin – stánkový prodej, pouťové atrakce.

Oslavy 155 let rumburské Střelnice
Oslavy 155 let rumburské Střelnice

Odkaz:
https://kultura.rumburk.cz/cz/detail-akce.html?id_akce=6431

Sobota 8. června v Rumburku

V sobotu 8. června probíhá v Rumburku řada kulturně-historických akcí, stojících za návštěvu.

Od 10:00 do 22:00 hodin – 13. festiválek malého umění Na Kopečku v Rumburku
Tisková zpráva 1/2019: „Festiválek malého umění aneb Nebojte se třináctky“ (PDF) – zde
Něco z historie kostelíčka na Kamenném vršku v Rumburku (PDF) – tady

13. festiválek malého umění Na Kopečku v Rumburku
13. festiválek malého umění Na Kopečku v Rumburku

Od 11:00 do 12:00 hodin – 14. sraz a výstava bojových a historických vozidel na Lužickém náměstí v Rumburku
Pozvánka (PDF) – zde

Od 18:00 hodin – Koncert Schola puelarum v Loretě
Koncert duchovní hudby v loretánské kapli v Rumburku. Vystupuje dívčí pěvecké uskupení z Varnsdorfu. Vede Alena Převorová – https://kultura.rumburk.cz/cz/detail-akce.html?id_akce=6425
10:00-17:00 hodin – je přístupná rumburská Loreta s novou výstavou v ambitu, věnovanou vzpomínce na samostatné obce Dolní Křečany a Horní Jindřichov, jež jsou od roku 1949 nedílnou součástí města Rumburk.
Dolní Křečany a Horní Jindřichov ve fotografiích – http://www.loretarumburk.cz/akce/dolni-krecany-a-horni-jindrichov-ve-fotografiich/

Od 10.00 do 17.00 hodin – Výstavy v rumburském muzeuhttp://www.muzeumrumburk.cz/
S Foglarem v srdci – Rychlé šípy (prodlouženo do 15. 06. 2019)
A duha tančila po skle tancem sedmero múz – Pavel Homolka (prodlouženo do 31. 08. 2019)
Liberecko ve stínu sopek (do 31. 10. 2019)

Zdroj informace:
Bc. Ester Sadivová a Filip Šimonovský

Připomínka 101. výročí Rumburské vzpoury

Sobota 18. května 2019 od 8:00 hodin: Pochod Rumburské vzpoury, nástup na Lužickém náměstí v Rumburku

4. ročník dálkového pochodu Rumburské vzpoury
4. ročník dálkového pochodu Rumburské vzpoury

Úterý 21. května 2019 od 11:00 hodin: Pietní akt u pomníku na popravišti za rumburským hřbitovem

Oslavy 101. výročí Rumburské vzpoury
Oslavy 101. výročí Rumburské vzpoury

Středa 29. května 2019 od 10:00 hodin: Pietní akt u obnoveného pomníku na Lesním hřbitově v Novém Boru

Novoborský měsíčník - Květen 2019 (str. 5)
Novoborský měsíčník – Květen 2019 (str. 5)

Odkazy:
18. května 2019 – http://www.icrumburk.cz/cs/oslavy-rumburske-vzpoury-dalkovy-pochod
IV. ročník dálkového pochodu Po stopách Rumburské vzpoury – https://kultura.rumburk.cz/cz/detail-akce.html?id_akce=6386
Trasa dálkového pochodu Po stopách Rumburské vzpoury – https://mapy.cz/s/3rzNu
21. května 2019 – http://www.icrumburk.cz/cs/rumburska-vzpoura-pietni-akt
Novoborský měsíčník – květen 2019 – https://www.novy-bor.cz/assets/File.ashx?id_org=10715&id_dokumenty=5603

Pokračování textu Připomínka 101. výročí Rumburské vzpoury

74. výročí osvobození Československa

V rámci připomínky osvobození Československa v roce 1945 proběhnou v městě Rumburk a v obci Staré Křečany vzpomínkové pietní akce.

Úterý 7. května 2019 ve 12:00 hodin – pietní pokládání věnců na městském hřbitově v Rumburku.
Z historie:
Šluknovský výběžek byl osvobozen prvosledovými jednotkami 2. polské armády – 2. AWP (pod velením divizního generála Karola Świerczewskiho, 1897-1947) v sestavě 1. ukrajinského frontu maršála I. S. Koněva. Konkrétně město Rumburk bylo osvobozeno kolem poledne 9. května 1945 jednotkami 37. polského pěšího pluku, kterému velel podplukovník Włodzimierz Zinkowski.
Na rumburském hřbitově je hromadný válečný hrob (evid. č. CZE4212-327) s ostatky 6 neznámých vojínů 2. polské armády a 7 neznámých vojínů Rudé armády.

74. výročí osvobození Československa
74. výročí osvobození Československa

Středa 8. května 2019 ve 13:00 hodin – slavnostní odhalení pamětní desky Františka Antonína Bernarda na návsi obce Staré Křečany.
Z historie:
Bojovník proti nacismu František Antonín Bernard, rodák ze Starých Křečan, byl stíhacím pilotem čsl. jednotek RAF ve Velké Británii a držitelem 16 válečných vyznamenání.
Plukovník František Antonín Bernard (23.07.1914 Staré Křečany – 17.06.1980 Nový Zéland) v roce 1939 opouští okupovanou republiku s úmyslem bojovat proti nacistům, v roce 1940 působí ve francouzském letectvu, po porážce Francie odchází do Velké Británie, kde působí v RAF pod osobním číslem 787 543 (310. čsl. stíhací peruť, stíhací peruť „Country of London“, 238. stíhací peruť, 32. stíhací peruť, 313. čsl. stíhací peruť, 310. čsl. stíhací peruť). Po roce 1948 emigroval na Nový Zéland.

Pamětní deska František Antonín Bernard (1914-1980)
Pamětní deska František Antonín Bernard (1914-1980)

Odkazy:
Pieta na hřbitově v Rumburku – osvobození naší vlasti – https://www.vybezek.eu/135777-rbk-pieta-2019/
Duben a květen 1945 mezi Bautzenem a Prahou – http://www.lausitz.estranky.cz/clanky/historicka-svedectvi/duben-a-kveten-1945-mezi-bautzenem-a-prahou.html
Polski marsz z Lužice do Čech / Polští vojáci a osvobození severu Čech v květnu 1945 – http://www.luzicke-hory.cz/historie/index.php?pg=clanek04c
Účast 2. AWP na osvobození Československa – http://fknizek.cz/data/docs_pdf/Ucast_2_AWP_na_osvobozeni_CSR.pdf
Pozvání na odhalení pamětní desky F. A. Bernardovi – https://www.vybezek.eu/134487-pametni-deska-bernard/
Bernard, František Antonín – https://www.valka.cz/Bernard-Frantisek-Antonin-t85254

Pokračování textu 74. výročí osvobození Československa