Archiv autora: administrator

Koncert k poctě Augustu Stradalovi v Krásné Lípě

Pátek 24. ledna 2020 v 18:00 hodin, sál Kulturního domu Krásná Lípa

Vážení přátelé,
srdečně Vás zvu na koncert a uvedení knihy o Augustu Stradalovi (jednom z posledních žáků Franze Liszta) v rámci česko-německého projektu „Hudba spojuje“ Evropského fondu pro regionální rozvoj – Města Krásné Lípy a Pirny.
Účinkují: zpěv Veronika Matysová, její syn Jan Kolář klavír (v současné době student konzervatoře v Teplicích), a jako host Tomáš Flégr varhaník, hráč na muselaar, klavírista a moje maličkost jako autorka knihy. Veronika a Tomáš jsou mými úžasnými kolegy na ZUŠ Rumburk.
S přátelským pozdravem
Astrid Schnittnerová (regionální hudebnice a pedagožka)

Program a informace o interpretech (ve formátu PDF) – zde

Koncert a uvedení knihy o Augustu Stradalovi v Krásné Lípě 24. ledna 2020
Koncert a uvedení knihy o Augustu Stradalovi v Krásné Lípě 24. ledna 2020

Zdroj informace: Bc. Ester Sadivová

Výstava Betlémů v Mikulášovicích 2020

Sobota 18. ledna 2020, 10:00 – 18:00 v kostele sv. Mikuláše
Neděle 19. ledna 2020, 10:00 – 14:30 a 15:30 – 18:00 v kostele sv. Mikuláše

Srdečně Vás zveme do Mikulášovic na výstavu betlémů, která se koná ve dnech 18. a 19. ledna 2020 v kostele svatého Mikuláše v Mikulášovicích. Během výstavy je možné vidět kostelní betlém s částí figurek od Franze Roscheho z Rožan z roku 1932, který byl po válce odcizen a jehož části se podařilo před několika lety nalézt a znovu získat pro kostel v Mikulášovicích. Byla vystavěna nová krajina inspirovaná tou z třicátých let a figurky byly doplněny šluknovskými řezbami, jak starými, tak v posledních dvou letech i figurkami od řezbáře Jaroslava Blažka z Rumburka. Mimo to bude vidět i kostelní betlém z Lobendavy s figurkami od Franze Xavera Schütze.
Vstupné 25 Kč (děti zdarma).

Výstava betlémů v kostele sv. Mikuláše v Mikulášovicích 2020
Výstava betlémů v kostele sv. Mikuláše v Mikulášovicích 2020

Zdroj informace: Mgr. Roman Klinger, Bc. Ester Sadivová

Přednáška o redemptoristech z Filipova

Středa 8. ledna 2020 od 17:00 hodin v Muzeu Rumburk

Druhá z cyklu přednášek věnovaných historii, regionální historii a českoněmeckým vztahům, bude tentokrát o redemptoristech v severních Čechách.
Přednášet bude doc. PhDr. Kristina Kaiserová, CSc.
Kristina Kaiserová se narodila ve Varnsdorfu (* 1956) a nyní žije v Ústí nad Labem. Pracovala jako archivářka, v současné době vyučuje na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem na filosofické fakultě, katedře historie. Je odbornicí na církevní dějiny 19. století i na česko-německé vztahy.
Vstupné: 10 Kč
Kongregace Nejsvětějšího vykupitele, redemptoristé, mají v našich zemích to štěstí, že jsou relativně mladou řeholí, v zaalpském prostoru se etablovali až v 19. století. Takže se nestali jako jezuité symbolem „temných časů“ protireformace. V 19. století s nimi sice úspěšně soutěžili v prvenství negativních obrazů ultramontanismu, pro liberály vrcholu katolického tmářství, nicméně historická paměť společnosti byla v jejich případě milosrdná, dnes jsou skoro zapomenuti. Zmíněni bývají tak maximálně v kontextu dějin jednoho z největších poutních míst naší země, Svaté Hory u Příbrami.

Doc. PhDr. Kristina Kaiserová, CSc.: Redemptoristé z Filipova
Doc. PhDr. Kristina Kaiserová, CSc.: Redemptoristé z Filipova

Zdroj informace: Kamila Lišková, Muzeum Rumburk

Odkazy:
Doc. PhDr. Kristina Kaiserová, CSc. –
http://ff.ujep.cz/15-khi/personalni-slozeni/27-doc-phdr-kristina-kaiserova-csc

Marie Macková, Kristina Kaiserová: Dějiny rakouské provincie redemptoristů – se zaměřením na domy v oblastech českých Němců –
https://www.databazeknih.cz/knihy/dejiny-rakouske-provincie-redemptoristu-se-zamerenim-na-domy-v-oblastech-ceskych-nemcu-421840

Odešla Táňa Fischerová

V rámci cyklu besed s osobnostmi 20. století „Osudy“ přijala před 6 lety pozvání a vystoupila v úterý 20. srpna 2013 od 17:00 hodin v Městské knihovně Rumburk herečka, spisovatelka, moderátorka, politička, kandidátka na prezidentku a občanská aktivistka Táňa (Taťana) Fischerová (* 6. června 1947 v Praze, + 25. prosince 2019).
Besedu moderovali Filip Stojaník a jeho kolegyně Klára Smetanová.

Táňa Fischerová (vpravo) v rumburské knihovně (20.8.2013)
Táňa Fischerová (vpravo) v rumburské knihovně (20.8.2013)

Táňa Fischerová pochází z divadelnické rodiny. Jejím otcem je Jan Fischer (*1921), dlouholetý režisér několika pražských divadel, působil ale také v Brně nebo Plzni. Táňa Fischerová zpívala v dětském pěveckém souboru a díky němu se poprvé dostala do rozhlasového studia, ještě na základní role byla také poprvé oslovena filmaři a nevelkou dívčí rolí debutovala v dnes již opomíjeném dramatu Kohout plaší smrt (1961).
Po maturitě na jedenáctiletce začala studovat herectví na brněnské JAMU, v této době také vytvořila další filmové role ve významných uměleckých počinech, dnes označovaných jako součást tzv. československé nové vlny (Bloudění, 1965; Hotel pro cizince, 1966). Při natáčení těchto filmů přišla do styku s osobnostmi pražského Činoherního klubu a odtud dostala nabídku na stálé hostování. V roce 1967 tak přerušila nedokončené studium na JAMU a odešla do Prahy, hostování zaměnila za stálé angažmá v roce 1970. V rámci Činoherního klubu dostala velké herecké příležitosti především v ruské klasice (Višňový sad, Strýček Váňa, Na dně), spolupracovala také s televizí (v produkci brněnského studia hrála například v inscenaci Josefína, 1968). Postupující normalizace dopadla především na Tánina otce Jana Fischera, ale jeho nucený odchod se podepsal i na jejím vlastním osudu a v roce 1973 opustila Činoherní klub. V letech 1973-1977 pak hrála v Divadle Jiřího Wolkera, kde našla znovu uplatnění ve světové klasice (Zdravý nemocný, Sen noci svatojánské).
Od roku 1977 byla Táňa Fischerová jako herečka ve svobodném povolání, hostovala například v Laterně Magice (Černý mnich, Rváč) nebo ve Viole (Punčochář), příležitosti jí nabídly i mimopražské scény, například Krajské divadlo v Kolíně. Jako problematická osobnost, navíc bez stálého angažmá, neměla Fischerová po celá sedmdesátá léta prakticky možnost prosadit se ve filmu a televizi, epizodní role jí byly dopřány jen v několika málo snímcích. Naopak léta osmdesátá jí přinesla mírnou satisfakci v podobě relativně velkých rolí ve zdařilých filmech Prodloužený čas (1984) nebo Lev s bílou hřívou (1986), hrála také v titulech s historickým zaměřením (Divoká srdce, 1989; Svědek umírajícího času, 1989), opět ji oslovil také režisér Antonín Máša, s nímž spolupracovala již v 60. letech (Skřivánčí ticho, 1989), nové uplatnění znovu nacházela i v televizi.
Se svou svobodomyslnou povahou se Táňa Fischerová aktivně zapojila do událostí listopadu 1989 a následně začala svou práci dělit mezi herectví a společenské aktivity v oblasti charity, ekologie a nakonec i politiky. Angažovala se jako členka různých sdružení a nadací (Amnesty International, Nadace Vize ’97 atd.), dlouhodobě se divákům České televize zviditelňovala v předvánočním čase jako moderátorka Adventních koncertů. Díky četným veřejným aktivitám ustoupilo herectví logicky do pozadí, velkou dramatickou rolí klavíristky Lydie se ale připomněla v seriálu Konec velkých prázdnin (1996). Sporadicky se vracela i na filmové plátno (Hanele, 1999; Kruh, 2001).
Účast ve veřejném dění rozšířila Táňa Fischerová později i o politiku a v letech 2002-2006 byla poslankyní Parlamentu České republiky jako nezávislá kandidátka za stranu Unie svobody – Demokratická unie. V politice se sice neprosadila nijak výrazně, ale jako mediálně známá osobnost dostávala poměrně často prostor k prezentaci svých názorů (vyjadřovala se například k tématu volebního systému). I po opuštění politiky zůstala veřejně aktivní a často vystupovala například v rozhlase, ať už jako host nebo v roli účinkující, k umělecké činnosti se vrátila na půdě Lyry Pragensis. Je také autorkou tří povídkových souborů a autobiografickou knihou (formou rozhovoru) Táňa Fischerová: žít nejen pro sebe (2002) podala obraz o svém životě a práci.

Táňa Fischerová (vlevo) v rumburské knihovně (20.8.2013)
Táňa Fischerová (vlevo) v rumburské knihovně (20.8.2013)

Glosa:
Táňu jsem poprvé viděl začátkem 70. let minulého století (ještě jako student FEL ČVUT) v pražském Činoherním klubu v představení S úsměvem idiota (1969-1973). Nezapomenutelný je pro mně její duet s Janem Vodňanským Pověz, miláčku (to, co chceš od života? – S úsměvem idiota ti svoji lásku dát). Když jsem jí to představení po letech (tj. 20.8.2013) připomněl a nechal si podepsat desku s touto písní (Jan Vodňanský a Petr Skoumal mi ji podepsali před 40 lety při svém vystoupení ve Studentském akademickém studiu na Karlově náměstí), podotkla, že by kluky potěšilo, že si na to ještě někdo pamatuje. Bohužel, druhý kluk – skladatel, textař a klávesista Petr Skoumal (7. března 1938 Praha – 28. září 2014 Praha), partner, s nímž měla syna Kryštofa postiženého dětskou mozkovou obrnou, odešel rok nato.

Amatérské video ve formátu MP4, 147 MB, 18:16 min (Táňa Fischerová v rumburské knihovně 20. srpna 2013)

Odkazy:
Taťana Fischerová – http://cs.wikipedia.org/wiki/Taťana_Fischerová
Táňa Fischerová – http://www.csfd.cz/tvurce/1148-tana-fischerova/

Na Štěpána Živý betlém a Česká mše vánoční v Rumburku

Čtvrtek 26. prosince 2019 v 15.00 hodin: Živý betlém – Vánoční hra o událostech před dvěma tisíci lety – v kostele sv. Bartoloměje.

Čtvrtek 26. prosince 2019 v 17.00 hodin: Jakub Jan Ryba – Česká mše vánoční – Koncertní provedení pastorální mše v klášterním kostele sv. Vavřince.
Vystupují hudebníci ze Šluknovska a přilehlých německých obcí. Vstupné dobrovolné. Návštěvu koncertu je možné spojit s prohlídkou klášterního betlému, která 26. 12. v kostele sv. Vavřince probíhá od 14.00 do 17.00 hodin.
Klášterní betlém z roku 1922 se staví v kostele sv. Vavřince. Vyřezán byl v orientálním stylu. Na ploše 20 m² se představují figurky od nejlepších řezbářů Šluknovska. Jesličky patří svou rozlohou k největším v regionu. Klášterní jesličky se během svého vystavení třikrát promění. Scénu narození Páně a klanění pastýřů nahradí od 5. 1. 2020 scéna klanění Tří králů. Od 26. 1. 2020 se vystaví figurky představující útěk Panny Marie, Josefa a Ježíše do Egypta. O betlém pečuje sběratel Jaroslav Pšenička a řezbář Jaroslav Blažek z Rumburku, autor Tříkrálové madony a figurek Útěk do Egypta.

Klášterní betlém z roku 1922 v kostele sv. Vavřince
Klášterní betlém z roku 1922 v kostele sv. Vavřince

Odkaz: http://www.loretarumburk.cz/

Václav Sedláček ve stínu Jana Opletala

Rok kulatých výročí je příležitostí uvědomit si paradoxy naší paměti. Takovým paradoxem je stopa dvou mladých lidí, kteří zemřeli v říjnu a listopadu 1939 na střelná zranění. Kdo tehdy zmáčkl spoušť, není dodnes objasněno. Jméno prvního je symbolem, druhý je skoro zapomenut. Jan Opletal je pevnou součástí dějin. Václav Sedláček musí o pozornost současníků bojovat.
Václav Sedláček (22. dubna 1917 Recklinghausen, Severní Porýní-Vestfálsko – 28. října 1939 Praha, Protektorát Čechy a Morava) byl spolu s Janem Opletalem jednou ze dvou obětí střelby do davu při protinacistických demonstracích 28. října 1939.
Je to zvláštní osud. Václav Sedláček, ačkoli se narodil v Německu, několikrát osvědčil své češství a autentický vztah k Československé republice. Dvakrát prchal před Němci a nacisty (1933 a 1938) a ani 28. října 1939, kdy mohl sedět v klidu domova, nezůstal stranou. Vyšel do pražských ulic a zúčastnil se zakázané protiněmecké demonstrace. Možná měl na klopě malou trikoloru, což byla »legitimace«, kterou si v této době ještě mnoho Čechů dovolilo. I tak to bylo hrdinství.
Více informací naleznete zde:
Václav Sedláček ve stínu Jana Opletala (Střípek z historie – 28. říjen 1939) –
https://drive.google.com/open?id=1CSCA2zhCg-UgfN8kwDQVibp2DvIwUoCW

Václav Sedláček ve stínu Jana Opletala
Václav Sedláček ve stínu Jana Opletala

Vyhnání Němců z Československa z pohledů obětí / Děti nepřítele?

Středa 6. listopadu 2019 od 17:30 hodin, Muzeum Rumburk
Přednáška pamětníka Tomáše Titzeho.

Přednáška pamětníka Tomáše Titzeho
Přednáška pamětníka Tomáše Titzeho

Odkaz:
http://www.muzeumrumburk.cz/program/vyhnani-nemcu-z-ceskoslovenska-z-pohledu-obeti

Glosa:
Od přednášky jsem očekával ösobní vzpomínky rodin Titze a Kunert na období před a po Mnichovu, na Třetí říši, na jejich osudy po osvobození Československa. Místo toho přeplněný sál rumburského muzea (před promítanou německou mapou obsazeného pohraničí) vyslechl kritiku Aloise Jiráska (za praotce Čecha), Charlese Darwina (za spis O původu druhů), Winstona Churchilla (za účast v búrské válce) a dalších osobností (včetně T. G. Masaryka, E. Beneše, M. R. Štefánika), ruských legionářů atd. Kritické desetiletí 1938 – 1948 přednášející zcela vynechal, takže o „vyhnání“ (transferu, vysídlení, deportaci) československých Němců se posluchači nedověděli prakticky nic nového. Situaci (poté, co někteří posluchači začali odcházet) zachránil ředitel děčínského muzea Ing. Vlastimil Pažourek, který objasnil hlavní problém česko-německých vztahů, kterým byla záležitost úředního jazyka. Česká reprezentace se od poloviny 19. století marně snažila dosáhnout zrovnoprávnění češtiny s němčinou (úřední jazyk Habsburské monarchie). Po vzniku Československa (v hranicích Českého království) se čeští Němci stali menšinou, s čímž se většinově nesmířili, podíleli se na rozbití ČSR a po osvobození na to doplatili.
Jelikož zmíněná přednáška nesplnila mé očekávání, navštívil jsem následujícího dne (7.11.2019) mezinárodní putovní výstavu v ústeckém městském muzeu. Těžištěm projektu „Děti nepřítele? – Kinder des Feindes?“ jsou zkušenosti česko-německých dětí v poválečném Československu, kdy docházelo k proměnám definice a obrazu nepřítele. Měly být tyto děti vnímány jako nepřátelé, nebo jako budoucnost českého národa? Výstava prezentuje každodenní život česko-německých dětí a staví jej do kontextu politických dějin. Ke slovu se dostávají pamětníci, aby vypověděli, jak se jako děti vypořádali s negativními zkušenostmi a jak se jejich původ projevil na jejich identitě. Součástí výstavy je i dokumentární film „Generation „N“: Deutschböhme“ (Veronika Kupková a Olga Komarevtseva; 2016, 1:22:20) – Hlas generace, kterou jsme „odsunuli“. Motem filmu je citát A. de Saint-Exupéryho: „Nic v nás nevzbudí takový respekt, jako člověk statečně snášející neštěstí“. Shlédnutí výstavy a filmu vřele doporučuji, protože jsou výpovědí o době, kterou většina z nás nemůže znát z vlastní zkušenosti.

Mezinárodní putovní výstava "Děti nepřítele?" v Městském muzeu Ústí n.L.
Mezinárodní putovní výstava „Děti nepřítele?“ v Městském muzeu Ústí n.L.

Odkazy:
Výstava Děti nepřítele? –
http://www.muzeumusti.cz/hlavni-stranka/c2199/DETI-NEPRITELE/

Film Generation „N“: Deutschböhme –
https://www.youtube.com/watch?v=vCpADy3pV8E

Odešla Vlasta Chramostová

Před 7 lety, 19. října 2012 v rámci cyklu besed „Osudy“ (setkání s osobnostmi 20. století) přijala pozvání a vystoupila v rumburském muzeu česká divadelní a filmová herečka, disidentka, spisovatelka a rebelka Vlasta Chramostová (17. listopadu 1926 Brno, Československo – 6. října 2019 Praha, Česká republika), zasloužilá umělkyně (1965), nositelka Řádu T. G. Masaryka III. třídy (1998) a Čestné medaile T. G. Masaryka.
Besedu moderovali Ester Sadivová a Filip Stojaník.
Vlasta Chramostová vyprávěla mj. o svém působení v pražském Divadle na Vinohradech (1950-1970), v Krejčově Divadle za branou (1970-1972) a v souboru činohry Národního divadla (1991-2010). Také o svém „bytovém divadle“, kde hrála v letech 1976-1980 a o své někdejší kamarádce a kolegyni Jiřině Švorcové (25. května 1928 – 8. srpna 2011).
Po podpisu Charty 77 se Vlasta Chramostová živila se svým druhým manželem kameramanem Stanislavem Milotou (9. března 1933 Praha, Československo – 18. února 2019 Praha, Česká republika) na chalupě v Prysku výrobou stolních lamp.

Stanislav Milota a Vlasta Chramostová Stanislav Milota a Vlasta Chramostová (Wikipedie)
S firmou MICHR - Licht is sichr! Po léta jsme se Standou sbírali na skládce nedaleko chalupy střepy z kamenickošenovských skláren a vyráběli z nich lampy. To bylo tehdy nedostatkové zboží. Kamarádi, kteří lampy prodávali dalším kamarádům, zdůrazňovali, že každá lampa je originál, a šířili reklamní slogan dílny MIlota-CHRamostová: „S firmou MICHR – Licht ist sichr!“ (autobiografie Vlasta Chramostová, nakladatelství DOPLNĚK, Brno 1999; str. 258)

V závěrečné autogramiádě mi Vlasta Chramostová podepsala svou knihu vzpomínek, která je otevřenou osobní výpovědí o době, ve které žila.

Autobiografie Vlasta Chramostová

Vlasta Chramostová (autobiografie 1999)

Moje amatérská videa (Muzeum Rumburk, Osudy: Vlasta Chramostová, 19.10.2012, formát AVI):

Vlasta Chramostová v rumburském muzeuPICT0011.avi (7:56 min / 94,9 MB) Vlasta Chramostová v rumburském muzeuPICT0012.avi (5:09 min / 61,7 MB)

Odkaz:
Vlasta Chramostová – https://cs.wikipedia.org/wiki/Vlasta_Chramostová

Varhanní koncert v Mikulášovicích

V sobotu 5. října 2019 v mikulášovickém kostele v 16:00 hodin rozezní varhany pan Michal Novenko v rámci Českého varhanního festivalu.
Monumentální nástroj z roku 1901 postavila firma bratří Riegerů z Krnova. Varhany jsou největším nástrojem se dvěma manuály v romantickém ladění v celé České republice. Nástroj má 37 rejstříků a necelých 2500 píšťal.

Varhanní koncert v Mikulášovicích (5. října 2019)
Varhanní koncert v Mikulášovicích (5. října 2019)

Zdroj informace:
Bc. Ester Sadivová, Mgr. Roman Klinger

Vzpomínka na obránce hranic Československa (září 1938)

V sobotu 21. září 2019 již tradičně pořádá Jednota Československé obce legionářské z Mladé Boleslavi vzpomínku na příslušníky finanční stráže a Stráže obrany státu, kteří v roce 1938 bojovali na hranicích naší republiky.
Program setkání má dvě části. Nejprve je v 10:00 hodin uspořádán z parkoviště u chaty Luž v Horní Světlé na Myslivnách společný výstup na vrchol Luže. Výstupu se zúčastní naši členové v dobových stejnokrojích. V rámci společného výstupu bude podán i historický výklad, který většinou přechází ve velmi zajímavou diskusi. Druhá část programu začne ve 14:00 hodin u pomníku hraničářů na hraničním přechodu Dolní Světlá-Waltersdorf. Pietním aktem za účasti Armády a Policie České republiky bude připomenut statečný boj našich otců a dědů za demokracii a svobodu.
Součástí pietního aktu bude i křest katalogu z výstav o finanční stráži, které naše jednota uskutečnila v minulých letech. Katalog, stejně jako přechozí výstavy, mapuje historii finanční stráže v Lužických horách a Šluknovském výběžku v celé době její existence, tedy v letech 1843 až 1949. Katalog je bohatě doplněn fotografiemi a ukázkami stejnokrojů. Jedná se o jistě zajímavou publikaci, jak pro zájemce o místní regionální historii, tak i pro zájemce o komplexní historii sboru finanční stráže.

Obránci čs. hranic v roce 1938
Obránci čs. hranic v roce 1938
Jaroslav Beneš - Finanční stráž na severu Čech / Katalog z výstav
Jaroslav Beneš – Finanční stráž na severu Čech / Katalog z výstav

 * * *

Pietní vzpomínka u pomníku příslušníků finanční stráže a Stráže obrany státu Jana Teichmana a Václava Kozla padlých 22. září 1938 v Dolním Podluží proběhla v pondělí 16. září 2019 dopoledne jako interní pro členy ČSBS.
(Zdroj informace: JUDr. Miroslav Majzlík, Jiří Sucharda).

Věnec OV ČSBS Varnsdorf (16.9.2019)
Věnec OV ČSBS Varnsdorf (16.9.2019)
Dolní Podluží (16.9.2019)
Dolní Podluží (16.9.2019)

 * * *

V neděli 22. září 2019 dopoledne položil k pomníku v Dolním Podluží věnec Břeněk Henke (Jednota ČsOL Česká Lípa).

 * * *

V neděli 22. září 2019 odpoledne (v den 81. výročí smrti příslušníků finanční stráže a Stráže obrany státu Jana Teichmana a Václava Kozla, zabitých henleinovci) jsem k pomníku v Dolním Podluží přidal kytici k věncům OV ČSBS Varnsdorf a Jednoty ČsOL Česká Lípa.

Fotogalerie

Foto: František Knížek

 * * *

Odkazy:
Jaroslav Beneš: Vzpomínka na obránce hranic v roce 1938 se blíží – https://www.csol-mb.net/clanky/108
Katalog z výstav o finanční stráži – https://www.youtube.com/watch?v=Xbmu_wwAPpI

Unikáty ze sbírek rumburského muzea

Nová muzejní expozice „Unikáty ze sbírek rumburského muzea“ bude zpřístupněna v rámci slavností města Rumburk v sobotu 24.8. 2019 dvěma komentovanými prohlídkami v 11.00 a 14.00 hodin. Provede vás autorka výstavy Mgr. Václava Bubnová z Oblastního muzea v Děčíně p. o.

Unikáty ze sbírek rumburského muzea
Unikáty ze sbírek rumburského muzea

Zdroj informace:
Kamila Lišková, Oblastní muzeum v Děčíně, pobočka Rumburk, web: http://www.muzeumrumburk.cz/

Prázdniny v rumburském muzeu

Prázdniny v rumburském muzeu
Prázdniny v rumburském muzeu
Za sopkami s dětmi
Za sopkami s dětmi
Nejvýznamnější sopky České republiky
Nejvýznamnější sopky České republiky
Výstava České Švýcarsko na fotografiích
Výstava České Švýcarsko na fotografiích

Odkazy:
Nejvýznamnější sopky České republiky – http://www.muzeumrumburk.cz/program/nejvyznamnejsi-sopky-ceske-republiky
Prázdninové čtení u rybníka – srpen – http://www.muzeumrumburk.cz/program/prazdninove-cteni-u-rybnika-srpen
Za sopkami s dětmi – srpen – http://www.muzeumrumburk.cz/program/za-sopkami-s-detmi-srpen
České Švýcarsko na fotografiích – http://www.muzeumrumburk.cz/vystavy/ceske-svycarsko-na-fotografiich