Archiv rubriky: Historie

Vzpomínka na obránce hranic Československa (80. výročí)

V pátek 21. září 2018 (80. výročí usnesení čsl. vlády o přijetí anglo-francouzského ultimata o odstoupení pohraničí s většinou německého obyvatelstva) proběhnou v Dolním Podluží a v Rumburku vzpomínkové akce na obránce hranic republiky.

Dolní Podluží (pořadatel obec Dolní Podluží, spolek Domovina a OV ČSBS Varnsdorf):
* v 10:00 hodinpietní vzpomínka u pomníku příslušníků finanční stráže Jana Teichmana a Václava Kozla, zabitých
v Dolním Podluží 22.9.1938.
* v 10:45 hodinzahájení výstavy spolku Domovina k 80. výročí této tragické události ve spolkové místnosti na obecním úřadě v Dolním Podluží.
* v 11.00 hodin – se uskuteční přednáška v aule místní školy.

Skupina příslušníků varnsdorfského družstva Stráže obrany státu č. 76
Skupina příslušníků varnsdorfského družstva Stráže obrany státu č. 76

Místo konání pietního shromáždění je v dosahu veřejné autobusové dopravy. Cca 200 m od pomníku (směrem na Varnsdorf) je autobusová zastávka Dolní Podluží, Velveta 06.

Rumburk (pořadatel Muzeum Rumburk a Spolek přátel Rumburku):

* v 17:00 hodinpřednáška v rumburském muzeu „Konec září 1938 v Rumburku a okolí (Útržky z historie)“. Doprovodná akce k výstavě „Finanční stráž aneb Historie finanční stráže se zaměřením na Šluknovský výběžek a rok 1938 v regionu“ – vzpomínka na obránce hranic Československa, příslušníky Stráže obrany státu (finanční stráž, četnictvo, policie a armáda). O událostech předcházejících a následujících po Mnichovské dohodě. Vstupné dobrovolné.

Konec září 1938 v Rumburku a okolí (Útržky z historie)
Konec září 1938 v Rumburku a okolí (Útržky z historie)

Odkazy:
* Pietní vzpomínka U Pomníku v Dolním Podluží – http://www.dolnipodluzi.cz/akce-19/pietni-vzpominka-u-pomniku-v-dolnim-podluzi-648_186cs.html
* Přednáška Františka Knížka: Konec září 1938 v Rumburku a okolí – útržky z historie – http://www.muzeumrumburk.cz/program/prednaska-frantiska-knizka-konec-zari-1938-v-rumburku-okoli-utrzky-z-historie
* Výstava – Finanční stráž aneb Historie finanční stráže – http://www.muzeumrumburk.cz/vystavy/financni-straz-aneb-historie-financni-straze
* Jiří Sucharda – Válečné hroby a pietní místa – Dolní Podluží – https://www.varnsdorf.cz/cz/varnsdorf/o-meste/valecne-hroby-pietni-mista/dolni-podluzi.html
* Jaroslav Beneš – Pomník padlým příslušníkům finanční stráže v Dolním Podluží u Varnsdorfu (Bezděz č. 17, Okresní archiv Česká Lípa, 2008, str. 273 až 278) – http://fknizek.cz/data/docs_pdf/benes.pdf

* První výstřely 2. světové války padly u Varnsdorfu – https://www.securitymagazin.cz/historie/prvni-vystrely-2-svetove-valky-padly-u-varnsdorfu-1404057366.html

Zdroj informace:
JUDr. Miroslav Majzlík, předseda OV ČSBS Varnsdorf
Ing. Dr. Vlasta Hnilicová, předseda Spolku přátel Rumburku
Kamila Lišková, Muzeum Rumburk, pobočka Oblastního muzea v Děčíně

XX. mezinárodní sraz majitelů motocyklů Čechie-Böhmerland

Sobota 25. srpna 2018 od 12:00 do 12:30 hodin v Dělnické ulici čp. 517 v Rumburku

Akce města Rumburk, v jejímž rámci proběhne slavnostní odhalení pamětní desky A. H. Liebische, kterou zrealizovalo a financovalo město Rumburk, a křest nové publikace Jana Němce (*1972) „Stopou motocyklu Čechie-Böhmerland“ o A. H. Liebischovi (k dostání za 50 Kč v Městském informačním centru Rumburk, Lužické náměstí 103). Spolek přátel Rumburku se na uvedeném podílel návrhem pamětní desky.

XX. mezinárodní sraz majitelů motocyklů "Čechie-Böhmerland 2018"
XX. mezinárodní sraz majitelů motocyklů „Čechie-Böhmerland 2018“
Dělnická 517/18 v Rumburku
Dělnická 517/18 v Rumburku
Jan Němec: Stopou motocyklu Čechie-Böhmerland
Jan Němec: Stopou motocyklu Čechie-Böhmerland

Zdroj informace:
Vlasta Hnilicová, předseda správního výboru, Spolek přátel Rumburku
Jiří Sucharda, člen Čechie-Böhmerland klubu

Odkazy:
Mirek Gomola: Albin Hugo Liebisch – nejdelší motocykly světa – http://www.eurooldtimers.com/cze/historie-clanek/1151-albin-hugo-liebisch-nejdelsi-motocykly-sveta.html

Jan Němec: Albin Hugo Liebisch – http://www.reflex.cz/clanek/causy/74002/albin-hugo-liebisch.html
Vyšla nová publikace o legendárních „dlouhých“ motocyklech – https://www.varnsdorf.cz/cz/seznamy_zprav/kultura/vysla-nova-publikace-legendarnich-dlouhych-motocyklech.html

 * * *

O hradu Tolštejn v Toulavé kameře

Česká televize 1, neděle 29. července v 10:00 hodin (premiéra)
Příspěvek Toulavé kamery o zřícenině hradu Tolštejn a vyhlášeném hostinci rodiny Münzbergových.
Uvádí Iveta Toušlová, redaktor Mgr. Martin Krsek, kamera Jiří Bálek.
Hovoří ředitel oblastního muzea v Děčíně Vlastimil Pažourek, pamětník Rudolf Breuer, historička Bc. Ester Sadivová a starosta Jiřetína pod Jedlovou Bohuslav Kaprálik (na snímku).

Starosta Jiřetína pod Jedlovou Bohuslav Kaprálik
Starosta Jiřetína pod Jedlovou Bohuslav Kaprálik

Tolštejn
Vrch Tolštejn se vypíná do výšky 670 metrů nadmořské výšky nad severočeským městečkem Jiřetín. Je sice o celých sto metrů nižší než sousední Jedlová hora, ale ani tak ho rozhodně nepřehlédnete. Především díky výraznému ostnu jeho skalnatého vrcholu. Tuto přírodní čedičovou pevnost využila místní šlechta nejpozději ve třináctém století. Vybudovala na něm hrad, který byl za své existence ovšem hned několikrát dobýván. A úspěšně. Za vlády krále Jiřího z Poděbrad na něj papež dokonce uvalil klatbu. Pokud vás zajímá, co ho k tomu vedlo, prozradíme vám to. Nejzachovalejší část, tedy vnější opevnění, pochází z 15. a 16. století. Hrad už tehdy nesloužil jako panské sídlo, ale coby vojenská pevnost. Prohlédnout si můžete i zbytky původního paláce. A vyšlápnout by si každý návštěvník měl i za výhledy do kraje.

Video (4:24 min) – zde

Zdroj informace: Kamila Lišková a Ester Sadivová

* * *

Výstava „Finanční stráž aneb Historie finanční stráže se zaměřením na Šluknovský výběžek a rok 1938 v regionu“

Rumburské muzeum a Československá obec legionářská jednota Mladá Boleslav

Neděle 15. července 2018 v 16:00 hodin – slavnostní zahájení výstavy pořádané při příležitosti připomínky osudového roku 1938 na Šluknovsku. Výstava potrvá do 1.11.2018.
Na výstavě je možné zakoupit publikace se vztahem k historii finanční stráže a československých ozbrojených sborů.

Sobota 29. září 2018 v 16:00 hodin – tematická přednáška o historii finanční stráže (Muzeum Rumburk).
Dopoledne v 11:00 hodin proběhne vzpomínkový pietní akt u pomníku čsl. hraničářů na hraničním přechodu Dolní Světlá – Waltersdorf.

Výstava "Finanční stráž aneb Historie finanční stráže se zaměřením na Šluknovský výběžek a rok 1938 v regionu"
Výstava „Finanční stráž aneb Historie finanční stráže se zaměřením na Šluknovský výběžek a rok 1938 v regionu“

Odkaz:
Tematická přednáška o historii finanční stráže na Šluknovsku v osudovém roce 1938 –http://www.muzeumrumburk.cz/program/financni-straz-aneb-historie-financni-straze-0 Pokračování textu Výstava „Finanční stráž aneb Historie finanční stráže se zaměřením na Šluknovský výběžek a rok 1938 v regionu“

Německé ponorky za Velké války

Středa 20. června 2018 od 17:00 hodin, Muzeum Rumburk

Přednáška vojenského historika, specialisty v oblasti historie námořních lodí včetně ponorných plavidel, Aloise Běloty.

Nejúspěšnější ponorkové eso všech dob a národů, německý velitel Lothar von Arnauld de la Perière, potopilo za Velké války 194 lodí o objemu 453 716 BRT, který více než dvojnásobně převyšoval tonáž všech lodí potopených všemi rakousko-uherskými ponorkáři dohromady! Velkou válku zakončilo Císařské a královské válečné námořnictvo s 19 ponorkami. Pro srovnání: jeho mnohem silnější spojenec – Německo – jich měl 169, dohodové velmoci Spojené království 137, Francie 40, a dokonce i zaostalé Rusko 44.
Vývoj ponorek v Německu za první světové války šel kupředu takovým tempem, že neměl ve světě obdoby a určité srovnání s ním snese jen vývoj ponorek ve Velké Británii. Ponorky se tak staly největším překvapením námořní války a jejich vliv pronikl nejen do námořní taktiky, ale dokonce i do konstrukce ostatních válečných lodí. Docházelo totiž k úpravám trupu velkých lodí a současně vznikaly speciální typy lodí určených pro boj s ponorkami.
První úspěchy se dostavily 5. září 1914, když německá ponorka U-21 potopila u severoanglického pobřeží lehký křižník Pathfinder o 3 200 tunách. Velitelem ponorky byl poručík Otto Hersing. Křižník měl posádku 300 mužů a jen polovina se jich zachránila na troskách lodi. Byla to první válečná loď potopená ponorkou.

Posádka ponorky U-35 doplňuje zásoby z lodi Roma, Cartagena 1916
Posádka ponorky U-35 doplňuje zásoby z lodi Roma, Cartagena 1916

Zdroje:
Alois Bělota: Nepřekonatelné skóre U-35: Nejúspěšnější německá ponorka Velké války (2) – https://www.stoplusjednicka.cz/neprekonatelne-skore-u-35-nejuspesnejsi-nemecka-ponorka-velke-valky-2
Jaroslav Šajtar: Ponorky císaře pána: Za první světové války Češi vynikli v boji pod vodou – http://www.reflex.cz/clanek/historie/82228/ponorky-cisare-pana-za-prvni-svetove-valky-cesi-vynikli-v-boji-pod-vodou.html
Historie ponorek / První světová válka – http://ponorky.sweb.cz/historie/1sv.htm
Ivo Helikar: Jedno z nejrizikovějších míst 1. světové války se nacházelo v ponorkách – https://technet.idnes.cz/nejnebezpecnejsi-misto-1-svetova-valka-ponorky-fr4-/pred-100-lety.aspx?c=A171123_150716_pred-100-lety_heli

Rumburští rebelové si zaslouží náš respekt

Za chléb, mír, svobodu - Stanko Vodička, František Noha, Vojtěch Kovář
Za chléb, mír, svobodu – Stanko Vodička, František Noha, Vojtěch Kovář

Na webu Vojenského historického ústavu je zveřejněn příspěvek PaedDr. Jindřicha Marka (autora publikace Pod císařskou šibenicí):
Rumburští rebelové si zaslouží náš respekt! –
http://www.vhu.cz/rumbursti-rebelove-si-zaslouzi-nas-respekt/
Jindřich Marek – https://cs.wikipedia.org/wiki/Jindřich_Marek

Jindřich Marek - Pod císařskou šibenicí: čeští vojáci na křižovatkách roku 1918
Jindřich Marek – Pod císařskou šibenicí: čeští vojáci na křižovatkách roku 1918

Pod císařskou šibenicí: čeští vojáci na křižovatkách roku 1918 (Svět křídel, Cheb, 2005) – https://www.obalkyknih.cz/view?isbn=9788086808154

Při oslavách 100. výročí v Parku Rumburské vzpoury (na Třídě 9. května v Rumburku) v sobotu 19. května 2018 byla čtena jména všech 10 popravených vzbouřenců. Opět se zde však pozapomnělo na těžce raněného Vojtěcha Krumpose (*29.1.1900 v Nouzově, +22.5.1918 v Novém Boru), který zemřel (na následky zranění na bojišti pod Chotovickým vrchem) v novoborské nemocnici 22. května 1918. Právě jeho hrob objevil vloni, po 99 letech od událostí, Josef Doškář, člen místních legionářů, na novoborském Lesním hřbitově.
Nový Bor si připomněl 100 let od Rumburské vzpoury – https://www.novy-bor.cz/novy-bor-si-pripomnel-100-let-od-nbsp-rumburske-vzpoury/d-4658

Hrob Vojtěcha Krumpose na novoborském hřbitově
Hrob Vojtěcha Krumpose na novoborském hřbitově

Josef Doškář: Hrob rebela Vojtěcha Krumpose byl objeven po 99 letech! – http://www.i-noviny.cz/novy-bor/hrob-rebela-vojtecha-krumpose-byl-objeven-po-99-letech

 * * *

Oslavy 100. výročí Rumburské vzpoury (doprovodné akce)

Neděle 20. května 2018

17.00 hodin, Muzeum Rumburk

Beseda s hercem Leošem Nohou, potomkem popraveného rebela Františka Nohy.

Beseda s hercem Leošem Nohou potomkem popraveného rebela Františka Nohy
Beseda s hercem Leošem Nohou potomkem popraveného rebela Františka Nohy

Odkaz:
Vzpoura proti válce otřásla před sto lety Rumburkem. Jedním z popravených vůdců byl i František Noha (David Hertl, Bc. Ester Sadivová) – https://plus.rozhlas.cz/vzpoura-proti-valce-otrasla-pred-sto-lety-rumburkem-jednim-z-popravenych-vudcu-7232258

19.00 hodin, Muzeum Rumburk

„Hvězda zvaná Pelyněk“ ve světle dokumentů.
Beseda s účastníky natáčení filmu v Rumburku v roce 1964.

21.00 hodin, Lužické náměstí

Promítání filmu „Hvězda zvaná Pelyněk“ pod širým nebem.
Natočeno na motivy skutečných událostí Rumburské vzpoury 1918.
„Myšlenka na svobodu je sladká, vzpoury však mívají hořké konce.“

Hvězda zvaná Pelyněk (1964)
Hvězda zvaná Pelyněk (1964)

„Koncem května 1918 se do rumburských kasáren vracejí vojáci z ruského zajetí. Je mezi nimi i Franta Noha, bývalý cirkusový artista. Vojáci i oficíři si vycházejí povyrazit do vinárny U růže, kde je největší atrakcí pěkně vyvinutá zpěvačka a tanečnice Tonka. V kasárnách však panuje tradiční rakouský dril. Vojáci jsou čím dál nespokojenější. Pohár jejich trpělivosti přeteče, když se dozvědí, že mají jít znovu na frontu. Navrátilci z Ruska, ovlivnění tamější Říjnovou revolucí, vědí, jak si počínat. Obsadí četnickou stanici, poštu i nádraží. Vinou neukázněného vojína však jejich vzpoura ústí do tragického konce.
Film Hvězda zvaná Pelyněk, natočený podle skutečných událostí, je jednaosmdesátým dílem Martina Friče. Stal se jedním z nejúspěšnějších filmů první poloviny 60. let a dodnes neztratil nic na své působivosti.“ (oficiální text distributora)
Délka: 81 minut. Čsl. premiéra 26.2.1965.
Režie: Martin Frič. Scénář: Jiří Procházka, Jiří Fried. Námět: Jiří Procházka. Hudba: Dalibor C. Vačkář. Kamera: Jaroslav Tuzar. Střih: Jan Kohout, Jarmila Müllerová.
Hrají: Jiřina Bohdalová (33 letá, Tonka), Vlasta Matulová (45 let, Hilda), Rudolf Deyl (51 let, Noha), Jiří Sovák (43 let, Červenka), Radoslav Brzobohatý (31 let, kaprál/desátník Stanislav Vodička), Jan Tříska (27 let, Lojzík), Martin Růžek (45 let, Kovář), Josef Větrovec (42 let, Pelnář), Jaroslav Mareš (43 let, Werner), Gustav Heverle (44 let, Kolařík), Jaroslav Raušer (59 let, Dicker), Bohumil Švarc (38 let, Čekal), Zdeněk Štěpánek (67 let, generál),
Bedřich Prokoš (51 let, Flibor), Míla Myslíková (31 let, Emka), Čestmír Řanda (40 let, Klozberg).

Zdroj informace:
Hvězda zvaná Pelyněk – https://www.fdb.cz/film/hvezda-zvana-pelynek/8847

Prohlídky Legiovlaku v rámci oslav 100. výročí vzniku republiky

Úterý 15. – sobota 19. května 2018 na nádraží Rumburk; otevírací doba: všední dny (úterý – pátek) 8.00 – 18.00 hodin; sobota 11.30 – 18.00 hodin (vstup zdarma)

Prohlídky Legiovlaku
Prohlídky Legiovlaku

Legiovlak je projekt Československé obce legionářské, který si předsevzal vytvořit věrnou repliku legionářského vlaku z období let 1918–1920, kdy na Transsibiřské magistrále v Rusku probíhaly válečné operace čs. legií.

Legiovlak se skládá z 13 zrekonstruovaných vagonů, které vám představí život a boj legionářů na Transsibiřské magistrále během první světové války. Těmito vlaky se desetitisíce čs. legionářů přepravily v letech 1918–1920 napříč Ruskem po Transsibiřské magistrále a průjezd si často musely vynutit bojem s bolševiky a vlastní krví.

Pro co největší přiblížení podoby legionářských vlaků a životních podmínek, bojové činnosti a zvyklostí našich dobrovolců, byly vybrány pro rekonstrukci nejčastěji používané vozy. Vlak se skládá z vozu polní pošty, těplušky, plukovní prodejny, ubytovacího, filmového, kovářského s obráběcí dílnou (zrekonstruován na Slovensku), krejčovského, zdravotního, štábního, velitelského, obrněného (který je po zuby vyzbrojený dělem a kulomety) a dvou vozů plošinových s materiálem včetně obrněného automobilu Austin.

Ve všech vozech čeká návštěvníky věrná rekonstrukce vybavení, legionáři v dobových stejnokrojích, ale také originální exponáty a několik stovek fotografií na panelech mapujících historii čs. legií.

Zdroj informace:
Prohlídky Legiovlaku – https://kultura.rumburk.cz/cz/detail-akce.html?id_akce=3456

Komentovaná prohlídka výstavy Velká válka v korespondenci a artefaktech (Muzeum Rumburk)

Sobota 12. května 2018 v 15.30 hodin, rumburské muzeum

Dovolujeme si Vás srdečně pozvat na komentovanou prohlídku výstavy Velká válka v korespondenci a artefaktech, která se uskuteční v sobotu 12. května 2018 v 15.30 hodin. Výstava vznikla díky finanční podpoře Ústeckého kraje při příležitosti stého výročí od ukončení první světové války. Výstavu nezaměnitelně graficky uchopil Jiří Stejskal.
Zároveň je do 20. května 2018 v rumburském muzeu přístupná velice zajímavá putovní výstava Ústeckého kraje Vznik republiky v Ústeckém kraji Mgr. Martina Krska, (finančně zaštítěná Ústeckým krajem). S jistotou stojí za Vaši pozornost.
Těšíme se na setkání s Vámi, či při další příležitosti, jelikož program muzea je bohatý. Již 18. 5. 2018 v 17.00 hodin bude zahájena autorská výstava Pavla Homolky, 20. 5. 2018 v 17.00 hodin se uskuteční beseda s Leošem Nohou, praprasynovcem popraveného rebela Františka Nohy či od 19.00 hodin pak Hvězda zvaná Pelyněk ve světle dokumentů.

Výstava Velká válka v korespondenci a artefaktech (Muzeum Rumburk)
Výstava Velká válka v korespondenci a artefaktech (Muzeum Rumburk)

Zdroj informace:
za pracovníky rumburského muzea Kamila Lišková a Ester Sadivová

Pokračování textu Komentovaná prohlídka výstavy Velká válka v korespondenci a artefaktech (Muzeum Rumburk)

Jak jsme slavili výročí Rumburské vzpoury před 50 lety

25. května roku 1968 došlo v Novém Boru k něčemu velmi neobvyklému. Nejvyšší představitelé komunistického režimu, prezident Ludvík Svoboda a předseda Národního shromáždění Josef Smrkovský, se při příležitosti 50. výročí Rumburské vzpoury přihlásili k odkazu dosud tabuizovaných osobností T. G. Masaryka, E. Beneše, M. R. Štefánika. A k pietnímu aktu byli dokonce přizváni i legionáři a účastníci prvního odboje.

Prezident Ludvík Svoboda s další významnou osobností pražského jara, Josefem Smrkovským (vlevo)
Prezident Ludvík Svoboda s další významnou osobností pražského jara, Josefem Smrkovským (vlevo)

V Rumburku vyvrcholily 26. května 1968 oslavy 50. výročí Rumburské vzpoury. Zúčastnil se jich i prezident republiky Ludvík Svoboda, předseda Národního shromáždění Josef Smrkovský, představitelé Severočeského kraje a okresu Děčín a téměř 70 účastníků Rumburské vzpoury.

Prezident Ludvík Svoboda při slavnostním projevu na manifestaci v Rumburku
Prezident Ludvík Svoboda při slavnostním projevu na manifestaci v Rumburku

Pokračování textu Jak jsme slavili výročí Rumburské vzpoury před 50 lety

NEDÁME SE (80. výročí částečné mobilizace čsl. armády v květnu 1938)

Propagační pohlednice z května 1938. Vlastenecký motiv na skalním reliéfu v pozadí v závěru mimořádných opatření vytesali záložníci, příslušníci pěšího pluku 152, v severočeských Podbořanech.
Propagační pohlednice z května 1938. Vlastenecký motiv na skalním reliéfu v pozadí v závěru mimořádných opatření vytesali záložníci, příslušníci pěšího pluku 152, v severočeských Podbořanech.

V nočních hodinách 20. května 1938 byla ministrem národní obrany Františkem Machníkem (se souhlasem vlády a presidenta ČSR) podle § 22 branného zákona vyhlášena tzv. mimořádná vojenská opatření („částečná mobilizace“) čsl. ozbrojených sil. K „mimořádnému cvičení“ byl na čtyři týdny povolán jeden záložní ročník (odvodní ročník 1935) a pět ročníků technických jednotek, celkem 176 tisíc mužů, kteří nastoupili vojenskou službu ve dnech 21. – 23. května 1938. Připomínce jejich odhodlání bránit republiku je věnována následující citace semestrální práce Zdeňka Meitnera z roku 2004 (http://www.mravenec.cz/henry/File-hist/Mobilizace1938.rtf).

Jedna z oficiálních tiskových zpráv, které čtenářům československého tisku objasňovaly neobvyklou aktivitu čs. armády z 21. května 1938. Takto kupříkladu 22. května 1938 referoval Nedělní list.
Jedna z oficiálních tiskových zpráv, které čtenářům československého tisku objasňovaly neobvyklou aktivitu čs. armády z 21. května 1938. Takto kupříkladu 22. května 1938 referoval Nedělní list.

Pokračování textu NEDÁME SE (80. výročí částečné mobilizace čsl. armády v květnu 1938)

73. výročí osvobození Rumburku

V nadcházejících dnech si připomeneme 73. výročí konce 2. světové války v Evropě a osvobození naší vlasti od nacismu.
73. výročí osvobození Rumburku si připomeneme k uctění památky hrdinů, kteří v roce 1945 padli při osvobození našeho města, ve středu 9. května 2018:

Program:
11.30 hodin – příjezd polské delegace před Městský úřad v Rumburku
11.45 hodin – položení květin u pamětní desky na rumburské radnici
12.00 hodin – pietní pokládání věnců na městském hřbitově v Rumburku

Historické souvislosti:
Šluknovský výběžek byl osvobozen prvosledovými jednotkami 2. polské armády (2. AWP) pod velením divizního generála Karola Świerczewskiho (1897-1947) v sestavě 1. ukrajinského frontu maršála Ivana Stěpanoviče Koněva (1897-1973). Konkrétně město Rumburk bylo osvobozeno kolem poledne 9. května 1945 jednotkami 1. a 3. praporu 37. polského pěšího pluku, kterému velel podplukovník Włodzimierz Zinkowski, součásti 7. pěší divize plk. M. Pruse-Więckowského.

Válečný hrob CZE4212-327 (celkový pohled)
Válečný hrob CZE4212-327 (celkový pohled)

Na rumburském hřbitově je hromadný válečný hrob (evid. č. CZE4212-327) s ostatky 6 neznámých vojínů 2. polské armády a 7 neznámých vojínů Rudé armády.

Zdroje:
Město Rumburk – https://www.rumburk.cz/
72. výročí osvobození Rumburku – http://fknizek.cz/?p=699

Oslavy 100 let republiky a 130 let Klubu českých turistů v Krásné Lípě a ve Šluknově

Úterý 8. května 2018 (státní svátek)

Klub českých turistů Krásná Lípa ve spolupráci s Městským úřadem se k oslavám připojí samostatnou akcí. Na den 8. května 2018 (9:00 – 14:30 hodin) je připraven „ Mezinárodní sraz ke 100 letům republiky a 130 letům KČT“.
Krásné Lípy se během staletí dotklo mnoho historických událostí, které významným způsobem zasáhly do života jejích obyvatel. Snad právě proto si pořadatelé vzpomínkového setkání vybrali méně známou epizodu týkající se také události, která se stala před sto lety – Rumburské vzpoury. Ortodoxní tvrzení z čistě vojenského hlediska, že šlo o porušení přísahy, dnes už neobstojí. Daleko důležitější je lidský rozměr a důvod, proč vlastně ke vzpouře v Rumburku došlo. Hlavním důvodem nespokojenosti a poté i vzpoury byl hlad, šikana ze strany nadřízených, obava z opětovného odeslání na frontu a nechuť umírat za ztracenou věc. Vzbouřenci za to krutě zaplatili, ale my si musíme neustále připomínat, i s odkazem na tuto událost, hrůzy jakékoliv války.
Pořadatelé „Mezinárodního srazu“, který se uskuteční dne 8. května 2018 na hlavním nádraží v Krásné Lípě, rozdělili celý program tematicky do tří částí:
1. částkrátká rekonstrukce epizody týkající se Rumburské vzpoury tak, jak se odehrála před sto lety na nádraží v Krásné Lípě
2. částpietní akt připomenutí obětí Rumburské vzpoury (odhalení pamětní desky)
3. částkulturní program, ve kterém vystoupí amatérští umělci z ČR, Německa a Polska
Pořadatelé chtějí alespoň zčásti navodit atmosféru doby, a proto rádi přivítají každého, kdo přijde v dobovém oblečení (ten bude mít jídlo na slavnosti zdarma).
Oslavy ke 100. výročí ČSR pořádá ve stejný den i město Šluknov (15:00 – 18:00 hodin).

Mezinárodni sraz ke 100 letům republiky a 130 letům KČT v Krásné Lípě
Mezinárodni sraz ke 100 letům republiky a 130 letům KČT v Krásné Lípě
Oslava 100. výročí republiky ve Šluknově
Oslava 100. výročí republiky ve Šluknově

Odkaz: https://www.krasnalipa.cz/akce-ve-meste.html?id=1869

Radek Andonov: Pátrání po předcích z Velké války

Středa 4. dubna 2018 od 16.30 hodin v rumburském muzeu

Radek Andonov je dlouhodobým spolupracovníkem rumburského muzea. Ačkoliv pochází z České Lípy, vždy se zaměřoval na regionální historii Šluknovska. Kraj si zamiloval a bez stálého objevování by nebyl spokojen. O svém dlouhodobém zájmu o místní historii nás přesvědčil na nejedné z přednášek. Ať se týkala tématu druhé světové války a postupu vojsk od Budyšína přes Prahu v dubnu a květnu 1945, kdy si zmapoval den po dni, nebo se zabývala tématem Rumburské vzpoury spíše z té strany, která nebyla dosud až tak podrobně zkoumána – ze strany důstojníků, což řešil samotný stanný soud. S výsledky svého bádání průběžně veřejnost seznamuje rovněž prostřednictvím různých příspěvků na netu.

S tématem nyní velmi aktuálním se představí 4. 4. 2018. Pro uchování rodové paměti se stalo dobrou samozřejmostí sestavovat rodokmen za pomoci různých digitalizovaných matrik v archivech, čehož se pravidelně ujme nějaký dobrovolník v rámci rodiny, obětujíc dny a měsíce svého času pro blaho celého rodu. A v osmičkovém roce, stém výročí Velké války, není bez zajímavosti pátrat po předcích v mužské linii, kteří bojovali na frontách či stonali v lazaretech. Jak správně vytěžit dostupné prameny, které to vlastně jsou, kam se můžeme obrátit a co můžeme vybádat sami doma, se dozvíme od autora přednášky, stejně jako zajímavosti o hledání osudů osobností místní historie.

Těšíme se na Vaši účast a pro pořádek ještě připomínám, že setkání s praprasynovcem Františka Nohy, známým a populárním hercem Leošem Nohou, se přesouvá na 20. května 2018 od 17 hodin.

S pozdravem za pracovníky rumburského muzea Ester Sadivová

Pátrání po předcích z Velké války
Pátrání po předcích z Velké války