Archiv rubriky: Historie

Historie

Čtvrtstoletí bez Půlkacíře

Karel Kryl (* 12. dubna 1944 Kroměříž, Protektorát Čechy a Morava, + 3. března 1994 Mnichov, Spolková republika Německo), „básník s kytarou“, v roce 1970 (již v německém exilu) navštívil bývalý nacistický koncentrační tábor Dachau u bavorského Mnichova.

Heinrich Himmler, někdejší policejní ředitel v Mnichově, oficiálně tábor popsal jako „první koncentrační tábor pro politické vězně.“ První vězni prošli jeho branou s nápisem „Arbeit macht frei“ 22. března 1933.
Na seznamu vězňů se nacházelo mnoho osobností veřejného života, jako starostové, komunální politici, poslanci a šlechtici; řada vydavatelů novin a časopisů; mnoho známých a tedy vlivných spisovatelů. Byli sem sváženi lidé různých mediálně aktivních povolání s vlivem na veřejnost, jako hudebníci, skladatelé a právníci. Od konce roku 1940 byli z různých jiných táborů do Dachau svážení již dříve zatčení duchovní různých konfesí, kteří byli koncentrováni v kněžském bloku. Celkem prošlo táborem přes 200 tisíc vězňů z třiceti zemí, z nichž dvě třetiny tvořili političtí vězni a téměř třetinu tvořili Židé. Uvádí se, že v táboře zemřelo celkem 25 613 vězňů a dalších téměř 10 tisíc mělo zemřít v pobočných táborech.
Tábor byl osvobozen 29. dubna 1945 americkými jednotkami, které nalezly v uzavřeném táboře přes 30 000 vězňů. Téhož dne došlo k masakru části zajatých strážných. Žádný z pachatelů nebyl za tento čin nikdy souzen. Generál Patton, na konci války jmenovaný guvernérem Bavorska, vydal příkaz případ dál nevyšetřovat.

Pod dojmem zmíněné návštěvy složil „Bratříček“ Karel Kryl píseň „Dachau blues“, vydanou poprvé na exilovém albu „Maškary“ (1970).

Karel Kryl: Dachau blues (1970, album Maškary)
Karel Kryl: Dachau blues (1970, album Maškary)
Karel Kryl: Maškary (zadní strana alba, 1970)
Karel Kryl: Maškary (zadní strana alba, 1970)

Nadčasová píseň, aktuální i 25 let od skonu „Půlkacíře“ Karla Kryla.

Z násilí nikdy nevzešlo nic dobrého.
(Martin Luther; *1483 – +1546)

Jsem proti násilí, protože i když se zdá, že je pro dobrou věc, ta dobrá věc je pouze přechodná, ale zlo, které zplodí, je trvalé.
(Móhandás Karamčand Gándhí, zvaný Mahátma Gándhí; *1869 – +1948)
Ploty obehnaná americká základna Guantánamo na Kubě (Foto: Vít Pohanka)
Ploty obehnaná americká základna Guantánamo na Kubě (Foto: Vít Pohanka)

Off Limits / Trespassers Will Be Prosecuted = Nepřístupno / Ti, kdo přelezou, budou potrestáni


Odkazy:
Karel Kryl – http://www.karelkryl.cz/index.php
Karel Kryl – https://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_Kryl
Karel Kryl – Dachau blues – http://www.karelkryl.wz.cz/dachb.htm
Karel Kryl – Dachau blues – https://www.youtube.com/watch?v=s9z84OQ_6-M
Koncentrační tábor Dachau – https://cs.wikipedia.org/wiki/Koncentrační_tábor_Dachau
Dachau – https://www.holocaust.cz/dejiny/koncentracni-tabory-a-ghetta/dachau/
Dachau – první a nejdéle fungující „koncentrák“ v Německu – https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/1459709-dachau-prvni-a-nejdele-fungujici-koncentrak-v-nemecku
Osvobození Dachau minutu po minutě – http://www.detektorweb.cz/index.4me?s=show&lang=1&i=29410&mm=2&xb=2&vd=1&PHPSSIDWx=49bca4aa633645c476d92e164265baaa
Bist du von Dachau? – http://www.detektorweb.cz/index.4me?s=show&i=29277&mm=1&vd=1
Masakr v Dachau – http://fknizek.cz/data/docs_pdf/Masakr_v_Dachau.pdf

14.-16. března 1939 – pohled z druhé strany

Události z března 1939 jsou na Internetu podrobně dokumentovány historiky, pamětníky, publicisty, a to zejména pohledem z naší strany. Podstatně vzácnější je dobový německý pohled na zánik Československa.
Dovolím si proto ocitovat dokument ze 4. dubna 1939, a to „Dopis hlavního pobočníka říšského vůdce SS Heinricha Himmlera, Ludolfa von Alvenslebena, Himmlerově dceři Gudrun o pobytu Adolfa Hitlera na Pražském hradě 15.-16. března 1939“ v českém překladu Pavla Zemana (15. březen 1939 a obsazení Pražského hradu“ – https://www.ustrcr.cz/data/pdf/pamet-dejiny/pad1402/058-069.pdf):


[…], 4. 4. 1939
Sl. Gudrun Himmler
Milá Puppi!
píšu tento dopis, a tím dávám Tobě a později zvláště Tvým vnukům a pravnukům do rukou cenný dokument.
Ty víš, že jsem jako hlavní adjutant Tvého otce vždy v jeho doprovodu a byl jsem také svědkem následujících zážitků.
Po velmi bouřlivé a chladné jízdě automobilem večer z České Lípy 14. března 1939[93], kdy nás míjely kolony mnoha pochodujících vojáků, vjel Vůdce do starého pražského císařského hradu na Hradčanech, kde se se svým štábem ubytoval.
V historických prostorách starého císařského hradu, který se vznáší nad světelným mořem starého německého města na Vltavě, se kolem Vůdce shromáždili četní přední muži Říše.
Bylo vidět generály a důstojníky jednotek, které narukovaly do Prahy, šéfa vrchního velitelství Wehrmachtu generálplukovníka Keitela[94], vrchního ubytovatele I v hlavním štábu armády generálporučíka von Stülpnagela[95], osobní a vojenské pobočníky Vůdce, šéfa Říšského kancléřství říšského ministra Dr. Lammerse, říšského vůdce a šéfa německé policie Himmlera s jeho blízkými spolupracovníky.
V bezprostřední blízkosti Vůdce šel Tvůj otec. Byl to velký historický okamžik. Po příjezdu Vůdce vyvěsila hradní stráž německého strážního regimentu Vůdcovu standartu na cimbuří Hradčan[96].
Vůdce šel do skromně zařízených soukromých prostor[97], obrátil se k Tvému otci, šťastně ho objal, že mu bylo dopřáno získat pro Německo Čechy a Moravu. Přitom řekl následující: „Himmlere, není krásné, že zde stojíme, jsme nyní zde a nikdy neodejdeme?“
Později řekl Tvému otci ještě jednou: „Nechválím se, ale zde musím skutečně říci, že jsem to elegantně udělal.“
Doufám, milá Puppi, že Ti tímto zážitkem připravím mnoho radosti.
Heil Hitler!
Alvensleben


Poznámky:
[94] Wilhelm Keitel (1882-1946), armádní generál, v letech 1938-1945 vrchní velitel německých ozbrojených sil, 1946 popraven v Norimberku.
[95] Carl Heinrich von Stülpnagel (1886-1944), generál pěchoty, v letech 1938-1940 vrchní ubytovatel v generálním štábu německé armády, 1942-1944 vojenský velitel Francie, v roce 1944 popraven za účast na atentátu na Adolfa Hitlera.
[96] Standarta byla vyvěšena večer 15. března na jižním křídle Pražského hradu.
[97] Apartmá mělo podobu reprezentativního bytu pro zahraničí návštěvy.


Heinrich Himmler (uprostřed) s dcerou Gudrun při návštěvě koncentračního tábora Dachau (1941)
Heinrich Himmler (uprostřed) s dcerou Gudrun při návštěvě koncentračního tábora Dachau (1941)
„Tatínek mě vzal k sobě do práce. Prohlédli jsme si vše, co jen bylo možné. Viděli jsme, jak lidé pracují v zahradnictví, prohlédla jsem si obrázky, které tamní vězni namalovali,“ napsala si do svého deníku sotva desetiletá dívka jménem Gudrun. „Bylo to nádherné,“ zasnila se ve svých poznámkách.
Onou dívkou byla Gudrun Himmlerová. Tím místem, nad kterým se tak dojemně rozplývala, byl první nacistický koncentrační tábor Dachau. A tím milujícím tatínkem Heinrich Himmler, druhý nejmocnější muž Hitlerovy třetí říše a jeden z architektů holokaustu.
„Dnes je můj otec nenáviděný jako největší masový vrah všech dob. Já to ale vidím jinak a je mým posláním, abych ukázala svého otce v jiném světle,“ tvrdila v 50. letech. Často se šokující drzostí opakovala, že Himmler byl „velký muž, který jen nebyl pochopený, jelikož jeho dobré jméno zničili Židé“.

Nacismus byl vojensky poražen v květnu 1945, ale Püppi, Gudrun Himmlerová, provdaná Burwitzová (* 8. srpna 1929 Mnichov, Německo, + 24. května 2018 Mnichov, Spolková republika Německo) zůstala přesvědčenou nacistkou do konce života.


Odkazy:
Gudrun Burwitzová – https://cs.wikipedia.org/wiki/Gudrun_Burwitzová
Himmler with his daughter, 1938 – https://rarehistoricalphotos.com/himmler-daughter-1938/
Tichá pomoc: tajní ochránci nacistických vrahů – https://www.idnes.cz/xman/styl/ticha-pomoc-stille-hilfe-himmlerova-dcera-gudrun-burwitz.A171012_121630_xman-styl_fro
Kdo byli tajní ochránci nacistů: Stille Hilfe aneb Hnědí kamarádi drží při sobě – https://www.stoplusjednicka.cz/kdo-byli-tajni-ochranci-nacistu-stille-hilfe-aneb-hnedi-kamaradi-drzi-pri-sobe

Přednáška „Rakouské bitevní lodě“ v rumburském muzeu

Čtvrtek 21. února 2019 v 17:00 hodin, Muzeum Rumburk

Alois Bělota: Rakouské bitevní lodě

Alois Bělota se věnuje převážně historii válečných plavidel všech kategorií (námořní, říční a ponorkové loďstvo) Německa a Rakousko-Uherska v období Velké války (1914-1918) a nástupnických států monarchie včetně Československa.

Alois Bělota: Rakouské bitevní lodě
Alois Bělota: Rakouské bitevní lodě

Rakouská bitevní loď
Rakouská bitevní loď

Odkazy:
Alois Bělota: Rakouské bitevní lodě – http://www.muzeumrumburk.cz/program/alois-belota-rakouske-bitevni-lode
Přednáška Aloise Běloty: Rakouské bitevní lodě – http://muzeumdc.cz/index.php/program/prednaska-aloise-beloty-rakouske-bitevni-lode
Alois Bělota: Smělý výpad námořníků císaře pána – https://www.stoplusjednicka.cz/smely-vypad-namorniku-cisare-pana
Alois Bělota: Tak trochu jiní námořníci: Jak se vyvíjela taktika říčního boje – https://www.stoplusjednicka.cz/tak-trochu-jini-namornici-jak-se-vyvijela-taktika-ricniho-boje
Alois Bělota: Krátká válka námořníků krále Petra: Jugoslávské královské námořnictvo (1) – https://www.stoplusjednicka.cz/kratka-valka-namorniku-krale-petra-jugoslavske-kralovske-namornictvo-1
Alois Bělota: Námořníci bez moře – https://www.triobo.online/extra/46-2014/namornici-bez-more/
Alois Bělota: Podmořská ocelová dvojčata (1): Rakousko-uherské ponorky U-3 a U-4 – https://www.stoplusjednicka.cz/rakousko-uherske-ponorky-u-3-u-4-podmorska-ocelova-dvojcata

Zdroj informace:
Kamila Lišková, Muzeum Rumburk, pobočka Oblastního muzea v Děčíně

Mše svatá v kapli sv. Alžběty Durynské

V neděli 18. listopadu 2018 v 15:00 hodin bude mše svatá v městské kapli sv. Alžběty v Dolních Křečanech (Rumburk III) při příležitosti svátku sv. Alžběty Uherské – Durynské.

Alžběta Durynská, také Alžběta Uherská (německy Elisabeth von Thüringen nebo Elisabeth von Ungarn, maďarsky Türingiai Szent Erzsébet, 7. července 1207 – 17. listopadu 1231 Marburg) byla uherská princezna, která žila v Německu, provdala se za durynského vévodu Ludvíka, brzy ovdověla a věnovala se péči o chudé. Její svátek se slaví v katolické církvi 17., v luterských církvích 19. listopadu.

V neděli 16. listopadu 2014 proběhlo u boční stěny kaple slavnostní shromáždění, v jehož úvodu historička Bc. Ester Sadivová ve stručnosti promluvila o okolnostech vzniku původního památníku padlým a válečnými útrapami zemřelým mužům obce Dolní Křečany z roku 1922. Namísto zrušeného původního pomníku (jehož osud není znám) byly z prostředků města Rumburk u příležitosti 100. výročí od vypuknutí první světové války pořízeny dvě velké (1,7 m vysoké) pamětní desky z leštěné švédské žuly, opatřené jmény více než 90 obětí Velké války 1914-1918 z Dolních Křečan (jež se podařilo vypátrat v archiváliích). Střední menší pamětní deska obsahuje vyobrazení původního třímetrového neoklasicistního památníku včetně data jeho vysvěcení (10. 9. 1922). Pamětní desky zhotovil kamenosochař Michal Nepomucký z Děčína.

Pamětní desky na boční stěně kaple sv. Alžběty Durynské v Dolních Křečanech
Pamětní desky na boční stěně kaple sv. Alžběty Durynské v Dolních Křečanech

Odkazy:
https://rumburk.farnost.cz/
http://fknizek.wz.cz/fknizek.wz.cz/2014/11/Dolni-Krecany-16-listopadu-2014.html

Den válečných veteránů (Den příměří, Den vzpomínek) 2018 v Rumburku

Neděle 11. listopadu 2018 v 11:11 hodin v Parku přátelství u památníku rumburských obětí Velké války (1914-1918), která skončila uzavřením příměří právě před 100 lety.

Vzpomínka na oběti všech ozbrojených konfliktů proběhne za účasti zástupců vedení města Rumburk, Svazu c.k. vysloužilců zemí Koruny české, Vojensko-historického spolku Lužice, místních spolků a duchovenstva. Hostem (stejně jako loni) bude rotný Bohuslav Najbrt (z 31. pluku radiační, chemické a biologické ochrany Liberec).

11. listopad byl vybrán symbolicky, neboť toho dne roku 1918 bylo ve vlakovém voze v Le Francport u severofrancouzského města Compiègne podepsáno příměří mezi Spojenci a Německem, jímž byly na západní frontě ukončeny boje 1. světové války. Hlavními signatáři příměří byli vrchní velitel spojeneckých sil maršál Ferdinand Foch a německý zástupce Matthias Erzberger.

Den válečných veteránů (Den příměří, Den vzpomínek) 2018 v Rumburku
Den válečných veteránů (Den příměří, Den vzpomínek) 2018 v Rumburku

Již během oslav prvního výročí ukončení Velké války, v roce 1919, se ve Spojeném království zrodila tradice Dne vzpomínek (Remembrance Day), při kterém jsou připomínány válečné oběti. Tento významný den má v různých zemích svou specifickou podobu, název a tradice. Základní cíl je však podobný – uctění památky všech veteránů a obětí válečných konfliktů, bez ohledu na válčící strany. Od dvacátých let 20. století se symbolem vzpomínky na válečné oběti staly květy vlčích máků, ale i dalších květin, které rostly na hrobech pohřebených vojáků. Základem se stala báseň kanadského vojenského lékaře Johna McCrae „Na polích flanderských“ („On Flanders Fields“).

Na polích flanderských (John McCrae, český překlad Jindra Svitáková)
Na polích flanderských vlčí máky kvetou,
tam mezi kříži, řada za řadou.
Zde hrob je náš. Však mezi červánky,
na nebi modrém slyšte skřivánky,
když dole kanóny tu svoji píseň řvou.
My mrtví zůstanem – a je to možná zdání,
že včera žili jsme a byli milováni,
když nyní ležíme na polích flanderských.
Náš boj teď jiní převezmou:
do vašich rukou vkládáme teď svou
hořící pochodeň a vy ji neste dál.
Kdyby vám uhasla, vzpomeňte na náš žal.
Když rozkvétá lán máků červených,
my spíme dál na polích flanderských.

Odkazy:
http://www.icrumburk.cz/cs/den-valecnych-veteranů
http://www.csol.cz/domains/csol.cz/index.php/den-valecnych-veteranu

Zdroj informace: Bc. Ester Sadivová

Zasazení Stromu svobody

Neděle 28. října 2018 v 11:00 hodin u Pomníku Rumburské vzpoury (za hřbitovem)

Zasazení Stromu svobody 28. října 2018 v Rumburku
Zasazení Stromu svobody 28. října 2018 v Rumburku

Památné stromy – Lípa srdčitá (Tilia cordata):

  • Lípa svobody, vysazená v roce 1945, Komenského ul. před Gymnáziem (k.ú. Rumburk, p.p.č. 2425)
  • Lípa 50. výročí ČSR, vysazená žáky ZDŠ a SVVŠ v říjnu 1968, Komenského ul. před Gymnáziem (k.ú. Rumburk, p.p.č. 2425)
  • Lípa 50. výročí Rumburské vzpoury, vysazená 21.5.1968 presidentem Ludvíkem Svobodou a rumburskými skauty, Park Rumburské vzpoury (k.ú. Rumburk, p.p.č. 569)
  • Lípa 80. výročí republiky, vysazená v roce 1998, Třída 9. května, parčík u bývalého zámku (k.ú. Rumburk, p.p.č. 143/2)
Památný strom k 80. výročí republiky (1918 - 1998)
Památný strom k 80. výročí republiky (1918 – 1998)
  • Lípa svobody vysazená 28. října 2018 ke 100. výročí republiky na popravišti rumburských vzbouřenců
Strom svobody 2018
Strom svobody 2018

Odkaz:
Stromy svobody 1918 – 2018 – https://www.stromysvobody.cz/

Divadelní představení „Sestry“ v Rumburku

Pátek 12. října 2018 od 18:00 hodin, kostel sv. Vavřince

Divadelní inscenace na pomezí pantomimy, pohybového divadla a činohry za pomoci živého hudebního doprovodu. Účinkuje FysioART z Prahy pod vedením Hany Strejčkové. Životní příběh silné křehkosti a nezlomné víry, příběh 20. století, příběh S. M. Elišky Pretschnerové.
Pořádá ŘKF Rumburk. Vstupné dobrovolné.

Divadelní představení "Sestry" v Rumburku
Divadelní představení „Sestry“ v Rumburku

Odkaz:
Divadelní inscenace Sestry – http://www.loretarumburk.cz/akce/divadelni-inscenace-sestry-v-lorete-rumburk/

Zdroj informace:
Mgr. Klára Mágrová, projektová manažerka Římskokatolická farnost – děkanství Rumburk, e-mail: loreta.rumburk@seznam.cz

Koncert Loutna česká v klášterním kostele sv. Vavřince v Rumburku

Pátek 5. října 2018 od 18:00 hodin

Barokní hudebně básnické dílo Adama Michny z Otradovic z roku 1653 zazní v nastudování vokálně-instrumentálního souboru Fragium 16 z Liberce. Třináct skladeb se představí v kompletní podobě s ritornely. Koncert ke cti sv. Františka proběhne v klášterním kostele sv. Vavřince v Rumburku. Vstupné dobrovolné.

Adam Václav Michna z Otradovic: Loutna česká
Adam Václav Michna z Otradovic: Loutna česká

Odkaz: http://www.loretarumburk.cz/akce/koncert-loutna-ceska-v-lorete-rumburk/

Zdroj informace:
Mgr. Klára Mágrová, projektová manažerka Římskokatolická farnost – děkanství Rumburk, e-mail: loreta.rumburk@seznam.cz

Vzpomínka na obránce hranic Československa (80. výročí) – Aktualizováno (27.9.2018)

V sobotu 29. září 2018 proběhnou vzpomínkové akce:

  • v 10:00 hodin vzpomínkový pietní akt u památníku čsl. hraničářů na hraničním přechodu Dolní Světlá – Waltersdorf.
    Pozor, na některých starších plakátech rumburského muzea je chybně uveden čas 11 hodin.
  • v 16:00 hodin v rumburském muzeu tematická přednáška Jaroslava Beneše o historii finanční stráže se zaměřením na Šluknovsko a osudový rok 1938.
Vzpomínka na obránce hranic z roku 1938 v Lužických horách (29. září 2018)
Vzpomínka na obránce hranic z roku 1938 v Lužických horách (29. září 2018)
Výstava Finanční stráž - Doprovodný program 29. září 2018
Výstava Finanční stráž – Doprovodný program 29. září 2018
Nabídka publikací Československé obce legionářské, jednota Mladá Boleslav
Nabídka publikací Československé obce legionářské, jednota Mladá Boleslav

 * * *

V neděli 30. září v 10:00 hodin odhalení repliky hraničního orientačního sloupu na hraničním přechodu Lobendava-Severní / Steinigtwolmsdorf.

Odhalení repliky hraničního orientačního sloupu na hraničním přechodu Lobendava-Severní / Steinigtwolmsdorf
Odhalení repliky hraničního orientačního sloupu na hraničním přechodu Lobendava-Severní / Steinigtwolmsdorf
Hraniční přechod Lobendava-Severní / Steinigtwolmsdorf
Hraniční přechod Lobendava-Severní / Steinigtwolmsdorf
Hraniční přechod Lobendava-Severní / Steinigtwolmsdorf
Hraniční přechod Lobendava-Severní / Steinigtwolmsdorf

 * * *

Pokračování textu Vzpomínka na obránce hranic Československa (80. výročí) – Aktualizováno (27.9.2018)

XX. mezinárodní sraz majitelů motocyklů Čechie-Böhmerland

Sobota 25. srpna 2018 od 12:00 do 12:30 hodin v Dělnické ulici čp. 517 v Rumburku

Akce města Rumburk, v jejímž rámci proběhne slavnostní odhalení pamětní desky A. H. Liebische, kterou zrealizovalo a financovalo město Rumburk, a křest nové publikace Jana Němce (*1972) „Stopou motocyklu Čechie-Böhmerland“ o A. H. Liebischovi (k dostání za 50 Kč v Městském informačním centru Rumburk, Lužické náměstí 103). Spolek přátel Rumburku se na uvedeném podílel návrhem pamětní desky.

XX. mezinárodní sraz majitelů motocyklů "Čechie-Böhmerland 2018"
XX. mezinárodní sraz majitelů motocyklů „Čechie-Böhmerland 2018“
Dělnická 517/18 v Rumburku
Dělnická 517/18 v Rumburku
Jan Němec: Stopou motocyklu Čechie-Böhmerland
Jan Němec: Stopou motocyklu Čechie-Böhmerland

Zdroj informace:
Vlasta Hnilicová, předseda správního výboru, Spolek přátel Rumburku
Jiří Sucharda, člen Čechie-Böhmerland klubu

Odkazy:
Mirek Gomola: Albin Hugo Liebisch – nejdelší motocykly světa – http://www.eurooldtimers.com/cze/historie-clanek/1151-albin-hugo-liebisch-nejdelsi-motocykly-sveta.html

Jan Němec: Albin Hugo Liebisch – http://www.reflex.cz/clanek/causy/74002/albin-hugo-liebisch.html
Vyšla nová publikace o legendárních „dlouhých“ motocyklech – https://www.varnsdorf.cz/cz/seznamy_zprav/kultura/vysla-nova-publikace-legendarnich-dlouhych-motocyklech.html

 * * *

O hradu Tolštejn v Toulavé kameře

Česká televize 1, neděle 29. července v 10:00 hodin (premiéra)
Příspěvek Toulavé kamery o zřícenině hradu Tolštejn a vyhlášeném hostinci rodiny Münzbergových.
Uvádí Iveta Toušlová, redaktor Mgr. Martin Krsek, kamera Jiří Bálek.
Hovoří ředitel oblastního muzea v Děčíně Vlastimil Pažourek, pamětník Rudolf Breuer, historička Bc. Ester Sadivová a starosta Jiřetína pod Jedlovou Bohuslav Kaprálik (na snímku).

Starosta Jiřetína pod Jedlovou Bohuslav Kaprálik
Starosta Jiřetína pod Jedlovou Bohuslav Kaprálik

Tolštejn
Vrch Tolštejn se vypíná do výšky 670 metrů nadmořské výšky nad severočeským městečkem Jiřetín. Je sice o celých sto metrů nižší než sousední Jedlová hora, ale ani tak ho rozhodně nepřehlédnete. Především díky výraznému ostnu jeho skalnatého vrcholu. Tuto přírodní čedičovou pevnost využila místní šlechta nejpozději ve třináctém století. Vybudovala na něm hrad, který byl za své existence ovšem hned několikrát dobýván. A úspěšně. Za vlády krále Jiřího z Poděbrad na něj papež dokonce uvalil klatbu. Pokud vás zajímá, co ho k tomu vedlo, prozradíme vám to. Nejzachovalejší část, tedy vnější opevnění, pochází z 15. a 16. století. Hrad už tehdy nesloužil jako panské sídlo, ale coby vojenská pevnost. Prohlédnout si můžete i zbytky původního paláce. A vyšlápnout by si každý návštěvník měl i za výhledy do kraje.

Video (4:24 min) – zde

Zdroj informace: Kamila Lišková a Ester Sadivová

* * *

Výstava „Finanční stráž aneb Historie finanční stráže se zaměřením na Šluknovský výběžek a rok 1938 v regionu“

Rumburské muzeum a Československá obec legionářská jednota Mladá Boleslav

Neděle 15. července 2018 v 16:00 hodin – slavnostní zahájení výstavy pořádané při příležitosti připomínky osudového roku 1938 na Šluknovsku. Výstava potrvá do 1.11.2018.
Na výstavě je možné zakoupit publikace se vztahem k historii finanční stráže a československých ozbrojených sborů.

Sobota 29. září 2018 v 16:00 hodin – tematická přednáška o historii finanční stráže (Muzeum Rumburk).
Dopoledne v 11:00 hodin proběhne vzpomínkový pietní akt u pomníku čsl. hraničářů na hraničním přechodu Dolní Světlá – Waltersdorf.

Výstava "Finanční stráž aneb Historie finanční stráže se zaměřením na Šluknovský výběžek a rok 1938 v regionu"
Výstava „Finanční stráž aneb Historie finanční stráže se zaměřením na Šluknovský výběžek a rok 1938 v regionu“

Odkaz:
Tematická přednáška o historii finanční stráže na Šluknovsku v osudovém roce 1938 –http://www.muzeumrumburk.cz/program/financni-straz-aneb-historie-financni-straze-0 Pokračování textu Výstava „Finanční stráž aneb Historie finanční stráže se zaměřením na Šluknovský výběžek a rok 1938 v regionu“

Německé ponorky za Velké války

Středa 20. června 2018 od 17:00 hodin, Muzeum Rumburk

Přednáška vojenského historika, specialisty v oblasti historie námořních lodí včetně ponorných plavidel, Aloise Běloty.

Nejúspěšnější ponorkové eso všech dob a národů, německý velitel Lothar von Arnauld de la Perière, potopilo za Velké války 194 lodí o objemu 453 716 BRT, který více než dvojnásobně převyšoval tonáž všech lodí potopených všemi rakousko-uherskými ponorkáři dohromady! Velkou válku zakončilo Císařské a královské válečné námořnictvo s 19 ponorkami. Pro srovnání: jeho mnohem silnější spojenec – Německo – jich měl 169, dohodové velmoci Spojené království 137, Francie 40, a dokonce i zaostalé Rusko 44.
Vývoj ponorek v Německu za první světové války šel kupředu takovým tempem, že neměl ve světě obdoby a určité srovnání s ním snese jen vývoj ponorek ve Velké Británii. Ponorky se tak staly největším překvapením námořní války a jejich vliv pronikl nejen do námořní taktiky, ale dokonce i do konstrukce ostatních válečných lodí. Docházelo totiž k úpravám trupu velkých lodí a současně vznikaly speciální typy lodí určených pro boj s ponorkami.
První úspěchy se dostavily 5. září 1914, když německá ponorka U-21 potopila u severoanglického pobřeží lehký křižník Pathfinder o 3 200 tunách. Velitelem ponorky byl poručík Otto Hersing. Křižník měl posádku 300 mužů a jen polovina se jich zachránila na troskách lodi. Byla to první válečná loď potopená ponorkou.

Posádka ponorky U-35 doplňuje zásoby z lodi Roma, Cartagena 1916
Posádka ponorky U-35 doplňuje zásoby z lodi Roma, Cartagena 1916

Zdroje:
Alois Bělota: Nepřekonatelné skóre U-35: Nejúspěšnější německá ponorka Velké války (2) – https://www.stoplusjednicka.cz/neprekonatelne-skore-u-35-nejuspesnejsi-nemecka-ponorka-velke-valky-2
Jaroslav Šajtar: Ponorky císaře pána: Za první světové války Češi vynikli v boji pod vodou – http://www.reflex.cz/clanek/historie/82228/ponorky-cisare-pana-za-prvni-svetove-valky-cesi-vynikli-v-boji-pod-vodou.html
Historie ponorek / První světová válka – http://ponorky.sweb.cz/historie/1sv.htm
Ivo Helikar: Jedno z nejrizikovějších míst 1. světové války se nacházelo v ponorkách – https://technet.idnes.cz/nejnebezpecnejsi-misto-1-svetova-valka-ponorky-fr4-/pred-100-lety.aspx?c=A171123_150716_pred-100-lety_heli

Rumburští rebelové si zaslouží náš respekt

Za chléb, mír, svobodu - Stanko Vodička, František Noha, Vojtěch Kovář
Za chléb, mír, svobodu – Stanko Vodička, František Noha, Vojtěch Kovář

Na webu Vojenského historického ústavu je zveřejněn příspěvek PaedDr. Jindřicha Marka (autora publikace Pod císařskou šibenicí):
Rumburští rebelové si zaslouží náš respekt! –
http://www.vhu.cz/rumbursti-rebelove-si-zaslouzi-nas-respekt/
Jindřich Marek – https://cs.wikipedia.org/wiki/Jindřich_Marek

Jindřich Marek - Pod císařskou šibenicí: čeští vojáci na křižovatkách roku 1918
Jindřich Marek – Pod císařskou šibenicí: čeští vojáci na křižovatkách roku 1918

Pod císařskou šibenicí: čeští vojáci na křižovatkách roku 1918 (Svět křídel, Cheb, 2005) – https://www.obalkyknih.cz/view?isbn=9788086808154

Při oslavách 100. výročí v Parku Rumburské vzpoury (na Třídě 9. května v Rumburku) v sobotu 19. května 2018 byla čtena jména všech 10 popravených vzbouřenců. Opět se zde však pozapomnělo na těžce raněného Vojtěcha Krumpose (*29.1.1900 v Nouzově, +22.5.1918 v Novém Boru), který zemřel (na následky zranění na bojišti pod Chotovickým vrchem) v novoborské nemocnici 22. května 1918. Právě jeho hrob objevil vloni, po 99 letech od událostí, Josef Doškář, člen místních legionářů, na novoborském Lesním hřbitově.
Nový Bor si připomněl 100 let od Rumburské vzpoury – https://www.novy-bor.cz/novy-bor-si-pripomnel-100-let-od-nbsp-rumburske-vzpoury/d-4658

Hrob Vojtěcha Krumpose na novoborském hřbitově
Hrob Vojtěcha Krumpose na novoborském hřbitově

Josef Doškář: Hrob rebela Vojtěcha Krumpose byl objeven po 99 letech! – http://www.i-noviny.cz/novy-bor/hrob-rebela-vojtecha-krumpose-byl-objeven-po-99-letech

 * * *