Archiv rubriky: Historie

Historie

Václav Sedláček ve stínu Jana Opletala

Rok kulatých výročí je příležitostí uvědomit si paradoxy naší paměti. Takovým paradoxem je stopa dvou mladých lidí, kteří zemřeli v říjnu a listopadu 1939 na střelná zranění. Kdo tehdy zmáčkl spoušť, není dodnes objasněno. Jméno prvního je symbolem, druhý je skoro zapomenut. Jan Opletal je pevnou součástí dějin. Václav Sedláček musí o pozornost současníků bojovat.
Václav Sedláček (22. dubna 1917 Recklinghausen, Severní Porýní-Vestfálsko – 28. října 1939 Praha, Protektorát Čechy a Morava) byl spolu s Janem Opletalem jednou ze dvou obětí střelby do davu při protinacistických demonstracích 28. října 1939.
Je to zvláštní osud. Václav Sedláček, ačkoli se narodil v Německu, několikrát osvědčil své češství a autentický vztah k Československé republice. Dvakrát prchal před Němci a nacisty (1933 a 1938) a ani 28. října 1939, kdy mohl sedět v klidu domova, nezůstal stranou. Vyšel do pražských ulic a zúčastnil se zakázané protiněmecké demonstrace. Možná měl na klopě malou trikoloru, což byla »legitimace«, kterou si v této době ještě mnoho Čechů dovolilo. I tak to bylo hrdinství.
Více informací naleznete zde:
Václav Sedláček ve stínu Jana Opletala (Střípek z historie – 28. říjen 1939) –
https://drive.google.com/open?id=1CSCA2zhCg-UgfN8kwDQVibp2DvIwUoCW

Václav Sedláček ve stínu Jana Opletala
Václav Sedláček ve stínu Jana Opletala

Vyhnání Němců z Československa z pohledů obětí / Děti nepřítele?

Středa 6. listopadu 2019 od 17:30 hodin, Muzeum Rumburk
Přednáška pamětníka Tomáše Titzeho.

Přednáška pamětníka Tomáše Titzeho
Přednáška pamětníka Tomáše Titzeho

Odkaz:
http://www.muzeumrumburk.cz/program/vyhnani-nemcu-z-ceskoslovenska-z-pohledu-obeti

Glosa:
Od přednášky jsem očekával ösobní vzpomínky rodin Titze a Kunert na období před a po Mnichovu, na Třetí říši, na jejich osudy po osvobození Československa. Místo toho přeplněný sál rumburského muzea (před promítanou německou mapou obsazeného pohraničí) vyslechl kritiku Aloise Jiráska (za praotce Čecha), Charlese Darwina (za spis O původu druhů), Winstona Churchilla (za účast v búrské válce) a dalších osobností (včetně T. G. Masaryka, E. Beneše, M. R. Štefánika), ruských legionářů atd. Kritické desetiletí 1938 – 1948 přednášející zcela vynechal, takže o „vyhnání“ (transferu, vysídlení, deportaci) československých Němců se posluchači nedověděli prakticky nic nového. Situaci (poté, co někteří posluchači začali odcházet) zachránil ředitel děčínského muzea Ing. Vlastimil Pažourek, který objasnil hlavní problém česko-německých vztahů, kterým byla záležitost úředního jazyka. Česká reprezentace se od poloviny 19. století marně snažila dosáhnout zrovnoprávnění češtiny s němčinou (úřední jazyk Habsburské monarchie). Po vzniku Československa (v hranicích Českého království) se čeští Němci stali menšinou, s čímž se většinově nesmířili, podíleli se na rozbití ČSR a po osvobození na to doplatili.
Jelikož zmíněná přednáška nesplnila mé očekávání, navštívil jsem následujícího dne (7.11.2019) mezinárodní putovní výstavu v ústeckém městském muzeu. Těžištěm projektu „Děti nepřítele? – Kinder des Feindes?“ jsou zkušenosti česko-německých dětí v poválečném Československu, kdy docházelo k proměnám definice a obrazu nepřítele. Měly být tyto děti vnímány jako nepřátelé, nebo jako budoucnost českého národa? Výstava prezentuje každodenní život česko-německých dětí a staví jej do kontextu politických dějin. Ke slovu se dostávají pamětníci, aby vypověděli, jak se jako děti vypořádali s negativními zkušenostmi a jak se jejich původ projevil na jejich identitě. Součástí výstavy je i dokumentární film „Generation „N“: Deutschböhme“ (Veronika Kupková a Olga Komarevtseva; 2016, 1:22:20) – Hlas generace, kterou jsme „odsunuli“. Motem filmu je citát A. de Saint-Exupéryho: „Nic v nás nevzbudí takový respekt, jako člověk statečně snášející neštěstí“. Shlédnutí výstavy a filmu vřele doporučuji, protože jsou výpovědí o době, kterou většina z nás nemůže znát z vlastní zkušenosti.

Mezinárodní putovní výstava "Děti nepřítele?" v Městském muzeu Ústí n.L.
Mezinárodní putovní výstava „Děti nepřítele?“ v Městském muzeu Ústí n.L.

Odkazy:
Výstava Děti nepřítele? –
http://www.muzeumusti.cz/hlavni-stranka/c2199/DETI-NEPRITELE/

Film Generation „N“: Deutschböhme –
https://www.youtube.com/watch?v=vCpADy3pV8E

Odešla Vlasta Chramostová

Před 7 lety, 19. října 2012 v rámci cyklu besed „Osudy“ (setkání s osobnostmi 20. století) přijala pozvání a vystoupila v rumburském muzeu česká divadelní a filmová herečka, disidentka, spisovatelka a rebelka Vlasta Chramostová (17. listopadu 1926 Brno, Československo – 6. října 2019 Praha, Česká republika), zasloužilá umělkyně (1965), nositelka Řádu T. G. Masaryka III. třídy (1998) a Čestné medaile T. G. Masaryka.
Besedu moderovali Ester Sadivová a Filip Stojaník.
Vlasta Chramostová vyprávěla mj. o svém působení v pražském Divadle na Vinohradech (1950-1970), v Krejčově Divadle za branou (1970-1972) a v souboru činohry Národního divadla (1991-2010). Také o svém „bytovém divadle“, kde hrála v letech 1976-1980 a o své někdejší kamarádce a kolegyni Jiřině Švorcové (25. května 1928 – 8. srpna 2011).
Po podpisu Charty 77 se Vlasta Chramostová živila se svým druhým manželem kameramanem Stanislavem Milotou (9. března 1933 Praha, Československo – 18. února 2019 Praha, Česká republika) na chalupě v Prysku výrobou stolních lamp.

Stanislav Milota a Vlasta Chramostová Stanislav Milota a Vlasta Chramostová (Wikipedie)
S firmou MICHR - Licht is sichr! Po léta jsme se Standou sbírali na skládce nedaleko chalupy střepy z kamenickošenovských skláren a vyráběli z nich lampy. To bylo tehdy nedostatkové zboží. Kamarádi, kteří lampy prodávali dalším kamarádům, zdůrazňovali, že každá lampa je originál, a šířili reklamní slogan dílny MIlota-CHRamostová: „S firmou MICHR – Licht ist sichr!“ (autobiografie Vlasta Chramostová, nakladatelství DOPLNĚK, Brno 1999; str. 258)

V závěrečné autogramiádě mi Vlasta Chramostová podepsala svou knihu vzpomínek, která je otevřenou osobní výpovědí o době, ve které žila.

Autobiografie Vlasta Chramostová

Vlasta Chramostová (autobiografie 1999)

Moje amatérská videa (Muzeum Rumburk, Osudy: Vlasta Chramostová, 19.10.2012, formát AVI):

Vlasta Chramostová v rumburském muzeuPICT0011.avi (7:56 min / 94,9 MB) Vlasta Chramostová v rumburském muzeuPICT0012.avi (5:09 min / 61,7 MB)

Odkaz:
Vlasta Chramostová – https://cs.wikipedia.org/wiki/Vlasta_Chramostová

Vzpomínka na obránce hranic Československa (září 1938)

V sobotu 21. září 2019 již tradičně pořádá Jednota Československé obce legionářské z Mladé Boleslavi vzpomínku na příslušníky finanční stráže a Stráže obrany státu, kteří v roce 1938 bojovali na hranicích naší republiky.
Program setkání má dvě části. Nejprve je v 10:00 hodin uspořádán z parkoviště u chaty Luž v Horní Světlé na Myslivnách společný výstup na vrchol Luže. Výstupu se zúčastní naši členové v dobových stejnokrojích. V rámci společného výstupu bude podán i historický výklad, který většinou přechází ve velmi zajímavou diskusi. Druhá část programu začne ve 14:00 hodin u pomníku hraničářů na hraničním přechodu Dolní Světlá-Waltersdorf. Pietním aktem za účasti Armády a Policie České republiky bude připomenut statečný boj našich otců a dědů za demokracii a svobodu.
Součástí pietního aktu bude i křest katalogu z výstav o finanční stráži, které naše jednota uskutečnila v minulých letech. Katalog, stejně jako přechozí výstavy, mapuje historii finanční stráže v Lužických horách a Šluknovském výběžku v celé době její existence, tedy v letech 1843 až 1949. Katalog je bohatě doplněn fotografiemi a ukázkami stejnokrojů. Jedná se o jistě zajímavou publikaci, jak pro zájemce o místní regionální historii, tak i pro zájemce o komplexní historii sboru finanční stráže.

Obránci čs. hranic v roce 1938
Obránci čs. hranic v roce 1938
Jaroslav Beneš - Finanční stráž na severu Čech / Katalog z výstav
Jaroslav Beneš – Finanční stráž na severu Čech / Katalog z výstav

 * * *

Pietní vzpomínka u pomníku příslušníků finanční stráže a Stráže obrany státu Jana Teichmana a Václava Kozla padlých 22. září 1938 v Dolním Podluží proběhla v pondělí 16. září 2019 dopoledne jako interní pro členy ČSBS.
(Zdroj informace: JUDr. Miroslav Majzlík, Jiří Sucharda).

Věnec OV ČSBS Varnsdorf (16.9.2019)
Věnec OV ČSBS Varnsdorf (16.9.2019)
Dolní Podluží (16.9.2019)
Dolní Podluží (16.9.2019)

 * * *

V neděli 22. září 2019 dopoledne položil k pomníku v Dolním Podluží věnec Břeněk Henke (Jednota ČsOL Česká Lípa).

 * * *

V neděli 22. září 2019 odpoledne (v den 81. výročí smrti příslušníků finanční stráže a Stráže obrany státu Jana Teichmana a Václava Kozla, zabitých henleinovci) jsem k pomníku v Dolním Podluží přidal kytici k věncům OV ČSBS Varnsdorf a Jednoty ČsOL Česká Lípa.

Fotogalerie

Foto: František Knížek

 * * *

Odkazy:
Jaroslav Beneš: Vzpomínka na obránce hranic v roce 1938 se blíží – https://www.csol-mb.net/clanky/108
Katalog z výstav o finanční stráži – https://www.youtube.com/watch?v=Xbmu_wwAPpI

Oslavy 155 let rumburské Střelnice

Sobota 6. července 2019 od 13:00 do 22:00 hodin (venkovní areál Domu kultury Střelnice Rumburk)

V letošním roce vzpomeneme 155 let od otevření objektu, který původně sloužil místnímu střeleckému spolku a v současné době slouží občanům našeho města k setkávání se v rámci nejrůznějších společenských a kulturních akcí.
Od 13.00 hodin – stánkový prodej, pouťové atrakce.

Oslavy 155 let rumburské Střelnice
Oslavy 155 let rumburské Střelnice

Odkaz:
https://kultura.rumburk.cz/cz/detail-akce.html?id_akce=6431

Sobota 8. června v Rumburku

V sobotu 8. června probíhá v Rumburku řada kulturně-historických akcí, stojících za návštěvu.

Od 10:00 do 22:00 hodin – 13. festiválek malého umění Na Kopečku v Rumburku
Tisková zpráva 1/2019: „Festiválek malého umění aneb Nebojte se třináctky“ (PDF) – zde
Něco z historie kostelíčka na Kamenném vršku v Rumburku (PDF) – tady

13. festiválek malého umění Na Kopečku v Rumburku
13. festiválek malého umění Na Kopečku v Rumburku

Od 11:00 do 12:00 hodin – 14. sraz a výstava bojových a historických vozidel na Lužickém náměstí v Rumburku
Pozvánka (PDF) – zde

Od 18:00 hodin – Koncert Schola puelarum v Loretě
Koncert duchovní hudby v loretánské kapli v Rumburku. Vystupuje dívčí pěvecké uskupení z Varnsdorfu. Vede Alena Převorová – https://kultura.rumburk.cz/cz/detail-akce.html?id_akce=6425
10:00-17:00 hodin – je přístupná rumburská Loreta s novou výstavou v ambitu, věnovanou vzpomínce na samostatné obce Dolní Křečany a Horní Jindřichov, jež jsou od roku 1949 nedílnou součástí města Rumburk.
Dolní Křečany a Horní Jindřichov ve fotografiích – http://www.loretarumburk.cz/akce/dolni-krecany-a-horni-jindrichov-ve-fotografiich/

Od 10.00 do 17.00 hodin – Výstavy v rumburském muzeuhttp://www.muzeumrumburk.cz/
S Foglarem v srdci – Rychlé šípy (prodlouženo do 15. 06. 2019)
A duha tančila po skle tancem sedmero múz – Pavel Homolka (prodlouženo do 31. 08. 2019)
Liberecko ve stínu sopek (do 31. 10. 2019)

Zdroj informace:
Bc. Ester Sadivová a Filip Šimonovský

Připomínka 101. výročí Rumburské vzpoury

Sobota 18. května 2019 od 8:00 hodin: Pochod Rumburské vzpoury, nástup na Lužickém náměstí v Rumburku

4. ročník dálkového pochodu Rumburské vzpoury
4. ročník dálkového pochodu Rumburské vzpoury

Úterý 21. května 2019 od 11:00 hodin: Pietní akt u pomníku na popravišti za rumburským hřbitovem

Oslavy 101. výročí Rumburské vzpoury
Oslavy 101. výročí Rumburské vzpoury

Středa 29. května 2019 od 10:00 hodin: Pietní akt u obnoveného pomníku na Lesním hřbitově v Novém Boru

Novoborský měsíčník - Květen 2019 (str. 5)
Novoborský měsíčník – Květen 2019 (str. 5)

Odkazy:
18. května 2019 – http://www.icrumburk.cz/cs/oslavy-rumburske-vzpoury-dalkovy-pochod
IV. ročník dálkového pochodu Po stopách Rumburské vzpoury – https://kultura.rumburk.cz/cz/detail-akce.html?id_akce=6386
Trasa dálkového pochodu Po stopách Rumburské vzpoury – https://mapy.cz/s/3rzNu
21. května 2019 – http://www.icrumburk.cz/cs/rumburska-vzpoura-pietni-akt
Novoborský měsíčník – květen 2019 – https://www.novy-bor.cz/assets/File.ashx?id_org=10715&id_dokumenty=5603

Pokračování textu Připomínka 101. výročí Rumburské vzpoury

74. výročí osvobození Československa

V rámci připomínky osvobození Československa v roce 1945 proběhnou v městě Rumburk a v obci Staré Křečany vzpomínkové pietní akce.

Úterý 7. května 2019 ve 12:00 hodin – pietní pokládání věnců na městském hřbitově v Rumburku.
Z historie:
Šluknovský výběžek byl osvobozen prvosledovými jednotkami 2. polské armády – 2. AWP (pod velením divizního generála Karola Świerczewskiho, 1897-1947) v sestavě 1. ukrajinského frontu maršála I. S. Koněva. Konkrétně město Rumburk bylo osvobozeno kolem poledne 9. května 1945 jednotkami 37. polského pěšího pluku, kterému velel podplukovník Włodzimierz Zinkowski.
Na rumburském hřbitově je hromadný válečný hrob (evid. č. CZE4212-327) s ostatky 6 neznámých vojínů 2. polské armády a 7 neznámých vojínů Rudé armády.

74. výročí osvobození Československa
74. výročí osvobození Československa

Středa 8. května 2019 ve 13:00 hodin – slavnostní odhalení pamětní desky Františka Antonína Bernarda na návsi obce Staré Křečany.
Z historie:
Bojovník proti nacismu František Antonín Bernard, rodák ze Starých Křečan, byl stíhacím pilotem čsl. jednotek RAF ve Velké Británii a držitelem 16 válečných vyznamenání.
Plukovník František Antonín Bernard (23.07.1914 Staré Křečany – 17.06.1980 Nový Zéland) v roce 1939 opouští okupovanou republiku s úmyslem bojovat proti nacistům, v roce 1940 působí ve francouzském letectvu, po porážce Francie odchází do Velké Británie, kde působí v RAF pod osobním číslem 787 543 (310. čsl. stíhací peruť, stíhací peruť „Country of London“, 238. stíhací peruť, 32. stíhací peruť, 313. čsl. stíhací peruť, 310. čsl. stíhací peruť). Po roce 1948 emigroval na Nový Zéland.

Pamětní deska František Antonín Bernard (1914-1980)
Pamětní deska František Antonín Bernard (1914-1980)

Odkazy:
Pieta na hřbitově v Rumburku – osvobození naší vlasti – https://www.vybezek.eu/135777-rbk-pieta-2019/
Duben a květen 1945 mezi Bautzenem a Prahou – http://www.lausitz.estranky.cz/clanky/historicka-svedectvi/duben-a-kveten-1945-mezi-bautzenem-a-prahou.html
Polski marsz z Lužice do Čech / Polští vojáci a osvobození severu Čech v květnu 1945 – http://www.luzicke-hory.cz/historie/index.php?pg=clanek04c
Účast 2. AWP na osvobození Československa – http://fknizek.cz/data/docs_pdf/Ucast_2_AWP_na_osvobozeni_CSR.pdf
Pozvání na odhalení pamětní desky F. A. Bernardovi – https://www.vybezek.eu/134487-pametni-deska-bernard/
Bernard, František Antonín – https://www.valka.cz/Bernard-Frantisek-Antonin-t85254

Pokračování textu 74. výročí osvobození Československa

První máj 2019 v Rumburku

Středa 1. května 2019, 10:00 – 13:00 hodin, Lužické náměstí v Rumburku
Svátek práce, zamilovaných a nebeského ochránce pracujících sv. Josefa Dělníka

Jan Neruda: Feuileton O 1. máji 1890

První máj 1890 v Praze
Jan Neruda – 1. Máj 1890
(Fejeton)

„Byl První máj…“
Račte odpustit, že začínám také já tou naší poeticky sice líbeznou, přece však jen až přespříliš otřepávanou frází! Když to ale věru tentokráte jinak nejde! Rok co rok se těch Máchových slov užívá kolem 1. máje sice tisíců a tisícůkráte po Čechách; ale letos – a teď dovolte, abych už zase užil hodně běžné, hodně otřepané fráze: já chtěl bych mít jenom tolik zlatek, kolikrát zrovna letos byla u nás slova ta pronesena, a to často jen jakoby mimovolně – jako ve snu – tichounkým šeptem.

Ano: Byl První máj 1890! A kdo jej co muž dozrálý, myslivý prožil, do dnů svého života na něj nezapomene!


… celý text fejetonu Jana Nerudy zde


První máj 1890 v Praze

První máj 2019 v Rumburku
První máj 2019 v Rumburku

Odkazy:
Svátek práce – https://cs.wikipedia.org/wiki/Svátek_práce
1. máj – lásky čas: i nezadaní mohou slavit – https://www.edarling.cz/poradna/zit-jako-single/1-maj-lasky-cas
Sv. Josef Dělník – http://catholica.cz/?id=1321

Výstava „Liberecko ve stínu sopek“ v rumburském muzeu

Čtvrtek 11. dubna 2019 od 17:00 hodin, Muzeum Rumburk

Vernisáž interaktivní výstavy Muzea Českého Ráje v Turnově, která vznikla ve spolupráci s Českou geologickou službou. Úvodního slova se ujmou geolog muzea Českého ráje v Turnově Mgr. Jan Bubal a přední český vulkanolog  Mgr. Vladislav Rapprich, Ph.D. Animace vulkanické činnosti, ukázka hornin, fotografie z této kdysi aktivní vulkanické oblasti. Výstava potrvá do 31. října 2019. 
Ač to nemusí být na první pohled patrné, v minulosti patřilo Liberecko opakovaně k velmi aktivním vulkanickým oblastem. Nenajdeme zde sice žádný supervulkán, ale po zhlédnutí výstavy Liberecko ve stínu sopek zjistíte, že tu občas mohlo být pořádně „horko“. Po krajině od Lužických hor až k Českému ráji najdeme totiž rozeseto nespočet drobných vulkánů.

Výstava "Liberecko ve stínu sopek" v rumburském muzeu
Výstava „Liberecko ve stínu sopek“ v rumburském muzeu

Odkaz:
Liberecko ve stínu sopek – http://www.muzeumrumburk.cz/program/liberecko-ve-stinu-sopek

Jiříkov aneb Dějiny města v éře národního výboru 1945 – 1990

Úterý 26. března 2019 v 17:00 hodin, Muzeum Rumburk, pobočka Oblastního muzea v Děčíně

Přednáška Mgr. Petra Karlíčka Ph. D., ředitele Archivu města Ústí nad Labem (spojená s autogramiádou) o novodobých dějinách města Jiříkov.

Mgr. Petr Karlíček Ph. D.
Jiříkov - dějiny města (2014)

Mgr. Petr Karlíček Ph. D. (* 1982) absolvoval Střední průmyslovou školu textilní v Aši. Na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem vystudoval obor kulturně historická regionalistika (2006) a archivnictví (2008). Na podzim 2015 zde obhájil disertační práci nazvanou Politické karikatury (a satira) Čechů, Slováků a českých Němců v letech 1933-1953. V letech 2007-2017 pracoval ve Státním okresním archivu Děčín. Od září 2017 je ředitelem Archivu města Ústí nad Labem. Jako externista vyučuje na katedře historie University J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Spolupracoval se spolkem Paměť národa/Post Bellum a v Ústí nad Labem s Činoherním studiem nebo Veřejným sálem Hraničář. Specializuje se na dějiny kresleného humoru v první polovině 20. století, dějiny českého pohraničí nebo česko-německé vztahy. O výše uvedených tématech publikuje doma i v zahraničí.

Přednáška Petra Karlíčka "Jiříkov, dějiny města v éře národního výboru 1945 - 1990"
Přednáška Petra Karlíčka „Jiříkov, dějiny města v éře národního výboru 1945 – 1990“

Zdroje informací:
Jiříkov aneb Dějiny města v éře národního výboru 1945 – 1990 –
http://www.muzeumrumburk.cz/program/jirikov-aneb-dejiny-mesta-v-ere-narodniho-vyboru-1945-1990
Ivo Šafus: Jiříkov – dějiny města v éře národního výboru 1945-1990 – https://www.vybezek.eu/131590-jirikov-dejiny-1945-1990/
Mgr. Petr Karlíček, Ph.D. – http://ff.ujep.cz/index.php/15-khi/personalni-slozeni/74-mgr-petr-karlicek
Petr Karlíček – https://www.databazeknih.cz/zivotopis/petr-karlicek-83116
Petr Karlíček – http://3za50.knizniklub.cz/autor/petr-karlicek

Čtvrtstoletí bez Půlkacíře

Karel Kryl (* 12. dubna 1944 Kroměříž, Protektorát Čechy a Morava, + 3. března 1994 Mnichov, Spolková republika Německo), „básník s kytarou“, v roce 1970 (již v německém exilu) navštívil bývalý nacistický koncentrační tábor Dachau u bavorského Mnichova.

Heinrich Himmler, někdejší policejní ředitel v Mnichově, oficiálně tábor popsal jako „první koncentrační tábor pro politické vězně.“ První vězni prošli jeho branou s nápisem „Arbeit macht frei“ 22. března 1933.
Na seznamu vězňů se nacházelo mnoho osobností veřejného života, jako starostové, komunální politici, poslanci a šlechtici; řada vydavatelů novin a časopisů; mnoho známých a tedy vlivných spisovatelů. Byli sem sváženi lidé různých mediálně aktivních povolání s vlivem na veřejnost, jako hudebníci, skladatelé a právníci. Od konce roku 1940 byli z různých jiných táborů do Dachau svážení již dříve zatčení duchovní různých konfesí, kteří byli koncentrováni v kněžském bloku. Celkem prošlo táborem přes 200 tisíc vězňů z třiceti zemí, z nichž dvě třetiny tvořili političtí vězni a téměř třetinu tvořili Židé. Uvádí se, že v táboře zemřelo celkem 25 613 vězňů a dalších téměř 10 tisíc mělo zemřít v pobočných táborech.
Tábor byl osvobozen 29. dubna 1945 americkými jednotkami, které nalezly v uzavřeném táboře přes 30 000 vězňů. Téhož dne došlo k masakru části zajatých strážných. Žádný z pachatelů nebyl za tento čin nikdy souzen. Generál Patton, na konci války jmenovaný guvernérem Bavorska, vydal příkaz případ dál nevyšetřovat.

Pod dojmem zmíněné návštěvy složil „Bratříček“ Karel Kryl píseň „Dachau blues“, vydanou poprvé na exilovém albu „Maškary“ (1970).

Karel Kryl: Dachau blues (1970, album Maškary)
Karel Kryl: Dachau blues (1970, album Maškary)
Karel Kryl: Maškary (zadní strana alba, 1970)
Karel Kryl: Maškary (zadní strana alba, 1970)

Nadčasová píseň, aktuální i 25 let od skonu „Půlkacíře“ Karla Kryla.

Z násilí nikdy nevzešlo nic dobrého.
(Martin Luther; *1483 – +1546)

Jsem proti násilí, protože i když se zdá, že je pro dobrou věc, ta dobrá věc je pouze přechodná, ale zlo, které zplodí, je trvalé.
(Móhandás Karamčand Gándhí, zvaný Mahátma Gándhí; *1869 – +1948)
Ploty obehnaná americká základna Guantánamo na Kubě (Foto: Vít Pohanka)
Ploty obehnaná americká základna Guantánamo na Kubě (Foto: Vít Pohanka)

Off Limits / Trespassers Will Be Prosecuted = Nepřístupno / Ti, kdo přelezou, budou potrestáni


Odkazy:
Karel Kryl – http://www.karelkryl.cz/index.php
Karel Kryl – https://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_Kryl
Karel Kryl – Dachau blues – http://www.karelkryl.wz.cz/dachb.htm
Karel Kryl – Dachau blues – https://www.youtube.com/watch?v=s9z84OQ_6-M
Koncentrační tábor Dachau – https://cs.wikipedia.org/wiki/Koncentrační_tábor_Dachau
Dachau – https://www.holocaust.cz/dejiny/koncentracni-tabory-a-ghetta/dachau/
Dachau – první a nejdéle fungující „koncentrák“ v Německu – https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/1459709-dachau-prvni-a-nejdele-fungujici-koncentrak-v-nemecku
Osvobození Dachau minutu po minutě – http://www.detektorweb.cz/index.4me?s=show&lang=1&i=29410&mm=2&xb=2&vd=1&PHPSSIDWx=49bca4aa633645c476d92e164265baaa
Bist du von Dachau? – http://www.detektorweb.cz/index.4me?s=show&i=29277&mm=1&vd=1
Masakr v Dachau – http://fknizek.cz/data/docs_pdf/Masakr_v_Dachau.pdf

14.-16. března 1939 – pohled z druhé strany

Události z března 1939 jsou na Internetu podrobně dokumentovány historiky, pamětníky, publicisty, a to zejména pohledem z naší strany. Podstatně vzácnější je dobový německý pohled na zánik Československa.
Dovolím si proto ocitovat dokument ze 4. dubna 1939, a to „Dopis hlavního pobočníka říšského vůdce SS Heinricha Himmlera, Ludolfa von Alvenslebena, Himmlerově dceři Gudrun o pobytu Adolfa Hitlera na Pražském hradě 15.-16. března 1939“ v českém překladu Pavla Zemana (15. březen 1939 a obsazení Pražského hradu“ – https://www.ustrcr.cz/data/pdf/pamet-dejiny/pad1402/058-069.pdf):


[…], 4. 4. 1939
Sl. Gudrun Himmler
Milá Puppi!
píšu tento dopis, a tím dávám Tobě a později zvláště Tvým vnukům a pravnukům do rukou cenný dokument.
Ty víš, že jsem jako hlavní adjutant Tvého otce vždy v jeho doprovodu a byl jsem také svědkem následujících zážitků.
Po velmi bouřlivé a chladné jízdě automobilem večer z České Lípy 14. března 1939[93], kdy nás míjely kolony mnoha pochodujících vojáků, vjel Vůdce do starého pražského císařského hradu na Hradčanech, kde se se svým štábem ubytoval.
V historických prostorách starého císařského hradu, který se vznáší nad světelným mořem starého německého města na Vltavě, se kolem Vůdce shromáždili četní přední muži Říše.
Bylo vidět generály a důstojníky jednotek, které narukovaly do Prahy, šéfa vrchního velitelství Wehrmachtu generálplukovníka Keitela[94], vrchního ubytovatele I v hlavním štábu armády generálporučíka von Stülpnagela[95], osobní a vojenské pobočníky Vůdce, šéfa Říšského kancléřství říšského ministra Dr. Lammerse, říšského vůdce a šéfa německé policie Himmlera s jeho blízkými spolupracovníky.
V bezprostřední blízkosti Vůdce šel Tvůj otec. Byl to velký historický okamžik. Po příjezdu Vůdce vyvěsila hradní stráž německého strážního regimentu Vůdcovu standartu na cimbuří Hradčan[96].
Vůdce šel do skromně zařízených soukromých prostor[97], obrátil se k Tvému otci, šťastně ho objal, že mu bylo dopřáno získat pro Německo Čechy a Moravu. Přitom řekl následující: „Himmlere, není krásné, že zde stojíme, jsme nyní zde a nikdy neodejdeme?“
Později řekl Tvému otci ještě jednou: „Nechválím se, ale zde musím skutečně říci, že jsem to elegantně udělal.“
Doufám, milá Puppi, že Ti tímto zážitkem připravím mnoho radosti.
Heil Hitler!
Alvensleben


Poznámky:
[94] Wilhelm Keitel (1882-1946), armádní generál, v letech 1938-1945 vrchní velitel německých ozbrojených sil, 1946 popraven v Norimberku.
[95] Carl Heinrich von Stülpnagel (1886-1944), generál pěchoty, v letech 1938-1940 vrchní ubytovatel v generálním štábu německé armády, 1942-1944 vojenský velitel Francie, v roce 1944 popraven za účast na atentátu na Adolfa Hitlera.
[96] Standarta byla vyvěšena večer 15. března na jižním křídle Pražského hradu.
[97] Apartmá mělo podobu reprezentativního bytu pro zahraničí návštěvy.


Heinrich Himmler (uprostřed) s dcerou Gudrun při návštěvě koncentračního tábora Dachau (1941)
Heinrich Himmler (uprostřed) s dcerou Gudrun při návštěvě koncentračního tábora Dachau (1941)
„Tatínek mě vzal k sobě do práce. Prohlédli jsme si vše, co jen bylo možné. Viděli jsme, jak lidé pracují v zahradnictví, prohlédla jsem si obrázky, které tamní vězni namalovali,“ napsala si do svého deníku sotva desetiletá dívka jménem Gudrun. „Bylo to nádherné,“ zasnila se ve svých poznámkách.
Onou dívkou byla Gudrun Himmlerová. Tím místem, nad kterým se tak dojemně rozplývala, byl první nacistický koncentrační tábor Dachau. A tím milujícím tatínkem Heinrich Himmler, druhý nejmocnější muž Hitlerovy třetí říše a jeden z architektů holokaustu.
„Dnes je můj otec nenáviděný jako největší masový vrah všech dob. Já to ale vidím jinak a je mým posláním, abych ukázala svého otce v jiném světle,“ tvrdila v 50. letech. Často se šokující drzostí opakovala, že Himmler byl „velký muž, který jen nebyl pochopený, jelikož jeho dobré jméno zničili Židé“.

Nacismus byl vojensky poražen v květnu 1945, ale Püppi, Gudrun Himmlerová, provdaná Burwitzová (* 8. srpna 1929 Mnichov, Německo, + 24. května 2018 Mnichov, Spolková republika Německo) zůstala přesvědčenou nacistkou do konce života.


Odkazy:
Gudrun Burwitzová – https://cs.wikipedia.org/wiki/Gudrun_Burwitzová
Himmler with his daughter, 1938 – https://rarehistoricalphotos.com/himmler-daughter-1938/
Tichá pomoc: tajní ochránci nacistických vrahů – https://www.idnes.cz/xman/styl/ticha-pomoc-stille-hilfe-himmlerova-dcera-gudrun-burwitz.A171012_121630_xman-styl_fro
Kdo byli tajní ochránci nacistů: Stille Hilfe aneb Hnědí kamarádi drží při sobě – https://www.stoplusjednicka.cz/kdo-byli-tajni-ochranci-nacistu-stille-hilfe-aneb-hnedi-kamaradi-drzi-pri-sobe

Přednáška „Rakouské bitevní lodě“ v rumburském muzeu

Čtvrtek 21. února 2019 v 17:00 hodin, Muzeum Rumburk

Alois Bělota: Rakouské bitevní lodě

Alois Bělota se věnuje převážně historii válečných plavidel všech kategorií (námořní, říční a ponorkové loďstvo) Německa a Rakousko-Uherska v období Velké války (1914-1918) a nástupnických států monarchie včetně Československa.

Alois Bělota: Rakouské bitevní lodě
Alois Bělota: Rakouské bitevní lodě

Rakouská bitevní loď
Rakouská bitevní loď

Odkazy:
Alois Bělota: Rakouské bitevní lodě – http://www.muzeumrumburk.cz/program/alois-belota-rakouske-bitevni-lode
Přednáška Aloise Běloty: Rakouské bitevní lodě – http://muzeumdc.cz/index.php/program/prednaska-aloise-beloty-rakouske-bitevni-lode
Alois Bělota: Smělý výpad námořníků císaře pána – https://www.stoplusjednicka.cz/smely-vypad-namorniku-cisare-pana
Alois Bělota: Tak trochu jiní námořníci: Jak se vyvíjela taktika říčního boje – https://www.stoplusjednicka.cz/tak-trochu-jini-namornici-jak-se-vyvijela-taktika-ricniho-boje
Alois Bělota: Krátká válka námořníků krále Petra: Jugoslávské královské námořnictvo (1) – https://www.stoplusjednicka.cz/kratka-valka-namorniku-krale-petra-jugoslavske-kralovske-namornictvo-1
Alois Bělota: Námořníci bez moře – https://www.triobo.online/extra/46-2014/namornici-bez-more/
Alois Bělota: Podmořská ocelová dvojčata (1): Rakousko-uherské ponorky U-3 a U-4 – https://www.stoplusjednicka.cz/rakousko-uherske-ponorky-u-3-u-4-podmorska-ocelova-dvojcata

Zdroj informace:
Kamila Lišková, Muzeum Rumburk, pobočka Oblastního muzea v Děčíně

Mše svatá v kapli sv. Alžběty Durynské

V neděli 18. listopadu 2018 v 15:00 hodin bude mše svatá v městské kapli sv. Alžběty v Dolních Křečanech (Rumburk III) při příležitosti svátku sv. Alžběty Uherské – Durynské.

Alžběta Durynská, také Alžběta Uherská (německy Elisabeth von Thüringen nebo Elisabeth von Ungarn, maďarsky Türingiai Szent Erzsébet, 7. července 1207 – 17. listopadu 1231 Marburg) byla uherská princezna, která žila v Německu, provdala se za durynského vévodu Ludvíka, brzy ovdověla a věnovala se péči o chudé. Její svátek se slaví v katolické církvi 17., v luterských církvích 19. listopadu.

V neděli 16. listopadu 2014 proběhlo u boční stěny kaple slavnostní shromáždění, v jehož úvodu historička Bc. Ester Sadivová ve stručnosti promluvila o okolnostech vzniku původního památníku padlým a válečnými útrapami zemřelým mužům obce Dolní Křečany z roku 1922. Namísto zrušeného původního pomníku (jehož osud není znám) byly z prostředků města Rumburk u příležitosti 100. výročí od vypuknutí první světové války pořízeny dvě velké (1,7 m vysoké) pamětní desky z leštěné švédské žuly, opatřené jmény více než 90 obětí Velké války 1914-1918 z Dolních Křečan (jež se podařilo vypátrat v archiváliích). Střední menší pamětní deska obsahuje vyobrazení původního třímetrového neoklasicistního památníku včetně data jeho vysvěcení (10. 9. 1922). Pamětní desky zhotovil kamenosochař Michal Nepomucký z Děčína.

Pamětní desky na boční stěně kaple sv. Alžběty Durynské v Dolních Křečanech
Pamětní desky na boční stěně kaple sv. Alžběty Durynské v Dolních Křečanech

Odkazy:
https://rumburk.farnost.cz/
http://fknizek.wz.cz/fknizek.wz.cz/2014/11/Dolni-Krecany-16-listopadu-2014.html