Archiv rubriky: Historie

Historie

Oslavy 155 let rumburské Střelnice

Sobota 6. července 2019 od 13:00 do 22:00 hodin (venkovní areál Domu kultury Střelnice Rumburk)

V letošním roce vzpomeneme 155 let od otevření objektu, který původně sloužil místnímu střeleckému spolku a v současné době slouží občanům našeho města k setkávání se v rámci nejrůznějších společenských a kulturních akcí.
Od 13.00 hodin – stánkový prodej, pouťové atrakce.

Oslavy 155 let rumburské Střelnice
Oslavy 155 let rumburské Střelnice

Odkaz:
https://kultura.rumburk.cz/cz/detail-akce.html?id_akce=6431

Sobota 8. června v Rumburku

V sobotu 8. června probíhá v Rumburku řada kulturně-historických akcí, stojících za návštěvu.

Od 10:00 do 22:00 hodin – 13. festiválek malého umění Na Kopečku v Rumburku
Tisková zpráva 1/2019: „Festiválek malého umění aneb Nebojte se třináctky“ (PDF) – zde
Něco z historie kostelíčka na Kamenném vršku v Rumburku (PDF) – tady

13. festiválek malého umění Na Kopečku v Rumburku
13. festiválek malého umění Na Kopečku v Rumburku

Od 11:00 do 12:00 hodin – 14. sraz a výstava bojových a historických vozidel na Lužickém náměstí v Rumburku
Pozvánka (PDF) – zde

Od 18:00 hodin – Koncert Schola puelarum v Loretě
Koncert duchovní hudby v loretánské kapli v Rumburku. Vystupuje dívčí pěvecké uskupení z Varnsdorfu. Vede Alena Převorová – https://kultura.rumburk.cz/cz/detail-akce.html?id_akce=6425
10:00-17:00 hodin – je přístupná rumburská Loreta s novou výstavou v ambitu, věnovanou vzpomínce na samostatné obce Dolní Křečany a Horní Jindřichov, jež jsou od roku 1949 nedílnou součástí města Rumburk.
Dolní Křečany a Horní Jindřichov ve fotografiích – http://www.loretarumburk.cz/akce/dolni-krecany-a-horni-jindrichov-ve-fotografiich/

Od 10.00 do 17.00 hodin – Výstavy v rumburském muzeuhttp://www.muzeumrumburk.cz/
S Foglarem v srdci – Rychlé šípy (prodlouženo do 15. 06. 2019)
A duha tančila po skle tancem sedmero múz – Pavel Homolka (prodlouženo do 31. 08. 2019)
Liberecko ve stínu sopek (do 31. 10. 2019)

Zdroj informace:
Bc. Ester Sadivová a Filip Šimonovský

Připomínka 101. výročí Rumburské vzpoury

Sobota 18. května 2019 od 8:00 hodin: Pochod Rumburské vzpoury, nástup na Lužickém náměstí v Rumburku

4. ročník dálkového pochodu Rumburské vzpoury
4. ročník dálkového pochodu Rumburské vzpoury

Úterý 21. května 2019 od 11:00 hodin: Pietní akt u pomníku na popravišti za rumburským hřbitovem

Oslavy 101. výročí Rumburské vzpoury
Oslavy 101. výročí Rumburské vzpoury

Středa 29. května 2019 od 10:00 hodin: Pietní akt u obnoveného pomníku na Lesním hřbitově v Novém Boru

Novoborský měsíčník - Květen 2019 (str. 5)
Novoborský měsíčník – Květen 2019 (str. 5)

Odkazy:
18. května 2019 – http://www.icrumburk.cz/cs/oslavy-rumburske-vzpoury-dalkovy-pochod
IV. ročník dálkového pochodu Po stopách Rumburské vzpoury – https://kultura.rumburk.cz/cz/detail-akce.html?id_akce=6386
Trasa dálkového pochodu Po stopách Rumburské vzpoury – https://mapy.cz/s/3rzNu
21. května 2019 – http://www.icrumburk.cz/cs/rumburska-vzpoura-pietni-akt
Novoborský měsíčník – květen 2019 – https://www.novy-bor.cz/assets/File.ashx?id_org=10715&id_dokumenty=5603

Pokračování textu Připomínka 101. výročí Rumburské vzpoury

74. výročí osvobození Československa

V rámci připomínky osvobození Československa v roce 1945 proběhnou v městě Rumburk a v obci Staré Křečany vzpomínkové pietní akce.

Úterý 7. května 2019 ve 12:00 hodin – pietní pokládání věnců na městském hřbitově v Rumburku.
Z historie:
Šluknovský výběžek byl osvobozen prvosledovými jednotkami 2. polské armády – 2. AWP (pod velením divizního generála Karola Świerczewskiho, 1897-1947) v sestavě 1. ukrajinského frontu maršála I. S. Koněva. Konkrétně město Rumburk bylo osvobozeno kolem poledne 9. května 1945 jednotkami 37. polského pěšího pluku, kterému velel podplukovník Włodzimierz Zinkowski.
Na rumburském hřbitově je hromadný válečný hrob (evid. č. CZE4212-327) s ostatky 6 neznámých vojínů 2. polské armády a 7 neznámých vojínů Rudé armády.

74. výročí osvobození Československa
74. výročí osvobození Československa

Středa 8. května 2019 ve 13:00 hodin – slavnostní odhalení pamětní desky Františka Antonína Bernarda na návsi obce Staré Křečany.
Z historie:
Bojovník proti nacismu František Antonín Bernard, rodák ze Starých Křečan, byl stíhacím pilotem čsl. jednotek RAF ve Velké Británii a držitelem 16 válečných vyznamenání.
Plukovník František Antonín Bernard (23.07.1914 Staré Křečany – 17.06.1980 Nový Zéland) v roce 1939 opouští okupovanou republiku s úmyslem bojovat proti nacistům, v roce 1940 působí ve francouzském letectvu, po porážce Francie odchází do Velké Británie, kde působí v RAF pod osobním číslem 787 543 (310. čsl. stíhací peruť, stíhací peruť „Country of London“, 238. stíhací peruť, 32. stíhací peruť, 313. čsl. stíhací peruť, 310. čsl. stíhací peruť). Po roce 1948 emigroval na Nový Zéland.

Pamětní deska František Antonín Bernard (1914-1980)
Pamětní deska František Antonín Bernard (1914-1980)

Odkazy:
Pieta na hřbitově v Rumburku – osvobození naší vlasti – https://www.vybezek.eu/135777-rbk-pieta-2019/
Duben a květen 1945 mezi Bautzenem a Prahou – http://www.lausitz.estranky.cz/clanky/historicka-svedectvi/duben-a-kveten-1945-mezi-bautzenem-a-prahou.html
Polski marsz z Lužice do Čech / Polští vojáci a osvobození severu Čech v květnu 1945 – http://www.luzicke-hory.cz/historie/index.php?pg=clanek04c
Účast 2. AWP na osvobození Československa – http://fknizek.cz/data/docs_pdf/Ucast_2_AWP_na_osvobozeni_CSR.pdf
Pozvání na odhalení pamětní desky F. A. Bernardovi – https://www.vybezek.eu/134487-pametni-deska-bernard/
Bernard, František Antonín – https://www.valka.cz/Bernard-Frantisek-Antonin-t85254

Pokračování textu 74. výročí osvobození Československa

První máj 2019 v Rumburku

Středa 1. května 2019, 10:00 – 13:00 hodin, Lužické náměstí v Rumburku
Svátek práce, zamilovaných a nebeského ochránce pracujících sv. Josefa Dělníka

Jan Neruda: Feuileton O 1. máji 1890

První máj 1890 v Praze
Jan Neruda – 1. Máj 1890
(Fejeton)

„Byl První máj…“
Račte odpustit, že začínám také já tou naší poeticky sice líbeznou, přece však jen až přespříliš otřepávanou frází! Když to ale věru tentokráte jinak nejde! Rok co rok se těch Máchových slov užívá kolem 1. máje sice tisíců a tisícůkráte po Čechách; ale letos – a teď dovolte, abych už zase užil hodně běžné, hodně otřepané fráze: já chtěl bych mít jenom tolik zlatek, kolikrát zrovna letos byla u nás slova ta pronesena, a to často jen jakoby mimovolně – jako ve snu – tichounkým šeptem.

Ano: Byl První máj 1890! A kdo jej co muž dozrálý, myslivý prožil, do dnů svého života na něj nezapomene!


… celý text fejetonu Jana Nerudy zde


První máj 1890 v Praze

První máj 2019 v Rumburku
První máj 2019 v Rumburku

Odkazy:
Svátek práce – https://cs.wikipedia.org/wiki/Svátek_práce
1. máj – lásky čas: i nezadaní mohou slavit – https://www.edarling.cz/poradna/zit-jako-single/1-maj-lasky-cas
Sv. Josef Dělník – http://catholica.cz/?id=1321

Výstava „Liberecko ve stínu sopek“ v rumburském muzeu

Čtvrtek 11. dubna 2019 od 17:00 hodin, Muzeum Rumburk

Vernisáž interaktivní výstavy Muzea Českého Ráje v Turnově, která vznikla ve spolupráci s Českou geologickou službou. Úvodního slova se ujmou geolog muzea Českého ráje v Turnově Mgr. Jan Bubal a přední český vulkanolog  Mgr. Vladislav Rapprich, Ph.D. Animace vulkanické činnosti, ukázka hornin, fotografie z této kdysi aktivní vulkanické oblasti. Výstava potrvá do 31. října 2019. 
Ač to nemusí být na první pohled patrné, v minulosti patřilo Liberecko opakovaně k velmi aktivním vulkanickým oblastem. Nenajdeme zde sice žádný supervulkán, ale po zhlédnutí výstavy Liberecko ve stínu sopek zjistíte, že tu občas mohlo být pořádně „horko“. Po krajině od Lužických hor až k Českému ráji najdeme totiž rozeseto nespočet drobných vulkánů.

Výstava "Liberecko ve stínu sopek" v rumburském muzeu
Výstava „Liberecko ve stínu sopek“ v rumburském muzeu

Odkaz:
Liberecko ve stínu sopek – http://www.muzeumrumburk.cz/program/liberecko-ve-stinu-sopek

Jiříkov aneb Dějiny města v éře národního výboru 1945 – 1990

Úterý 26. března 2019 v 17:00 hodin, Muzeum Rumburk, pobočka Oblastního muzea v Děčíně

Přednáška Mgr. Petra Karlíčka Ph. D., ředitele Archivu města Ústí nad Labem (spojená s autogramiádou) o novodobých dějinách města Jiříkov.

Mgr. Petr Karlíček Ph. D.
Jiříkov - dějiny města (2014)

Mgr. Petr Karlíček Ph. D. (* 1982) absolvoval Střední průmyslovou školu textilní v Aši. Na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem vystudoval obor kulturně historická regionalistika (2006) a archivnictví (2008). Na podzim 2015 zde obhájil disertační práci nazvanou Politické karikatury (a satira) Čechů, Slováků a českých Němců v letech 1933-1953. V letech 2007-2017 pracoval ve Státním okresním archivu Děčín. Od září 2017 je ředitelem Archivu města Ústí nad Labem. Jako externista vyučuje na katedře historie University J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Spolupracoval se spolkem Paměť národa/Post Bellum a v Ústí nad Labem s Činoherním studiem nebo Veřejným sálem Hraničář. Specializuje se na dějiny kresleného humoru v první polovině 20. století, dějiny českého pohraničí nebo česko-německé vztahy. O výše uvedených tématech publikuje doma i v zahraničí.

Přednáška Petra Karlíčka "Jiříkov, dějiny města v éře národního výboru 1945 - 1990"
Přednáška Petra Karlíčka „Jiříkov, dějiny města v éře národního výboru 1945 – 1990“

Zdroje informací:
Jiříkov aneb Dějiny města v éře národního výboru 1945 – 1990 –
http://www.muzeumrumburk.cz/program/jirikov-aneb-dejiny-mesta-v-ere-narodniho-vyboru-1945-1990
Ivo Šafus: Jiříkov – dějiny města v éře národního výboru 1945-1990 – https://www.vybezek.eu/131590-jirikov-dejiny-1945-1990/
Mgr. Petr Karlíček, Ph.D. – http://ff.ujep.cz/index.php/15-khi/personalni-slozeni/74-mgr-petr-karlicek
Petr Karlíček – https://www.databazeknih.cz/zivotopis/petr-karlicek-83116
Petr Karlíček – http://3za50.knizniklub.cz/autor/petr-karlicek

Čtvrtstoletí bez Půlkacíře

Karel Kryl (* 12. dubna 1944 Kroměříž, Protektorát Čechy a Morava, + 3. března 1994 Mnichov, Spolková republika Německo), „básník s kytarou“, v roce 1970 (již v německém exilu) navštívil bývalý nacistický koncentrační tábor Dachau u bavorského Mnichova.

Heinrich Himmler, někdejší policejní ředitel v Mnichově, oficiálně tábor popsal jako „první koncentrační tábor pro politické vězně.“ První vězni prošli jeho branou s nápisem „Arbeit macht frei“ 22. března 1933.
Na seznamu vězňů se nacházelo mnoho osobností veřejného života, jako starostové, komunální politici, poslanci a šlechtici; řada vydavatelů novin a časopisů; mnoho známých a tedy vlivných spisovatelů. Byli sem sváženi lidé různých mediálně aktivních povolání s vlivem na veřejnost, jako hudebníci, skladatelé a právníci. Od konce roku 1940 byli z různých jiných táborů do Dachau svážení již dříve zatčení duchovní různých konfesí, kteří byli koncentrováni v kněžském bloku. Celkem prošlo táborem přes 200 tisíc vězňů z třiceti zemí, z nichž dvě třetiny tvořili političtí vězni a téměř třetinu tvořili Židé. Uvádí se, že v táboře zemřelo celkem 25 613 vězňů a dalších téměř 10 tisíc mělo zemřít v pobočných táborech.
Tábor byl osvobozen 29. dubna 1945 americkými jednotkami, které nalezly v uzavřeném táboře přes 30 000 vězňů. Téhož dne došlo k masakru části zajatých strážných. Žádný z pachatelů nebyl za tento čin nikdy souzen. Generál Patton, na konci války jmenovaný guvernérem Bavorska, vydal příkaz případ dál nevyšetřovat.

Pod dojmem zmíněné návštěvy složil „Bratříček“ Karel Kryl píseň „Dachau blues“, vydanou poprvé na exilovém albu „Maškary“ (1970).

Karel Kryl: Dachau blues (1970, album Maškary)
Karel Kryl: Dachau blues (1970, album Maškary)
Karel Kryl: Maškary (zadní strana alba, 1970)
Karel Kryl: Maškary (zadní strana alba, 1970)

Nadčasová píseň, aktuální i 25 let od skonu „Půlkacíře“ Karla Kryla.

Z násilí nikdy nevzešlo nic dobrého.
(Martin Luther; *1483 – +1546)

Jsem proti násilí, protože i když se zdá, že je pro dobrou věc, ta dobrá věc je pouze přechodná, ale zlo, které zplodí, je trvalé.
(Móhandás Karamčand Gándhí, zvaný Mahátma Gándhí; *1869 – +1948)
Ploty obehnaná americká základna Guantánamo na Kubě (Foto: Vít Pohanka)
Ploty obehnaná americká základna Guantánamo na Kubě (Foto: Vít Pohanka)

Off Limits / Trespassers Will Be Prosecuted = Nepřístupno / Ti, kdo přelezou, budou potrestáni


Odkazy:
Karel Kryl – http://www.karelkryl.cz/index.php
Karel Kryl – https://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_Kryl
Karel Kryl – Dachau blues – http://www.karelkryl.wz.cz/dachb.htm
Karel Kryl – Dachau blues – https://www.youtube.com/watch?v=s9z84OQ_6-M
Koncentrační tábor Dachau – https://cs.wikipedia.org/wiki/Koncentrační_tábor_Dachau
Dachau – https://www.holocaust.cz/dejiny/koncentracni-tabory-a-ghetta/dachau/
Dachau – první a nejdéle fungující „koncentrák“ v Německu – https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/1459709-dachau-prvni-a-nejdele-fungujici-koncentrak-v-nemecku
Osvobození Dachau minutu po minutě – http://www.detektorweb.cz/index.4me?s=show&lang=1&i=29410&mm=2&xb=2&vd=1&PHPSSIDWx=49bca4aa633645c476d92e164265baaa
Bist du von Dachau? – http://www.detektorweb.cz/index.4me?s=show&i=29277&mm=1&vd=1
Masakr v Dachau – http://fknizek.cz/data/docs_pdf/Masakr_v_Dachau.pdf

14.-16. března 1939 – pohled z druhé strany

Události z března 1939 jsou na Internetu podrobně dokumentovány historiky, pamětníky, publicisty, a to zejména pohledem z naší strany. Podstatně vzácnější je dobový německý pohled na zánik Československa.
Dovolím si proto ocitovat dokument ze 4. dubna 1939, a to „Dopis hlavního pobočníka říšského vůdce SS Heinricha Himmlera, Ludolfa von Alvenslebena, Himmlerově dceři Gudrun o pobytu Adolfa Hitlera na Pražském hradě 15.-16. března 1939“ v českém překladu Pavla Zemana (15. březen 1939 a obsazení Pražského hradu“ – https://www.ustrcr.cz/data/pdf/pamet-dejiny/pad1402/058-069.pdf):


[…], 4. 4. 1939
Sl. Gudrun Himmler
Milá Puppi!
píšu tento dopis, a tím dávám Tobě a později zvláště Tvým vnukům a pravnukům do rukou cenný dokument.
Ty víš, že jsem jako hlavní adjutant Tvého otce vždy v jeho doprovodu a byl jsem také svědkem následujících zážitků.
Po velmi bouřlivé a chladné jízdě automobilem večer z České Lípy 14. března 1939[93], kdy nás míjely kolony mnoha pochodujících vojáků, vjel Vůdce do starého pražského císařského hradu na Hradčanech, kde se se svým štábem ubytoval.
V historických prostorách starého císařského hradu, který se vznáší nad světelným mořem starého německého města na Vltavě, se kolem Vůdce shromáždili četní přední muži Říše.
Bylo vidět generály a důstojníky jednotek, které narukovaly do Prahy, šéfa vrchního velitelství Wehrmachtu generálplukovníka Keitela[94], vrchního ubytovatele I v hlavním štábu armády generálporučíka von Stülpnagela[95], osobní a vojenské pobočníky Vůdce, šéfa Říšského kancléřství říšského ministra Dr. Lammerse, říšského vůdce a šéfa německé policie Himmlera s jeho blízkými spolupracovníky.
V bezprostřední blízkosti Vůdce šel Tvůj otec. Byl to velký historický okamžik. Po příjezdu Vůdce vyvěsila hradní stráž německého strážního regimentu Vůdcovu standartu na cimbuří Hradčan[96].
Vůdce šel do skromně zařízených soukromých prostor[97], obrátil se k Tvému otci, šťastně ho objal, že mu bylo dopřáno získat pro Německo Čechy a Moravu. Přitom řekl následující: „Himmlere, není krásné, že zde stojíme, jsme nyní zde a nikdy neodejdeme?“
Později řekl Tvému otci ještě jednou: „Nechválím se, ale zde musím skutečně říci, že jsem to elegantně udělal.“
Doufám, milá Puppi, že Ti tímto zážitkem připravím mnoho radosti.
Heil Hitler!
Alvensleben


Poznámky:
[94] Wilhelm Keitel (1882-1946), armádní generál, v letech 1938-1945 vrchní velitel německých ozbrojených sil, 1946 popraven v Norimberku.
[95] Carl Heinrich von Stülpnagel (1886-1944), generál pěchoty, v letech 1938-1940 vrchní ubytovatel v generálním štábu německé armády, 1942-1944 vojenský velitel Francie, v roce 1944 popraven za účast na atentátu na Adolfa Hitlera.
[96] Standarta byla vyvěšena večer 15. března na jižním křídle Pražského hradu.
[97] Apartmá mělo podobu reprezentativního bytu pro zahraničí návštěvy.


Heinrich Himmler (uprostřed) s dcerou Gudrun při návštěvě koncentračního tábora Dachau (1941)
Heinrich Himmler (uprostřed) s dcerou Gudrun při návštěvě koncentračního tábora Dachau (1941)
„Tatínek mě vzal k sobě do práce. Prohlédli jsme si vše, co jen bylo možné. Viděli jsme, jak lidé pracují v zahradnictví, prohlédla jsem si obrázky, které tamní vězni namalovali,“ napsala si do svého deníku sotva desetiletá dívka jménem Gudrun. „Bylo to nádherné,“ zasnila se ve svých poznámkách.
Onou dívkou byla Gudrun Himmlerová. Tím místem, nad kterým se tak dojemně rozplývala, byl první nacistický koncentrační tábor Dachau. A tím milujícím tatínkem Heinrich Himmler, druhý nejmocnější muž Hitlerovy třetí říše a jeden z architektů holokaustu.
„Dnes je můj otec nenáviděný jako největší masový vrah všech dob. Já to ale vidím jinak a je mým posláním, abych ukázala svého otce v jiném světle,“ tvrdila v 50. letech. Často se šokující drzostí opakovala, že Himmler byl „velký muž, který jen nebyl pochopený, jelikož jeho dobré jméno zničili Židé“.

Nacismus byl vojensky poražen v květnu 1945, ale Püppi, Gudrun Himmlerová, provdaná Burwitzová (* 8. srpna 1929 Mnichov, Německo, + 24. května 2018 Mnichov, Spolková republika Německo) zůstala přesvědčenou nacistkou do konce života.


Odkazy:
Gudrun Burwitzová – https://cs.wikipedia.org/wiki/Gudrun_Burwitzová
Himmler with his daughter, 1938 – https://rarehistoricalphotos.com/himmler-daughter-1938/
Tichá pomoc: tajní ochránci nacistických vrahů – https://www.idnes.cz/xman/styl/ticha-pomoc-stille-hilfe-himmlerova-dcera-gudrun-burwitz.A171012_121630_xman-styl_fro
Kdo byli tajní ochránci nacistů: Stille Hilfe aneb Hnědí kamarádi drží při sobě – https://www.stoplusjednicka.cz/kdo-byli-tajni-ochranci-nacistu-stille-hilfe-aneb-hnedi-kamaradi-drzi-pri-sobe

Přednáška „Rakouské bitevní lodě“ v rumburském muzeu

Čtvrtek 21. února 2019 v 17:00 hodin, Muzeum Rumburk

Alois Bělota: Rakouské bitevní lodě

Alois Bělota se věnuje převážně historii válečných plavidel všech kategorií (námořní, říční a ponorkové loďstvo) Německa a Rakousko-Uherska v období Velké války (1914-1918) a nástupnických států monarchie včetně Československa.

Alois Bělota: Rakouské bitevní lodě
Alois Bělota: Rakouské bitevní lodě

Rakouská bitevní loď
Rakouská bitevní loď

Odkazy:
Alois Bělota: Rakouské bitevní lodě – http://www.muzeumrumburk.cz/program/alois-belota-rakouske-bitevni-lode
Přednáška Aloise Běloty: Rakouské bitevní lodě – http://muzeumdc.cz/index.php/program/prednaska-aloise-beloty-rakouske-bitevni-lode
Alois Bělota: Smělý výpad námořníků císaře pána – https://www.stoplusjednicka.cz/smely-vypad-namorniku-cisare-pana
Alois Bělota: Tak trochu jiní námořníci: Jak se vyvíjela taktika říčního boje – https://www.stoplusjednicka.cz/tak-trochu-jini-namornici-jak-se-vyvijela-taktika-ricniho-boje
Alois Bělota: Krátká válka námořníků krále Petra: Jugoslávské královské námořnictvo (1) – https://www.stoplusjednicka.cz/kratka-valka-namorniku-krale-petra-jugoslavske-kralovske-namornictvo-1
Alois Bělota: Námořníci bez moře – https://www.triobo.online/extra/46-2014/namornici-bez-more/
Alois Bělota: Podmořská ocelová dvojčata (1): Rakousko-uherské ponorky U-3 a U-4 – https://www.stoplusjednicka.cz/rakousko-uherske-ponorky-u-3-u-4-podmorska-ocelova-dvojcata

Zdroj informace:
Kamila Lišková, Muzeum Rumburk, pobočka Oblastního muzea v Děčíně

Mše svatá v kapli sv. Alžběty Durynské

V neděli 18. listopadu 2018 v 15:00 hodin bude mše svatá v městské kapli sv. Alžběty v Dolních Křečanech (Rumburk III) při příležitosti svátku sv. Alžběty Uherské – Durynské.

Alžběta Durynská, také Alžběta Uherská (německy Elisabeth von Thüringen nebo Elisabeth von Ungarn, maďarsky Türingiai Szent Erzsébet, 7. července 1207 – 17. listopadu 1231 Marburg) byla uherská princezna, která žila v Německu, provdala se za durynského vévodu Ludvíka, brzy ovdověla a věnovala se péči o chudé. Její svátek se slaví v katolické církvi 17., v luterských církvích 19. listopadu.

V neděli 16. listopadu 2014 proběhlo u boční stěny kaple slavnostní shromáždění, v jehož úvodu historička Bc. Ester Sadivová ve stručnosti promluvila o okolnostech vzniku původního památníku padlým a válečnými útrapami zemřelým mužům obce Dolní Křečany z roku 1922. Namísto zrušeného původního pomníku (jehož osud není znám) byly z prostředků města Rumburk u příležitosti 100. výročí od vypuknutí první světové války pořízeny dvě velké (1,7 m vysoké) pamětní desky z leštěné švédské žuly, opatřené jmény více než 90 obětí Velké války 1914-1918 z Dolních Křečan (jež se podařilo vypátrat v archiváliích). Střední menší pamětní deska obsahuje vyobrazení původního třímetrového neoklasicistního památníku včetně data jeho vysvěcení (10. 9. 1922). Pamětní desky zhotovil kamenosochař Michal Nepomucký z Děčína.

Pamětní desky na boční stěně kaple sv. Alžběty Durynské v Dolních Křečanech
Pamětní desky na boční stěně kaple sv. Alžběty Durynské v Dolních Křečanech

Odkazy:
https://rumburk.farnost.cz/
http://fknizek.wz.cz/fknizek.wz.cz/2014/11/Dolni-Krecany-16-listopadu-2014.html

Den válečných veteránů (Den příměří, Den vzpomínek) 2018 v Rumburku

Neděle 11. listopadu 2018 v 11:11 hodin v Parku přátelství u památníku rumburských obětí Velké války (1914-1918), která skončila uzavřením příměří právě před 100 lety.

Vzpomínka na oběti všech ozbrojených konfliktů proběhne za účasti zástupců vedení města Rumburk, Svazu c.k. vysloužilců zemí Koruny české, Vojensko-historického spolku Lužice, místních spolků a duchovenstva. Hostem (stejně jako loni) bude rotný Bohuslav Najbrt (z 31. pluku radiační, chemické a biologické ochrany Liberec).

11. listopad byl vybrán symbolicky, neboť toho dne roku 1918 bylo ve vlakovém voze v Le Francport u severofrancouzského města Compiègne podepsáno příměří mezi Spojenci a Německem, jímž byly na západní frontě ukončeny boje 1. světové války. Hlavními signatáři příměří byli vrchní velitel spojeneckých sil maršál Ferdinand Foch a německý zástupce Matthias Erzberger.

Den válečných veteránů (Den příměří, Den vzpomínek) 2018 v Rumburku
Den válečných veteránů (Den příměří, Den vzpomínek) 2018 v Rumburku

Již během oslav prvního výročí ukončení Velké války, v roce 1919, se ve Spojeném království zrodila tradice Dne vzpomínek (Remembrance Day), při kterém jsou připomínány válečné oběti. Tento významný den má v různých zemích svou specifickou podobu, název a tradice. Základní cíl je však podobný – uctění památky všech veteránů a obětí válečných konfliktů, bez ohledu na válčící strany. Od dvacátých let 20. století se symbolem vzpomínky na válečné oběti staly květy vlčích máků, ale i dalších květin, které rostly na hrobech pohřebených vojáků. Základem se stala báseň kanadského vojenského lékaře Johna McCrae „Na polích flanderských“ („On Flanders Fields“).

Na polích flanderských (John McCrae, český překlad Jindra Svitáková)
Na polích flanderských vlčí máky kvetou,
tam mezi kříži, řada za řadou.
Zde hrob je náš. Však mezi červánky,
na nebi modrém slyšte skřivánky,
když dole kanóny tu svoji píseň řvou.
My mrtví zůstanem – a je to možná zdání,
že včera žili jsme a byli milováni,
když nyní ležíme na polích flanderských.
Náš boj teď jiní převezmou:
do vašich rukou vkládáme teď svou
hořící pochodeň a vy ji neste dál.
Kdyby vám uhasla, vzpomeňte na náš žal.
Když rozkvétá lán máků červených,
my spíme dál na polích flanderských.

Odkazy:
http://www.icrumburk.cz/cs/den-valecnych-veteranů
http://www.csol.cz/domains/csol.cz/index.php/den-valecnych-veteranu

Zdroj informace: Bc. Ester Sadivová

Zasazení Stromu svobody

Neděle 28. října 2018 v 11:00 hodin u Pomníku Rumburské vzpoury (za hřbitovem)

Zasazení Stromu svobody 28. října 2018 v Rumburku
Zasazení Stromu svobody 28. října 2018 v Rumburku

Památné stromy – Lípa srdčitá (Tilia cordata):

  • Lípa svobody, vysazená v roce 1945, Komenského ul. před Gymnáziem (k.ú. Rumburk, p.p.č. 2425)
  • Lípa 50. výročí ČSR, vysazená žáky ZDŠ a SVVŠ v říjnu 1968, Komenského ul. před Gymnáziem (k.ú. Rumburk, p.p.č. 2425)
  • Lípa 50. výročí Rumburské vzpoury, vysazená 21.5.1968 presidentem Ludvíkem Svobodou a rumburskými skauty, Park Rumburské vzpoury (k.ú. Rumburk, p.p.č. 569)
  • Lípa 80. výročí republiky, vysazená v roce 1998, Třída 9. května, parčík u bývalého zámku (k.ú. Rumburk, p.p.č. 143/2)
Památný strom k 80. výročí republiky (1918 - 1998)
Památný strom k 80. výročí republiky (1918 – 1998)
  • Lípa svobody vysazená 28. října 2018 ke 100. výročí republiky na popravišti rumburských vzbouřenců
Strom svobody 2018
Strom svobody 2018

Odkaz:
Stromy svobody 1918 – 2018 – https://www.stromysvobody.cz/

Divadelní představení „Sestry“ v Rumburku

Pátek 12. října 2018 od 18:00 hodin, kostel sv. Vavřince

Divadelní inscenace na pomezí pantomimy, pohybového divadla a činohry za pomoci živého hudebního doprovodu. Účinkuje FysioART z Prahy pod vedením Hany Strejčkové. Životní příběh silné křehkosti a nezlomné víry, příběh 20. století, příběh S. M. Elišky Pretschnerové.
Pořádá ŘKF Rumburk. Vstupné dobrovolné.

Divadelní představení "Sestry" v Rumburku
Divadelní představení „Sestry“ v Rumburku

Odkaz:
Divadelní inscenace Sestry – http://www.loretarumburk.cz/akce/divadelni-inscenace-sestry-v-lorete-rumburk/

Zdroj informace:
Mgr. Klára Mágrová, projektová manažerka Římskokatolická farnost – děkanství Rumburk, e-mail: loreta.rumburk@seznam.cz

Koncert Loutna česká v klášterním kostele sv. Vavřince v Rumburku

Pátek 5. října 2018 od 18:00 hodin

Barokní hudebně básnické dílo Adama Michny z Otradovic z roku 1653 zazní v nastudování vokálně-instrumentálního souboru Fragium 16 z Liberce. Třináct skladeb se představí v kompletní podobě s ritornely. Koncert ke cti sv. Františka proběhne v klášterním kostele sv. Vavřince v Rumburku. Vstupné dobrovolné.

Adam Václav Michna z Otradovic: Loutna česká
Adam Václav Michna z Otradovic: Loutna česká

Odkaz: http://www.loretarumburk.cz/akce/koncert-loutna-ceska-v-lorete-rumburk/

Zdroj informace:
Mgr. Klára Mágrová, projektová manažerka Římskokatolická farnost – děkanství Rumburk, e-mail: loreta.rumburk@seznam.cz