Je to v lidech

V Rumburských novinách č. 15/2016 z 25. srpna vyšel na titulní stránce dole článek „Bývalé kino Marx bude již zanedlouho minulostí“ (http://rn.rumburk.cz/2016/10/25/byvale-kino-marx-bude-jiz-zanedlouho-minulosti/). Obdobný článek vyšel v Děčínském deníku 11. srpna 2016 pod titulem „FOTO: Jeden z rumburských domů hrůzy, bývalé kino Marx, půjde k zemi“ (http://decinsky.denik.cz/zpravy_region/foto-jeden-z-rumburskych-domu-hruzy-pujde-k-zemi-byvale-kino-marx-20160811.html).
Oba články jsou koncipovány ve stejném duchu – v podstatě jako obhajoba rozhodnutí rumburské radnice. Ani zmínka o tom, proč vlastník budovy město Rumburk od ukončení provozu kina Marx v listopadu 1998 se o tento svůj nemovitý majetek nestaral „s péčí řádného hospodáře“ a nezabránil jeho devastaci.
Žádná připomínka nehospodárného jednání z roku 1998, kdy podle kupní smlouvy na dodávky tepla a TUV (uzavřené na 20 let) „nejkurióznější situace je u bývalého kina Marx, kde je město povinno podle smluv ročně platit za 115 kW odebraného tepla přes 150 tisíc korun, přestože za celých deset let sem společnost Teplo Rumburk nedodala ani jeden jediný joul tepla.“ Podle tzv. „narovnání“ z roku 2009 „Zastupitelé se však dohodli, že se mezi občany nebude rozúčtovávat platba za kino Marx. Tu bude i nadále město hradit ze svého rozpočtu“ (http://rn.rumburk.cz/2009/04/09/letity-spor-o-teplo-je-u-konce-rumbursti-zastupitele-pristoupili-na-dohodu-o-narovnani/). Jinak řečeno, platí to všichni, kdo do městského rozpočtu přispívají.
Demolice za cca 1,7 mil. Kč tedy „pohřbí chyby minulosti“ a jejich viditelnou připomínku. Rumburské veřejnosti to patrně také nevadí – nenašlo se ani 15 podpisů pod návrh „Záchrana kina Marx (Na valech 226/2‎, 408 01 Rumburk)“ (http://fknizek.wz.cz/data/docs_pdf/participace_formular_kino_marx.pdf), nezbytných pro to, aby se jím představitelé města museli zabývat.

Dokumenty města Rumburk:
Informace o přijatých usneseních z 62. schůze Rady města Rumburk, konané dne 4. srpna 2016
Bod 4. Vyhlášení veřejné zakázky malého rozsahu (VZMR) na akci „Demolice kina Marx, objektu občanské vybavenosti č.p. 226, ul. Na Valech, Rumburk 1“
http://www.rumburk.cz/user_file/files/clanky/sprava_obce/dokumenty_mesta/usneseni_rady_mesta/Usnesení%20rady%20města%202014/rm_62_2016.pdf
Veřejná zakázka: Demolice Kina MARX, objektu č.p. 226 Rumburk
https://vzakazky.rumburk.cz/contract_display_134.html
Rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky
https://vzakazky.rumburk.cz/document_1157/493755357f39e4c35bb5-rozhodnuti-o-vyberu-nej-nabidky_sign-pdf
Informace o přijatých usneseních z 66. schůze Rady města Rumburk, konané dne 26. září 2016
Bod 4. Rozhodnutí zadavatele veřejné zakázky malého rozsahu (VZMR) na akci „Demolice Kina Marx, objektu občanské vybavenosti č.p. 226, ul. Na Valech, Rumburk 1“ Usnesení č. 1119/2016
http://www.rumburk.cz/user_file/files/clanky/sprava_obce/dokumenty_mesta/usneseni_rady_mesta/Usnesení%20rady%20města%202014/rm_66_2016.pdf

Kino Marx - křídlo s kinosálem s částečně propadlou střechou (Foto Jan Purkert, 2014)
Kino Marx – křídlo s kinosálem s částečně propadlou střechou (Foto Jan Purkert, 2014)

Nádvoří zámku Lipová - říjen 2011
Nádvoří zámku Lipová – říjen 2011

V Týdeníku Rozhlas č. 34/2016 na str. 22 vyšel článek moderátora a publicisty Václava Žmolíka „Jako Fénix z popela?“ věnovaný záchraně barokního zámku v Lipové na Šluknovsku.
„Výstavbu zámku nechal v roce 1736 nebo 1738 zahájit hrabě Leopold Anton Salm-Reifferscheidt-Hainspach, vojevůdce, který se pod vedením prince Evžena Savojského účastnil válek s Osmanskou říší. Podoba stavby je pravděpodobně dílem architekta italského původu Girolama (Jeronýma) Costy. Původní tvář stavby nese jen stopy dílčích klasicistních úprav z přelomu 18. a 19. století.
Salmům patřila Lipová do roku 1891, kdy vymřeli po meči. Od konce 19. století vlastnili zámek Thun-Hohensteinové. Od posledního majitele z tohoto rodu, Osvalda, jej za první pozemkové reformy v roce 1924 získal pražský advokát JUDr. Josef Apollo Růžička. V roce 1938 byl zkonfiskován Němci a poté využíván jako lazaret. Německá říše jej prodala chomutovské firmě Mannemann. Ta ze zámku vybudovala rekreační zařízení, později sloužící oddílům SS.
Po druhé světové válce byl zámek sice vrácen rodině Růžičkových, v roce 1948 byl však znárodněn. Poté fungoval jako domov důchodců, později zde měla sídlo vojenská posádka. Po jejím odchodu v roce 1970 začala devastace areálu. V roce 1995 získala zámek v restituci Kateřina Ebelová. Poničenou památku prodala za 700 tisíc korun nizozemské firmě Obrození, s.r.o., která však do její záchrany neinvestovala. Začaly se tak propadat některé střechy a stropy místností. V 90. letech střechu také poničil požár.
Památkáři naléhali na nizozemské majitele, aby zámek opravovali, nebo prodali. V listopadu 2011 jej koupilo občanské sdružení (nyní zapsaný spolek) Via Tempora Nova za cenu necelých dvou milionů korun.“ – viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Lipová_(zámek).
Tento unikátní zámek byl poprvé odsouzen k zániku již v osmdesátých letech minulého století. Tehdy unikl demolici jen o vlásek.
V současné situaci občané Lipové nešli cestou demolice ruiny zámku, ale usilují spolu se současným vlastníkem a Společností pro trvale udržitelný rozvoj Šluknovska o jeho záchranu. (http://www.viatemporanova.cz/cs/zamek-lipova)
Na záchranu zámku Lipová lze přispět na účet u Moneta Money Bank číslo 430430430/0600.
Fešácký kocour Tomio z TV reklamy může počítat s mým příspěvkem.

Kocour Tomio, maskot Moneta Money Bank
Kocour Tomio, maskot Moneta Money Bank

* * *

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.