Humor

Prolog

Oslovil mě pan Milan Slávik s dotazem, zda jsem autorem vtipu (který našel na Internetu ve skupině vtipů o jezuitech), podepsaném jménem František.
————————-
Do kupé vlaku prídu dvaja jezuiti, sadnú si, otvoria si každý knihu a zbožne si čítajú. Sedí tam starček a pokúša sa o rozhovor, ale neúspešne; nikto mu neodpoveda.
Keď sa uz pátri chystaju vystúpiť, zatvoria knihy a starček sa ich opyta: „A vy ste odkial?“
„My sme zo Spoločnosti Ježišovej.“
„A z ktorej z tej prvej alebo z tej druhej?“, opýtal sa starček.
Oni udivene ostanú pozerať a starček vysvetľuje: „No tá prvá boli vôl a osol a tá posledná dvaja lotri.“

————————–
Prohlašuji tímto, že nejsem autorem výše uvedeného vtipu, ale mám kladný vztah k humoru, což dokládám následujícím výběrem anekdot, vtipů a humorných sentencí.


Potkají se dva známí a jeden povídá: „Byl jsem dneska v obuvi a koupil jsem si sedmimílové boty.“
– „Copak skutečně existují?“
– „Jo, ujdeš v nich sedm mil a můžeš je vyhodit…“

(TV pohoda č. 29/2018, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslal Jaromír Dvořáček, Hodonín)


Úředník v práci: „Mohl bych si vzít příští týden volno kvůli návštěvě tchýně?“
„V žádném případě. Nikam vás nepustím“ odpoví bez váhání šéf.
– „Děkuji mnohokrát, pane. Věděl jsem, že vy mě pochopíte!“

(TV pohoda č. 28/2018, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala Jana Filípková, Liberec)


Potkají se dvě sousedky. „A copak bude z vašeho syna po dokončení vysoké školy?“
– „Obáváme se, že pětapadesátiletý chlap.“

TV pohoda č. 27/2018, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala Kateřina Havelková, Znojmo)


„Jak hodláš letos strávit dovolenou?“
– „Ještě nevím. Můj vedoucí mi určí, kdy mohu jet, a moje žena zase, kam mám jet.“

(TV pohoda č. 26/2018, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslal Jan Kropáček, Jihlava)


„Drahoušku, dneska se mi zdál velmi ošklivý sen.“
– „A co to bylo?“ „Zdálo se mi, že tuto zimu budu mít stejný kožich jako vloni!“

(TV pohoda č. 25/2018, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala Hana Hroudová, Karlovy Vary)


Do ordinace vejde děda a povídá: „Jéje, já mám takovou žízeň!“ a sahá po šampusce. Sestřička mu říká: „Ale dědo, to je moč.“
– „Ále,  moč nebo málo, to mi je jedno…“

(TV pohoda č. 24/2018, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala Kristýna Vejmělková, Opava)


Před školou stojí Pepíček a brečí. Přijde k němu učitelka a ptá se, proč brečí.
– „Protože před chvílí šel do školy pan ředitel, upadl na naší klouzačce a zlomil si nohu.“
– „No tak nebreč, on se brzo uzdraví.“
„Já vím, ale všichni kluci ze třídy to viděli, jenom já ne.“

(TV pohoda č. 23/2018, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslal Jaroslav Neubauer, Žatec)


Do ordinace se vřítí rozzuřená žena posetá modřinami a křičí: „Kde je ten psychiatr, který vyléčil mého manžela ze zbabělosti?!“

(TV pohoda č. 22/2018, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala Květa Homoláčová, Poděbrady)


Ve škole na rodičovském sdružení: „A nezlepšil se náhodou můj syn?“
– „Ale jistě, váš podpis již falšuje daleko lépe.“

(TV pohoda č. 21/2018, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala Helena Javůrková, Karviná)


Psychiatr se ptá: „Vyskytuje se ve vaší rodině nějaká duševní úchylka?“
„Ano, pane doktore. Můj manžel si už dvacet let myslí, že je hlavou rodiny.“

(TV pohoda č. 20/2018, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslal Jaroslav Neubauer, Žatec)


„Miláčku, mám pocit, že jsem podpantoflák.“
– „Nejseš.“
– „Ale jsem.“ „Ríkám ti naposled, NEJSEŠ!“
– „Máš pravdu miláčku, nejsem.“

(TV pohoda č. 19/2018, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala Jana Kratochvílová, Pelhřimov)


Doktor prohlédne nemocnou ženu a obrátí se k jejímu manželovi. „Vaše manželka se mi ale vůbec nelíbí.“
– „Mně taky ne, pane doktore,“ opáčí manžel, „ale mezi námi, vaše žena taky není žádná krasavice!“

(TV pohoda č. 18/2018, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslal Martin Kobylka, Pardubice)


Syn se doma učí gramatiku: „Tati, jaký je to čas: Maminka se potká se sousedkou?“
– „Ztracený, synku, ztracený!“

(TV pohoda č. 17/2018, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala Jana Javornická, Vlašim)


„Dnes je tomu čtyřicet let, co jsme se vzali. Ty jsi na to, můj drahý, zapomněl!“
– „Nezapomněl, ale už jsem ti odpustil!“

(TV pohoda č. 16/2018, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslal Jaroslav Neubauer, Žatec)


Povzdechl si strojvedoucí Kotlík: „Můj táta jezdil na páru, já jezdím na elektřinu a doufám, že můj kluk se dočká toho, že bude jezdit i na čas.

(TV pohoda č. 15/2018, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslal Pavel Horna,  Opava)


Ptá se ředitel školy jednoho z žáků: „Tak jak se ti líbí vaše nová třídní učitelka?“
– „Líbí se mi moc, ale ten věkový rozdíl by nedělal dobrotu!“

(TV pohoda č. 14/2018, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslal Jaroslav Neubauer, Žatec)


Starý lord přijde večer domů, sluha mu pomáhá z kabátu a polohlasem říká: „Tak co, ty starý krokodýle, zase jsi byl v baru nasávat a koukat po hezkejch holkách. Co?“
– Lord odpoví: „Nikoliv, Jamesi. Dneska jsem si byl koupit naslouchátko.“

(TV pohoda č. 13/2018, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala Jana Květoňová, Odolena Voda)


Stařenka nastoupí do autobusu: „Jeden lístek, prosím.“
– „A kam ho chcete, babi?“
– „Přece sem, do ruky.“
– „A kam jedete?“
– „Na svatbu.“
– „A kde bude ta svatba?“
– „Když bude hezky, tak venku, když škaredě, tak uvnitř.“

(TV pohoda č. 12/2018, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslal Jaroslav Rychlý, Opava)


Dáma se v ordinaci ptá: „Pane doktore, co byste mi poradil na vrásky na krku?“
„No, myslím, že nejlepší bude rolák!“

(TV pohoda č. 11/2018, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala Naďa Voborníková, Beroun)


Baví se dva kamarádi: „Podávám žádost o rozvod. Moje žena se se mnou už šest měsíců nebaví!“
– „Rozmysli si to, kde najdeš takovou druhou ženu?“

(TV pohoda č. 10/2018, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslal Karel Karlíček, Praha)


„Časuj sloveso chodím!“ říká učitelka češtiny zkoušenému žákovi. „Chodím… chodíš… chodí…“
– „Rychleji!“ žádá netrpělivá pedagožka.
„Běžíme… běžíte… běží…!“

(TV pohoda č. 09/2018, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala Kateřina Hladíková, Pardubice)


Ptá se turista farmáře: „Co myslíte, když půjdu tady přes to pole, stihnu vlak v 16 hodin?“
„Ano. A když potkáte mého býka, tak stihnete i vlak v 15.30.“

(TV pohoda č. 08/2018, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslal Pavel Horna, Opava)


Manželka se prohlíží v zrcadle: „Vypadám strašně tlustě. Můžeš mi prosím říct něco lichotivého?“
– Manžel: „Máš výborný zrak.“

(TV pohoda č. 07/2018, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala Helena Kopřivová, Mělník)


Baví se dva kamarádi: „Neměl jsi se svou španělštinou v Madridu potíže?“
– „Já ani ne, ale Španělé ano.“

(TV pohoda č. 06/2018, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslal Petr Faltýnek, Svitavy)


Dva badatelé zkoumají faunu a flóru v pralese. Jeden z nich nervózně povídá: „Teda, ti papoušci tak neskutečně křičí, je to vůbec možné?“
Druhý na to: „Tak to bych ti přál slyšet moji starou!“

(TV pohoda č. 05/2018, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala Kateřina Beroušková, Ústí nad Labem)


Dcera luští křížovku. Náhle se zarazí a ptá se svého otce: „Tati, nevíš, jak se řekne konec života na deset?“
Tatínek chvíli přemýšlí, počítá na prstech a pak vítězoslavně vykřikne: „Manželství!“

(TV pohoda č. 04/2018, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslal Jan Holeček, Brno)


Rozmlouvají spolu dva farmáři: „Tak jsem uzavřel dvě výhodné pojistky: proti ohni a proti krupobití,“ chlubí se první.
– „Copak oheň, to je dobrý,“ na to druhý farmář. „Ale jak chceš udělat to krupobití?“

(TV pohoda č.03/2018, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala Helena Výborná, Františkovy Lázně)


Stěžuje si sestřička ortopedovi: „Pane doktore, pana Vomáčku budu ode dneška ošetřovat jenom pod podmínkou, že mu do sádry dáte i druhou ruku.“

(TV pohoda č. 02/2018, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala Kateřina Hrubá, Vimperk)


Sedí dvě přítelkyně u okna v cukrárně.
– „Copak ti dal manžel k narozeninám?“ ptá se první.
– „Vidíš támhle na ulici to zelené Porsche? Tak přesně v té barvě jsem dostala pět kapesníků…“

(TV pohoda č. 01/2018, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala Jindra Kopečná, Benešov)


Ptá se matka svého synka: „Kdopak tě naučil říkat slovo zatraceně?“ Synek na to: „Ježíšek.“ „Nelži,“ rozzlobí se matka. „Přísahám! Když nesl dárky do pokoje, praštil se o stůl a řekl právě tohle.“

(TV pohoda č. 50/2017, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslal Jan Halouzek, Kolín)


Radí se kamarádka s kamarádkou:
„Tak ti mě požádali o ruku dokonce dva nápadníci: bankéř a doktor, jenže teď nevím, koho si vzít…“
– Přítelkyně se zamyslí a pak říká: „Tak to se musíš holt rozhodnout – peníze, nebo život!“

(TV pohoda č. 49/2017, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala Jana Voženílková, Vsetín)


Dva sousedé se baví u plotu. Venku hodně fouká vítr a jeden povídá druhému: „Jak to, že z vašeho komína jde kouř rovně nahoru?“
– „To je tím, že moje stará spálila klukovi pravítko.“

(TV pohoda č. 48/2017, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslal Karel Holík, Třebíč)


Po přelezení plotu fotbalového hřiště říká Skot svému bratru: „A ne, abys dnes házel lahvemi po rozhodčích! Všechny jsou zálohované.“

(TV pohoda č. 47/2017, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala Hana Bílá, České Budějovice)


Muž přišel k očnímu lékaři. Ten mu řekl, aby přečetl písmena na tabulce. Muž mlčí. Lékař říká: „Člověče, vždyť vy vůbec nevidíte.“ „Ale tak zlé to zase nebude, pane doktore“ odpovídá pacient, „já jsem jen negramotný.“

(TV pohoda č. 46/2017, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslal Radek Hubáček, Liberec)


„To je ale krásný chlapeček!“ lichotí paní novopečené mamince. „Ty kudrnaté vlásky má asi po tatínkovi, že?“
– „A víte, že ani nevím? On měl tenkrát čepici…“

(TV pohoda č. 45/2017, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala Helena Kubrová, Ostrava)


Jiříček umývá v kuchyni nádobí, ozve se třesk skla a porcelánu. Syn vystrčí hlavu ze dveří a praví: „Mami, když už nemám co utírat, můžu jít konečně hrát ten fotbal?“

(TV pohoda č. 44/2017, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala Jiřina Ježková, Opava)


„Milorde, poplach! Hoří! Hoří jak v kuchyni, tak v jídelně! Co teď budeme dělat?“
„Naobědváme se venku, Jean. Je tam dnes tak krásně!“

(TV pohoda č. 43/2017, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala Jana Bezdíčková, Klatovy)


V letadle se spolu baví dva muži.
– „Víte, vždycky když letím letadlem, tak se něco špatného stane.“
Vtom přijde letuška a říká: „Letadlo padá do moře, ale nebojte se, každý z vás dostane píšťalku a s tou odeženete žraloky.“
– „No, neříkal jsem to? Buď dostanu pokaženou píšťalku, nebo trefím na hluchého žraloka.“

(TV pohoda č. 42/2017, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala Hedvika Kunovjánková)


Říká lékař mladému muži: „Nepřestanete-li se svými milostnými avantýrami, nebudete žít déle jak týden.“
– „Prosím vás?! Já, který mám sílu jak Tarzan? Zdráv jsem jako ryba, a ženy, ženy mne přímo zbožňují.“
– „Právě proto! Zjistil jsem, že jednou z nich je i moje manželka!“

(TV pohoda č. 41/2017, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslal Karel Novotný, Písek)


„Tak jsem si koupil minulý týden kuchařku, že začnu konečně doma vařit, když žena k tomu není. Ale zatím jsem ještě neuvařil vůbec nic.“
– „Jak to?“
– „Protože všechny recepty začínají slovy: Vezměte čistý hrnec…“

(TV pohoda č. 40/2017, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala Jiřina Koutná, Pardubice)


„Bedřišku, copak to děláš?“
– „Já jsem složil z papíru maličkou figurku bůžka Budhy… podívej, maminko… Budha, Budha!“
– „Ale Bedřišku, ta věštkyně ti přece říkala, že máš skládat hudbu, a ne Budhu!“

(TV pohoda č. 39/2017, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslal Radomil Matzner, Brno)


Pan učitel vyčítá Pepíčkovi: „Pepíčku, tvůj sloh na téma Můj pes je úplně stejný jako sloh tvojí sestry. To jsi ho opsal?“
– „Ne, pane učiteli,“ reaguje Pepíček, „ale co se divíte, je to přece ten samý pes!“

(TV pohoda č. 38/2017, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala Kateřina Nedomová, Sokolov)


Vyčítá žena svému muži – „Věčně dřepím doma sama. To ty se aspoň sem tam podíváš na záchytku.“

(TV pohoda č. 37/2017, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala Hedvika Kunovjánková)


„Práce je radost, milý synu.“
– „Jistě, tati, ale já se prostě nevydržím radovat osm a půl hodiny denně.“

(TV pohoda č. 36/2017, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala Jindřiška Ridlarová, Dolní Lhota)


Manželé přišli k zubaři. Na manželovi bylo vidět, že spěchá. Povídá zubaři: „Pane doktore, žádné vymyšlenosti, žádné umrtvení, žádné prášky. Prostě jen vemte kleště a vytrhněte to.“
– „Tedy, obdivuji váš stoický klid. Kéž bych měl víc takových pacientů. Tak mi ukažte, který zub to je.“
– „Marie, ukaž mu ten svůj zub!“

(TV pohoda č. 35/2017, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala Naďa Svobodová, Brno)


Sedí ženatý muž v restauraci a přemýšlí: „Jak to říkala moje stará? Vypij dvě piva a přijď v deset? Nebo vypij deset piv a přijď ve dvě…?

(TV pohoda č. 34/2017, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslal Karel Ořech, Třeboň)


Skotští manželé vyjdou z restaurace: „Přiznej se. Že tys dal tomu číšníkovi spropitné?“
– „Nedal.“
– „Tak proč se tak smál?“
– „Já jsem ho polechtal prstem na dlani!“

(TV pohoda č. 33/2017, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslal Petr Tyc ze Sebešic)


„Haló, to je policie. Rychle přijeďte, právě mi ukradli auto.“ ozve se telefon na policii. Policista se ptá: „Mohl byste, pane, popsat toho zloděje.“
– „To bude horší, v té rychlosti jsem si ho nevšiml, ale napsal jsem si číslo auta.“

(TV pohoda č. 32/2017, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala Hedvika Kunovjánková)


Poslanec přijde do obyčejného bufetu. Obsluha se ptá, co si dá.
– „Něco, co v poslaneckém bufetu nemáme.“
– „Co takhle mozeček?“ odpoví obsluha.

(TV pohoda č. 31/2017, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslal Karel Slabý, Jihlava)


Pepíček dostane ve škole za úkol skloňovat slovo houska:
– Kdo? Co? Houska.
– S kým? S čím? Se salámem.
– Komu? Čemu? Mě.

(TV pohoda č. 30/2017, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslal Lukáš Truhlář, Skalice nad Svitavou)


Manželka: „Už vím, co chci k narozeninám – nový mobil.“
Manžel: „Nemůžeš si přát něco splnitelnějšího?“
Manželka: „Dobře. Stačí když nebudeš tak často chodit do hospody.“
Manžel: „A chceš k němu i nabíječku?“

(TV pohoda č. 29/2017, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslal Karel Bureš, Jihlava)


„Co navrhuješ udělat, abychom příště vyhráli?“ ptá se předseda fotbalového družstva trenéra.
„No buď koupit lepší hráče, nebo rozhodčího.“

(TV pohoda č. 28/2017, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslal Martin Ostrý, Kutná Hora)


„Pepíčku, vyjmenuj druhy masa,“ žádá paní učitelka.
– „Prosím, kuřecí, vepřové, hovězí, telecí…“
– „Na jedno jsi zapomněl. Napovím ti sko… sko… sko…“
„Z kočky“.

(TV pohoda č. 27/2017, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslal Josef Slaný, Jindřichův Hradec)


„Kájo, zítra je to dvacet pět let, co jsme spolu. Neměli bychom to nějak oslavit?“
– „Ne, ještě počkáme pět let a potom oslavíme třicetiletou válku.“

(TV pohoda č. 26/2017, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslal Jan Vaverka, Kolín)


U soudu: „Svědkyně, jste vdaná?“ Svědkyně vzdychla. Soudce napsal: „Svobodná“.
– „Svědku, jste ženatý?“ Svědek vzdychnul. Soudce napsal: „Ženatý“.

(TV pohoda č. 25/2017, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala Jana Květoňová, Odolena Voda)


„Pane doktore, poradil jste mi, že mám chodit spát se slepicema, ale to prostě nejde!“
– „A proč?“
– „Protože pořád padám z bidla!“

(TV pohoda č. 24/2017, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslal Josek Kubíček, Pardubice)


Manželka natírá střechu a manžel se dívá v televizi na fotbal.
„Kdybych náhodou spadla,“ volá na něho manželka, „mohl bys mi o poločase zavolat sanitku?“

(TV pohoda č. 23/2017, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala Mirka Vávrová, Pardubice)


Psychiatr si pozval paní Královou. „Váš manžel mě požádal, abych vás vyšetřil. Prý chodíte večer po bytě se zdviženýma rukama a roztaženými prsty. Můžete mi k tomu něco říct?“
– „Ale jistě. Čekám, až mi zaschne lak na nehty.“

(TV pohoda č. 22/2017, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala Jana Tichotová, Břeclav)


Manželka stojí před zrcadlem, s obdivem se prohlíží, upraví se a povídá manželovi: „Že nevypadám na třicet?“
– „To ne, už dávno ne.“

(TV pohoda č. 21/2017, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala Kateřina Schmidtová, Litoměřice)


Manželé sedí doma – on v obýváku u televize, ona v kuchyni. Najednou on opakovaně křičí „Nechoď do toho kostela!“ Manželka z kuchyně volá: „Zase koukáš na nějaký horor?“ Manžel odpovídá: „Ne! Pouštím si video z naší svatby.“

(TV pohoda č. 20/2017, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslal Jan Kubík, Plzeň)


„Vy ale máte krásné zuby, slečno!“
– „Ty jsem zdědila po mamince.“
– „Neříkejte, ale sedí vám výborně!“

(TV pohoda č. 19/2017, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala Jarka Šímová, Boskovice)


Tonda šel navštívit přítele. Našel ho v kuchyni, jak klečí na kolenou a drhne podlahu. „Něco takového by mě ani ve snu nenapadlo, příteli,“ zakroutí nechápavě hlavou.
– „Mě taky ne, to je nápad mý ženy!“

(TV pohoda č. 18/2017, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala Jarka Šímová, Boskovice)


Přijde host do restaurace. Objeví se vrchní s dotazem, co si pán přeje. „Přineste mi to, co má tamten pán,“ povídá host. Vrchní se za chvilku vrátí a povídá: „Promiňte, pane, rád bych vám vyhověl, ale on mi to nechce dát.“

(TV pohoda č. 17/2017, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala Tamara Chaloupková, Svitavy)


„Pane doktore, co děláte, když jste nachlazen?“
– „To samé co vy, kýchám a kašlu.“

(TV pohoda č. 16/2017, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala Radka Konečná, Praha)


Pepíček se vrátí domů ze školy. „Tak co jste se dnes naučili?“ ptá se ho maminka.
– „Učili jsme se psát,“ odpoví Pepíček.
– „Výborně a co jsi napsal?“ ptá se maminka.
– „Já nevím,“ povídá Pepíček, „ještě nás neučili číst.“

(TV pohoda č. 15/2017, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala Jiřina Bartoníčková, Kouřim)


„Jak jste spokojen se svým zetěm?“, vyptává se pan Růžička souseda. „Je to velice schopný a pracovitý mladík, navíc z dobré rodiny… Má ale jednu vadu, neumí hrát karty.“
– „Tomu říkáte vada? To byste přece měl být rád!“
– „Jenže on je hraje.“

(TV pohoda č. 14/2017, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala Anna Skoumalová, Klučov)


Hurvínek jde na očkování a křičí přes celou ordinaci. Spejbl ho uklidňuje: „Hurvajs, nekřič, vždyť ani nevíš, proti čemu tě očkují.“
– „Vím. Proti mé vůli!“

(TV pohoda č. 13/2017, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala Gabriela Boučková, Kroměříž)


„Dnes večer je v televizi fotbal, miláčku,“ oznamuje snoubenec novinu svojí snoubence.
– „Já vím, lásko, proto jsem na dnešek koupila lístky do kina!“

(TV pohoda č. 12/2017, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslal Karel Voborník, Neratovice)


Přijde žena po čtyřech hodinách od kosmetičky domů, manžel se na ni podívá a povídá: „No, aspoň ses pokusila…“

(TV pohoda č. 11/2017, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala Alena Kousalová, Brno)


Sedí dva senioři na lavičce v parku a mlčí, každý je zahloubán do svých úvah. Konečně jeden z nich vzdychne: „Ach jo…“
„Mně to budete povídat!“, přisvědčí druhý.

(TV pohoda č. 10/2017, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala Anna Skoumalová, Klučov)


Pan Horák byl s rodinou na dovolené u moře. Na jednom zvláště hezkém místě vyryl do skály: „Byl jsem zde se svou ženou, je zde krásně.“
Příští rok tam přijela paní Horáková sama. Do skály pod původní nápis připsala: „Letos je tu mnohem krásněji.“

(TV pohoda č. 9/2017, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala Hana Knoblochová, Písek)


Co to je? Je to růžové a klepe to na dveře. No přece budoucnost…

(TV pohoda č. 8/2017, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslal Jaroslav Budínský, Hodonín)


Manželka: „Je problém s autem. Má vodu v karburátoru.“
– Manžel: „Voda v karburátoru? To je směšné.“
– Manželka: „Říkám ti, že má auto vodu v karburátoru.“
– Manžel: „Ty ani nevíš, co je to karburátor. Já to zkontroluju. Kde je auto?“
Manželka: „V bazénu.“

(TV pohoda č. 7/2017, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala Hana Nikodémová, Boskovice)


„Tak co, poslechl jste mne a spal jste o dovolené při otevřeném okně, pane Breburdo?“
– „Ano pane doktore.“
– „A obtíže zmizely?“
– „Ne, jen hodinky, peněženka a jeden oblek.“

(TV pohoda č. 6/2017, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala Klára Jandačová, Valašské Meziříčí)


Pepíček zvedl telefon a po chvilce poslouchání povídá:
„A který šéf mého tatínka vy jste? Ten plešoun nebo ten debil?“

(TV pohoda č. 5/2017, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslal Miroslav Boudný, Vlašim)


„Za takové vysvědčení se dává pár facek!“ rozčiluje se otec.
„Máš pravdu, tati, pojď, pan učitel bydlí hned za rohem.“

(TV pohoda č. 4/2017, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala Jarmila Chmelířová, Pardubice)


Na zubařském křesle se krčí vystrašený člověk. „Pane doktore, ještě otázku. Opravdu dokážete bezbolestně vytrhnout zub?“
– „Abych vám pravdu řekl, ne vždycky. Třeba minulý týden jsem si přitom vykloubil loket.“

(TV pohoda č. 3/2017, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala Kateřina Malá, Teplice)


Moje žena řekla dvakrát „ano“ a udělala ze mne nejšťastnějšího člověka na světě.
– Proč dvakrát?
– Poprvé, když jsem ji žádal o ruku… a podruhé o rozvod.

(TV pohoda č. 2/2017, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslal Jaroslav Horáček, Jihlava)


„Taťuldo, dnes jsem si koupil stírací los,“ oznamuje Hurvínek. „Když vyhraju, koupím si tablet.“
– „A když nevyhraješ?“ zeptá se taťulda. „Tak mi to koupíš ty.“

(TV pohoda č. 1/2017, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala Alice Kloubková, Třinec)


„Pepíčku, a pročpak chceš od Ježíška dvě soupravy elektrických vláčků?“
„Abych si mohl hrát, i když je tatínek doma.“

(TV pohoda č. 50/2016, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala Anna Suchomelová, Jihlava)


Kubíček se ptá celý nadšený pod vánočním stromečkem svých rodičů: „Tohle všechno mi přinesl Ježíšek?“
– „Ano Kubíčku.“ Na to si dá Kubík ruce v bok a načuřeně se zeptá: „To by mě teda zajímalo, co jste mi koupili vy?“

(TV pohoda č. 49/2016, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslal Vladimír Novotný, Příbram)


Zlobí se matka na dceru: „Už jsem ti tolikrát říkala, že v naší nepřítomnosti sem nesmíš Karla zvát. Mám pak o tebe velkou starost!“
– „Ale mami, ty toho naděláš! Včera byl Karel taky sám doma a pozval mě – a nemyslím, že by o něj maminka měla starost!“

(TV pohoda č. 48/2016, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala Jindra Kopřivová, Most)


Ve společnosti slavného skladatele Rossiniho se jednou mluvilo o gastronomii. Někdo řekl, že Féničané vydatně obědvali, zatímco Římané kladli větší důraz na bohaté večeře. „A jak byste se chtěl stravovat Vy, Mistře? Jako ti první, nebo jako ti druzí?“, zeptali se Rossiniho.
– No, já osobně bych obědval u Féničanů a večeřel u Římanů“, odvětil Rossini, známý svým pozitivním vztahem k jídlu.

(TV pohoda č. 47/2016, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala Jana Květoňová, Odolena Voda)


Přijde Pepíček domů a povídá: „Mami, představ si, že jsem dostal jedničku z fyziky.“
Máma: „Opravdu???“
Pepíček: „Ale néé, jen si to představ…“

(TV pohoda č. 46/2016, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala Helena Sychrová, Nové Město na Moravě)


Jeníček brečí a naříká v pokojíčku. Za chvilku za ním přijde tatínek: „Co se stalo, Jeníčku?“
– „Škola shořela!“
– „To se ti jenom zdálo.“
– „No právě!“

(TV pohoda č. 45/2016, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala Soňa Hanáková, Jindřichův Hradec)


U lékaře: „Sprchoval jste se každé ráno studenou vodou, jak jsem vám doporučil?“
– „Bohužel, nemám tolik času, pane doktore.“
– „Jak to, vždyť to trvá jen pár minut.“
– „Ale hodinu, než se k tomu odhodlám.“

(TV pohoda č. 44/2016, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslal Jiří Šindelář, Hodonín)


„Minulý týden jsem dala do novin inzerát, že hledám manžela.“
„A dostala jsi nějakou odpověď?“
– „Několik set. A všechny byly stejné: Můžete si vzít toho mého.“

(TV pohoda č. 43/2016, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala Kateřina Volná, Hradec Králové)


„Co bys dělal, Kájo, kdybych spadla do řeky?“
– „Utíkal bych do vesnice pro pomoc.“
– „Ale vesnice je strašně daleko…“
– „Pro tebe, Leničko, bych utíkal třeba na kraj světa!“

(TV pohoda č. 42/2016, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala Vlasta Dvořáčková, Benešov)


Zubař se s vrtačkou v ruce přitočí ke křeslu, na kterém se potí pacient a konverzačním tónem prohodí: „Tak co, jste Sparťan nebo Slávista?“

(TV pohoda č. 41/2016, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslal Filip Kuba, Praha)


Povídá manželka manželovi: „Bedřichu, vystup si z auta. Tady pan policista by chtěl vidět toho blázna, který mi svěřil volant do ruky!“

(TV pohoda č. 40/2016, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala Helena Kopřivová, Beroun)


Nervózní turista přešlapuje na pláži a přemýšlí, zda má vlézt do moře. Obrátí se na plavčíka a ujišťuje se: „Opravdu v té vodě nejsou medúzy nebo krabi?“
– „Ale vůbec ne, všechno co tu bylo, už sežrali žraloci.“

(TV pohoda č. 39/2016, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala Jana Krátká, Brno)


Učitelka se na hodině přírodopisu ptá Pepíčka. „Pepíčku, který pták je nejchytřejší na světě?“
– „No to je přece jasné, že vlaštovka.“
– „Jak jsi na to přišel?“ diví se učitelka.
„Protože se v září na začátku školního roku sbalí a vypadne.“

(TV pohoda č. 38/2016, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala Hana Macháčková, Kopřivnice)


Bella rozmlouvá s Edwardem: „Až budeme svoji, chci sdílet všechny tvé starosti a trable a pomáhat ti nést tvé životní břemeno.“
– „Ale já žádné trable ani starosti nemám.“
– „Taky ještě nejsi ženatý.“

(TV pohoda č. 37/2016, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala Hana Machačová, Kladno)


U lékaře: „Po tomto léku budete spát, pane Ryzec, celou noc.“
„A jak často ho mám brát?“
„Každé dvě hodiny.“

(TV pohoda č. 36/2016, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslal Karel Růžička, Písek)


Honzík chce napsat dopis Barušce. Do jeho pokoje přijde matka a ptá se: „Copak to tady děláš?“
– „Píšu dopis Barušce.“
– „Ale Honzíku, vždyť ještě neumíš psát.“
„A to vadí? Barča zase neumí číst.“

(TV pohoda č. 35/2016, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala Karolína Kubíčková, Benešov)


Pan Kolísko se ptá nadřízeného: „Mohl bych si vzít příští týden volno kvůli návštěvě tchýně?“
– „V žádném případě. Nikam vás nepustím!“ odpoví bez váhání šéf.
– „Děkuji mnohokrát, pane. Věděl jsem, že vy mě pochopíte!“

(TV pohoda č. 34/2016, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslal Zdeněk Štípek, Jihlava)


Setkali se dva vášniví automobilisté, dobří přátelé, na procházce na náměstí. „Je docela zdravé občas se projít po vlastních nohou,“ prohlásil jeden z nich
– „Máš pravdu,“ přitaká mu druhý.
– „A můžeš mi říct, za co ti vzali řidičák?“

(TV pohoda č. 33/2016, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslal Hynek Kománek, Pardubice)


„Chtěla bych zahrát nějakou hezkou písničku pro mého manžela,“ volá do Písniček na přání posluchačka. „Ale hlavně ať to není Rosa na kolejích, manžel je totiž strojvedoucí a od rána do večera nevidí nic jiného.“

(TV pohoda č. 32/2016, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala pí. Ivana Vorlovská, Chrudim)


Portýr se táhne s kufry až do pátého poschodí a čeká spropitné.
Paní se ho ptá: „Kouříte?“
– „Ano!“
– „Tak s tím hned přestaňte, celou cestu jste děsně funěl!“

(TV pohoda č. 31/2016, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala pí. Jana Fišárková, Sokolov)


Jeden lékař se dožil sta let. Ptali se ho, čím to, že se dožil tak vysokého věku. Doktor řekl: „Málo jsem jedl, střídmě pil…, a nikdy jsem neužíval ani jeden z léků, které jsem předepisoval jiným.“

(TV pohoda č. 30/2016, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslal Jiří Procházka, Brno)


Tři lordi si vyprávějí své zážitky z pobytu v britských koloniích a jeden říká: „Strávil jsem v Indii čtyřicet let života. To je vám tak krutá země. Představte si to, když tam chlápek umře, tak s ním pohřbí zaživa jeho ženu.“
– „Tedy, to je vskutku kruté, ten nebožák nedozná klidu ani po smrti.“

(TV pohoda č. 29/2016, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala Božena Jírová, Kladno)


Vnučka se ptá svého dědečka: „Dědečku, co je to vlastně ten důchod?“
„Jo, holčičko, to je jen vzpomínka na plat.“

(TV pohoda č. 28/2016, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslal p. Jaromír Paul, Rožmitál pod Třemšínem)


„Pane doktore, to je hrůza, když vám lezou zuby,“ stěžuje si děda u zubaře.
– „To je pravda, pane Vondráčku, ale to už snad máte dávno za sebou, ne?“ diví se doktor.
– „Ani ne, tu protézu jsem spolkl teprve včera…“

(TV pohoda č. 27/2016, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala Jiřina Bezoušková, Písek)


„Přečtěte nahlas, co je napsáno na tamhleté tabuli“, říká lékař branci při odvodu.
– „Na jaké tabuli? Já žádnou nevidím.“
– „Správně“, na to doktor, „ona tam totiž taky žádná není… Schopen!“

(TV pohoda č. 26/2016, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslal Jan Kratochvíl, Benešov)


Maminka se ptá syna: „Tak co, Michale, jak dopadlo vysvědčení?“
– „To je přece vedlejší, mami, hlavně že jsme zdraví.“

(TV pohoda č. 25/2016, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslal Jaroslav Bohatý, Opava)


Po obědě se ptá novomanžel: „Co jsme to měli k obědu, miláčku?“
– „No přece svíčkovou na smetaně!“
– „Škoda, že jsem to nevěděl dřív, byl bych si pochutnal.“

(TV pohoda č. 24/2016, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslal p. Jaromír Paul, Rožmitál pod Třemšínem)


„Pane učiteli, potrestal byste mě za něco, co jsem neudělal?“
– „No samozřejmě že ne Pepíčku.“
– „Tak to je dobře, protože jsem neudělal domácí úkol.“

(TV pohoda č. 23/2016, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala Tamara Nohýnková, Semily)


Zubní lékař říká pacientovi: „Tak nejdřív vytrhneme zuby moudrosti. Stejně se vám neosvědčily.“

(TV pohoda č. 22/2016, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslal Karel Doleček, Karviná)


Pepíček sedí ve vlaku a žvýká žvýkačku. Přisedne si k němu stará paní. Po 5 minutách mu stařenka řekne: „To je od tebe moc hezké, že mi tu tolik věcí vyprávíš, ale já jsem hluchá.“

(TV pohoda č. 21/2016, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala pí. Renata Polášková, Jihlava)


Ve třídě před písemkou říká paní učitelka: „Doufám, že nikoho neuvidím opisovat.“ Z prostřední řady se ozve: „Tak to my taky doufáme.“

(TV pohoda č. 20/2016, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslal Michal Šmíd, Praha)


„Co ty tu hledáš na fotbale, Bedřichu? Ještě jsem tě tu neviděl!“
– „Já chodím, jen když píská Durdík.“
– „A proč jen tehdy?“
– „To je můj šéf a já mám strašnou radost, když mu tolik lidí nadává…“

(TV pohoda č. 19/2016, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala Eva Kocourková, Brno)


Při preventivní prohlídce lékař žertuje se starým pacientem: „Tak co, dědo, a za holkama ještě chodíte?“
– „Jo, jo, to chodím. Jen si nemůžu vzpomenout proč!“

(TV pohoda č. 18/2016, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala pí. Dana Vondráková, Tábor)


Baví se dva dělníci na stavbě: „Ty, vidíš tu mouchu na konci lešení?“
– „Jakou mouchu?“
– „Chlapi, končíme, je špatná viditelnost!“

(TV pohoda č. 17/2016, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala pí Hana Luňáková, Benešov)


„Vy tam, na konci auly! Na mých přednáškách spát rozhodně nebudete!“ řve docent na studenta.
– „To jsem taky pochopil. Ale možná kdybyste mluvil trochu víc potichu, tak by to šlo.“

(TV pohoda č. 16/2016, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala Štěpánka Knoblochová, Tábor)


„Pane doktore, já mám pořád pocit, že po mně něco leze,“ vysvětluje pacient psychiatrovi a rozhazuje přitom rukama. Psychiatr se ohradí: „Sakra, neházejte to ale na mě!“

(TV pohoda č. 15/2016, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslal p. Jan Čermák, Opava)


Malý Pepíček nebyl dva dny ve škole. Třetí den přichází rovnou k panu učiteli a nese mu omluvenku: Omluvte mého syna z vyučování, byl velice nemocný. S pozdravem moje matka…

(TV pohoda č. 14/2016, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala pí. Hana Dvořáková, Prostějov)


Za bouřlivé plavby přes Atlantik spočívá turista zmoženě na lehátku. Přijde k němu steward a ptá se: „Budete obědvat, pane, nebo mám oběd hodit rovnou přes palubu?“

(TV pohoda č. 13/2016, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslal p. Jaroslav Šimůnek, Praha)


„Tati, proč mi podepisuješ žákovskou knížku třemi křížky, jako nějaký analfabet?“
„Nechci, aby si učitel myslel, že vzdělaný člověk může mít takového syna, jako jsi ty!“

(TV pohoda č. 12/2016, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala pí. Zdena Kohoutová, Jablonec nad Nisou)


„Kdybys chtěl, ukážu ti místo, kde mi vyoperovali slepé střevo,“ svádí dívka chlapce.
– „Ani náhodou, z nemocnic se mi dělá zle.“

(TV pohoda č. 11/2016, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala Katka Jarníková, Děčín)


Dva tatínci se ráno sejdou před školou. „Hele Pepo, vyřešil jsi za kluka ten včerejší úkol z matematiky?“
– „Dalo mi to zabrat, ale nakonec jo, proč?“
– „No a nemohl bych si to od tebe opsat?“

(TV pohoda č. 10/2016, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala pí. Jana Kolouchová, Beroun)


„Máte velmi vzácnou a nakažlivou nemoc. V nemocnici musíte ležet na izolaci, kde dostanete k jídlu jen bramborovou a hrachovou kaši a smažená vejce.“
– „A po tomhle jídle mi bude zase dobře?“
– „Ne, to ne, ale je to jediné jídlo, které lze podstrčit pod dveřmi.“

(TV pohoda č. 9/2016, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslal Jiří Kropáček, Kopřivnice)


Muž přistoupil ve velkém supermarketu ke krásné ženě a zeptal se:
„Víte, já jsem tady v supermarketu ztratil svou ženu. Můžete se mnou pár minut mluvit?“
– „Proč?“
– „Protože pokaždé, když mluvím s krásnou ženou, moje manželka se z ničeho nic objeví.“

(TV pohoda č. 8/2016, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslal Jiří Kropáček, Kopřivnice)


Syn se doma učí gramatiku: „Tati, jaký je to čas: Maminka se potká se sousedkou?“
– „Ztracený, chlapče, ztracený!“

(TV pohoda č. 7/2016, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala Jana Heřmanská, Kladruby)


Franta už několik let chodí do rodiny partnerky, ale o svatbě zatím nepadlo ani slovo. Matka dívky to už nevydrží a dá mu ultimátum: „Buď si Lenku vezmeš, nebo se už neuvidíme!“
– „A nešlo by obojí spojit dohromady?“

(TV pohoda č. 6/2016, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala pí. Helena Hejduková, Praha)


Stěžuje si sestřička ortopedovi: „Pane doktore, pana Vomáčku budu ode dneška ošetřovat jenom pod podmínkou, že mu do sádry dáte i druhou ruku.“

(TV pohoda č. 5/2016, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala pí. Kateřina Vobrubová, Kladno)


Jirkovi se v žákovské knížce objeví poznámka: „Váš syn nemá žádné znalosti.“
Otec připíše: „Právě proto chodí do školy.“

(TV pohoda č. 4/2016, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala pí. Kateřina Tichá, Benešov)


Potká pán na ulici svého lékaře. „Dobrý den, pane doktore. Až budete mít chvilku času, zastavte se u nás.“
– „Copak, něco nutného?“
– „Ale ne, vůbec to nespěchá. Žena má jen vykloubenou sanici a nemůže mluvit.“

(TV pohoda č. 3/2016, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala pí. Markéta Hanáková, Pardubice)


„Opět pětka!“ vyčítá otec synovi. „Asi jsi dobře neporozuměl otázce, kterou ti pan učitel položil.“
– „Já jsem otázce rozuměl, ale učitel nepochopil mou odpověď.“

(TV pohoda č. 2/2016, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslal p. Hynek Pokorný, Jihlava)


Potkají se dva kamarádi.
– „Včera jsem měl to potěšení a potkal tvou tchyni!“
– „Tomu ty říkáš potěšení?“
– „Ale jo, jsem potěšen, že není tchyní mojí!“

(TV pohoda č. 1/2016, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslal p. Karel Grulich, Brno)


Žena vyčítá mužovi: „Mohli bychom už konečně koupit nějaké auto, abych nemusela pořád chodit domů přes ten les? Večer tam bývá tma, co když mě tam někdo znásilní?“
– „Neboj, taková tma nikdy nebude!“

(TV pohoda č. 53/2015, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala  Alice Fousková, Litomyšl)


Říká jedna paní druhé: „Lékařská věda velmi pokročila. Když jsem byla mladší, při každém vyšetření jsem se musela úplně vysvléct. Dneska stačí, když vypláznu jazyk.“

(TV pohoda č. 50/2015, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala  Alice Fousková, Litomyšl)


„Pepíčku, skloňuj slovo houska.“
– „Kdo, co? Houska. S kým, s čím? Se sýrem. Komu, čemu? Mně.“

(TV pohoda č. 49/2015, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala pí. Karla Janoušková, Teplice)


Zubařka spustí vrtačku a přátelsky se k pacientovi nakloní:
„Pamatuješ, Vašku, jak jsi ve škole seděl za mnou a pořád mě píchal tím kružítkem?“

(TV pohoda č. 48/2015, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala pí. Zuzana Benešová, Liberec)


„Aleši, přiznej se, kdo za tebe udělal ten domácí úkol?“
– „Ani nevím, paní učitelko, včera jsem přišel domů tak unavený, že jsem šel hned spát.“

(TV pohoda č. 47/2015, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala Karolína Hejdová, Prostějov)


„Sire, pojedete zítra dopoledne k lékaři?
– „Asi ne, mám za svítání souboj v parku na kraji města.“
– „Mám Vás tedy přeobjednat na odpoledne?“
– „Ne, Jean. Buď už u lékaře budu, nebo ho nebudu potřebovat…“

(TV pohoda č. 46/2015, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala pí. Helena Jeřábková, Semily)


„Pane doktore,“ povídá paní Francová lékaři, „můj manžel se honí za každou sukní, není to v jeho věku nebezpečné?“
„Bylo by, ale jenom v případě, že by nějakou sukni dohonil!“

(TV pohoda č. 45/2015, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslal p. František Brabec, Lovosice)


Žena vyčítá svému manželovi: „Jiné manželky si stále kupují moderní novinky, cestují po světě, jen já nemám nic a trčím stále doma jako popelka!“
– Muž říká: „Nevím, na co si stěžuješ, sama teď přiznáváš, že si žiješ jako v pohádce.“

(TV pohoda č. 44/2015, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala pí. Helena Jaroušková, Havlíčkův Brod)


Úředník na penzi potká svého někdejšího šéfa, který je ovšem také už v důchodu.
– „Šéfe, nemohu žít bez práce. Koupil jsem si ve sběru pár kilogramů spisů a doma je zpracovávám.“
– „Výborně! Až je vyřídíte, přineste mi je prosím k podpisu.“

(TV pohoda č. 43/2015, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala Kateřina Jírova, Louny)


„Mami, a kde jsi byla, když jsem se narodila?“ – „Ležela jsem v nemocnici.“
– „A kde byl táta?“ – „No přece v práci.“
– „No to je výborný. Takže když jsem sem přišla, tak tady nikdo nebyl!“

(TV pohoda č. 42/2015, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala pí. Věra Chourová, Milevsko)


„Vy máte v břiše hodinky,“ s hrůzou v hlase říká lékař pacientovi nad rentgenovým snímkem. – „Víte o tom?“
– „Ano, vím, ty tam mám už od dvanácti let.“ – „A nemáte s tím nějaké problémy?“ – „Jenom když měním baterky.“

(TV pohoda č. 41/2015, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslal Karel Vostrý, Opava)


„Pepíčku, proč jsi včera nebyl ve škole?“
– „Vy jste říkala, paní učitelko, že kdo nebude mít domácí úkol, tak ať se tady ani neukazuje.“

(TV pohoda č. 40/2015, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala Romana Vágnerová, Praha)


Přijde pacient s bolavým zubem k zubaři a ptá se ho: „Pane doktore, strašlivě mě bolí zub, kolik stojí vytržení?“
– „Bude to stát 800 Kč.“
– „Cože? Za 5 minut práce?“
– „No jestli chcete, můžeme ho trhat celou hodinu…“

(TV pohoda č. 39/2015, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslal p. Abdul Aziz Džabbar, Praha)


„Pane učiteli, potrestal byste mě za něco, co jsem neudělal?“
– „No samozřejmě že ne, Pepíčku.“
– „Tak to je dobře, protože jsem neudělal domácí úkol.“

(TV pohoda č. 38/2015, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala pí. Helena Krásová, Vlašim)


„Jaroušku, vstávej, musíš do školy!“
– „Ne, prosím, já nechci!“
– „Nedělej drahoty a vstávej, nesmíš přijít pozdě!“
– „Néé, já fakt nechci. Všichni mě nenávidí, ubližujou mi, nadávaj. Já tam nechci!“
– „Ale ty tam musíš jít, vždyť jsi jejich učitel!“

(TV pohoda č. 37/2015, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala pí. Jaroslava Machatá, Prostějov)


Psychiatr se ptá alkoholika: „Co pijete?“
– „Ale pane doktore, já nejsem vybíravý. Nalejte klidně, co máte.“

(TV pohoda č. 36/2015, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala pí. Jana Kodlová, Strakonice)


V oční ordinaci se ptá paní doktorka své pacientky, jak jí pomohla laserová operace očí, zda vidí lépe.
– „Paní doktorko, je to super, od operace jsem začala najednou potkávat tolik známých, které jsem roky předtím neviděla.“

(TV pohoda č. 35/2015, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslal Antonín Strnad, Brno)


Žena volá manželovi do práce. Manžel zvedne telefon a povídá jí: „Zlato, promiň, ale mám tu strašný frmol, nemůžu si teď povídat.“
– „Ale já pro tebe mám jednu dobrou a jednu špatnou zprávu!“
– „Dobře, zlato. Můžu ti věnovat jen chvilku, takže jen tu dobrou, jo?“
– „No, tak ta dobrá je, že airbag funguje.“

(TV pohoda č. 34/2015, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala pí. Hana Málková, Kladno)


„Co je na vaší práci nejtěžší, pane doktore?“
„Dostat z pacienta, co má nejraději, abychom mu to mohli zakázat.“

(TV pohoda č. 33/2015, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala Helena Vocásková, Pardubice)


Prosí chlápek ďábla: „Klidně ti upíšu duši, jen mě rychle zbav tchyně.“
„Tak to nepůjde, my máme zakázáno dělat dobré skutky!“

(TV pohoda č. 32/2015, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslal Jiří Kadeřávek, Litvínov)


Pan Lama si stěžuje u doktora, že neví, co je s ním, na co sáhne, to zkazí. Doktor jej pečlivě prohlédne a konstatuje: „Je to jednoduché – chybí vám jen dva důležité vitaminy – I a Q.“

(TV pohoda č. 31/2015, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslal p. Jaroslav Vít, Opava)


Na břehu ostrova stojí zarostlý vousatý muž a mává rukama na loď plující okolo.
– „Kdo je to?“ ptá se jeden z pasažérů kapitána.
– „To nevím, ale raduje se takhle vždycky, když plujeme okolo.“

(TV pohoda č. 30/2015, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala pí. Kateřina Voráčková, Tábor)


„Pamatuješ, Roberte, jaká byla tehdy bouřka, když jsme se spolu seznámili?“
– „Jistě že pamatuji. A já hlupák, jsem tenkrát nepochopil varování přírody!“

(TV pohoda č. 29/2015, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslal p. Karel Jeřábek, Jablonec nad Nisou)


„Pepíčku, proč už nekamarádíš s Frantíkem?“
– „A ty bys kamarádila s někým, kdo pořád lže a nadává?“
– „Samozřejmě, že ne.“
– „Tak vidíš, Frantík také nechce!“

(TV pohoda č. 28/2015, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala Jana Petrova, Jihlava)


„Pane doktore, co může zastavit padání vlasů?“
– „Podlaha, vážený pane, nic než podlaha,“

(TV pohoda č. 27/2015, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala pí. Alice Janáčková, Praha)


„Tak co, Kubíku, jak dopadlo vysvědčení?“, ptá se maminka nedočkavě synka, který přichází ze školy. „Ale mami, to je přece vedlejší, hlavně když jsem zdravý.“

(TV pohoda č. 26/2015, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala Anna Skoumalová, Klučov)


Malý Pepík dostal k narozeninám nové kolo. Hned, celý nadšený, objíždí náměstí. Po prvním okruhu hlásí: „Tati, jedu bez držení řidítek!“ A po druhé jízdě: „Tati, jedu bez horních zubů!“

(TV pohoda č. 25/2015, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslal p. Karel Klaška, Bechyně)


„Pane Františku, kolik měříte, prosím?“
– „Sto osmdesát centimetrů.“
– „To je tedy zajímavé, já měřím jen sto šedesát a mám vás až po krk.“

(TV pohoda č. 24/2015, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala pí. Jana Petrova, Jihlava)


Ptá se jeden otec druhého: „Tak jak se daří vašemu klukovi?“
„No, ujde to, ale raději stále chodím na třídní schůzky pod falešným jménem.“

(TV pohoda č. 23/2015, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslal p. Petr Kubíček, Litvínov)


Ptá se učitelka Pepíčka: „Který pták je nejchytřejší?“
– „Vlaštovka.“
– „Proč zrovna vlaštovka?“
– Protože v září, na začátku školního roku, odlétá.“

(TV pohoda č. 22/2015, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala Jana Fraňková, Děčín)


„Milorde, poplach! Hoří! Hoří jak v kuchyni, tak v jídelně! Co teď budeme dělat?“
– „Naobědváme se venku, Jean. Je tam dnes tak krásně!“

(TV pohoda č. 21/2015, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslal pan Jiří Roubíček, Plzeň)


Babička se ptá vnoučka: „Tak co, Pavlíku, chodíš rád do školy?“
– „Chodím, babičko. A ze školy taky. Jen to mezi tím mě nebaví.“

(TV pohoda č. 20/2015, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala Eva Mikysková, Třebíč)


„Prosím porci hranolků.“ – „A chcete na to něco?“ – „A kolik to pak bude stát?“ – „O korunu více.“ – „Tak to mi na to dejte jednu porci kuřete.“

(TV pohoda č. 19/2015, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala pí. Jana Petrová, Jihlava)


Povídá jeden šnek druhýmu: „My šneci to nemáme jednoduchý. Před měsícem mi utekla žena a támhle ji ještě pořád vidím!“

(TV pohoda č. 18/2015, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala pí. Klára Holečková, Beroun)


Pan Novotný se ptá manželky: „Kdepak jsou včerejší noviny?“ „Zabalila jsem do nich odpadky.“
– „No to je ale škoda, chtěl jsem se do nich podívat.“
– „To nelituj, není tam nic zvláštního, dávala jsem tam jen ohryzky a bramborové slupky!“

(TV pohoda č. 17/2015, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala Eva Skoumalová, Klučov)


Otec: „Tak jak dopadlo vysvědčení, Jirko? Jen pojď za mnou a pochlub se.“
Synáček: „Nemám ho u sebe, tati. Donesu ho až zítra.“
Otec: „Co to povídáš? A kde jsi ho nechal?“
Synáček: „Půjčil jsem ho Petrovi. Chtěl postrašit svoje rodiče!“

(TV pohoda č. 16/2015, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala Aneta Šiváková, Klučov)


Přijde hodně naštvaný zajíc do baru, vykasá si rukávy a zařve: „Kdo mi zmlátil bráchu?!“
– „Já,“ zvedne se medvěd, „a co jako má být?“
– „Ále, nic, dobře´s udělal.“

(TV pohoda č. 15/2015, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala Karolína Hušková, Semily)


„Úplně jsem ztratil kontakt se společností,“ stěžuje si pán u psychiatra. „Vůbec nemám zájem o lidi. Jejich příběhy mi přijdou stále stejné a nudné, nedokážu se přinutit k tomu, abych věnoval pozornost tomu, co říkají.“
– „Ach jo, ani nevíte, jak vám rozumím,“ povzdechne si psychiatr.

(TV pohoda č. 14/2015, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala pí. Zuzana Slavíčková, Liberec)


Učitelka ve zralém věku se ptá dětí: „Když řeknu ‚Jsem mladá a pohledná‘, o jaký čas půjde?“
– „Rozhodně o minulý!“ ušklíbne se Franta.

(TV pohoda č. 13/2015, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala pí. Alena Toufalová, Rakovník)


„Včera jsme se s manželkou pohádali, ale stejně jsem měl poslední slovo já!“
– „A cos jí řekl?“ – „Tak si teda ty boty kup!“

(TV pohoda č. 12/2015, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslal p. Karel Hradecký, Milevsko)


Lord odjíždí a na nádraží si vzpomene, že doma zapomněl rukavice. Vrátí se, vejde do pokoje, otevře skříň a vidí tam muže. Vezme rukavice a obrátí se k lady. „Drahá lady, již několikrát jsem vás upozorňoval, abyste si své věci dávala do své skříně.“

(TV pohoda č. 11/2015, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala pí. Jaroslava Hanousková, Třinec)


V tramvaji se ozval rozčilený starší muž: „Paní, buďte tak laskavá a řekněte tomu vašemu klukovi, aby mě přestal napodobovat!“
– „No tak, Románku, netvař se jako idiot a buď normální!“

(TV pohoda č. 10/2015, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala Eva Mikysková, Třebíč)


U doktora: „Pane Dvořáku, ty bolesti ve vaší noze jsou prostě věkem.“
– „To je divné, moje druhá noha je úplně stejně stará a nebolí.“

(TV pohoda č. 9/2015, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala Kateřina Čechová, Praha)


Povídá hajná manželovi: „Alberte, zítra to bude dvacet pět let, co jsme se vzali. Měl bys střelit zajíce.“
– „A proč, prosím tě? Copak ten chudák za to může?“

(TV pohoda č. 8/2015, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslal p. Karel Svátek, Liberec)


Manželka stojí u plotny a remcá: „Pořád dokola jen vařím a vařím, a co z toho nakonec mám? Vůbec nic!“ Manžel od stolu utrousí: „Tak vidíš, jaké máš štěstí. Já z toho mám žaludeční vředy.“

(TV pohoda č. 7/2015, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala pí. Emílie Stuchlíková, Břeclav)


Američan kupuje od starého lorda jeho letní sídlo. „Víte,“ svěřuje se mu „slyšel jsem, že prý tady straší.“
– „Tomu nevěřím, jezdím do tohoto sídla už 300 let a žádné strašidlo jsem neviděl.“

(TV pohoda č. 6/2015, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslal p. Karel Dvořák, Bechyně)


„A co říkal tvůj tatínek na vysvědčení?“ ptá se paní učitelka.
„No byl pěkně naštvanej. Radši se mu vyhněte, až ho potkáte.“

(TV pohoda č. 5/2015, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala Helena Vaverková, Praha)


„A spíte při otevřeném okně, jak jsem vám minule radil?“ ptá se lékař v ordinaci.
– „Ano.“ – „A zmizela ta bronchitida?“ – „Ne, zatím jen počítač a mobil.“

(TV pohoda č. 4/2015, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslal p. Jaromír Kudlička, Opava)


„Já vydržím pod vodou celých 10 minut“, chlubí se Janička babičce. „Na to ti tedy nenaletím, Janičko.“
– „Ale opravdu, babi, trčí mě z ní jen hlava.“

(TV pohoda č. 3/2015, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala . Zuzana Skoumalová, Třebíč)


Při nástupu říká velitel vojákům: „Kdo z vás se vyzná v hudbě, ať vystoupí z řady!“ Přihlásili se čtyři vojáci. „Půjdete za panem generálem a vynesete mu piáno do osmého patra.“

(TV pohoda č. 2/2015, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslal p. Jiří Vávra, Strakonice)


Ve škole povídá paní učitelka: „Venku tak krásně sněží, co kdybychom začali s koulováním?
– „Ano, ano!“ křičí nadšeně žáci. „Dobře, tak k tabuli půjde Pepíček.“

(TV pohoda č. 1/2015, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala pí. Věra Kubíčková, Plzeň)


Po lese chodí strašně naštvaný medvěd. Všude okolo sníh, mrzne, až praští. Medvěd tu kopne do jedličky, tam do zajíce, vlkovi natluče a přitom si mumlá: „Proč jsem sakra v září pil to kafe!?“

(TV pohoda č. 50/2014, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala pí. Lucie Trachtová, Litoměřice)


Adam se ptá Boha, proč je sám, když kůň má klisnu, kos kosici…
Bůh praví: „Dej mi jednu svoji ruku, jedno ucho, jednu nohu… a uvidíme, co se dá dělat.“
Adam se zamyslí a praví: „A co by se dalo udělat z jednoho žebra?“

(TV pohoda č. 49/2014, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslal p. V. Čihák, Zbiroh)


„Že se nestydíš, Jiříku, takhle přijít do školy. Na tvé mikině je vidět, že jsi k snídani pil granko.“
– „To není pravda, pane učiteli, to granko jsem pil už minulý týden v pondělí.“

(TV pohoda č. 48/2014, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala Aneta Šiváková, Klučov)


Přijde manželský pár do restaurace, usadí se a za chvíli přiběhne číšnice: „Co si dáte? Máme kočičí nožičky, žabí stehýnka…“
Žena se zhrozí: „Ježkovi voči!“ – „Dobrá volba, madam.“

(TV pohoda č. 47/2014, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslal p. Pavel Hřebíček, Pardubice)


Pan Nováček jde z nemocnice a potká ho kamarád. „Ty jsi nemocný?“
„Proč bych měl být nemocný?“ Diví se Nováček. „Protože jdeš z nemocnice.“
– „A to když jdu ze hřbitova, tak musím být mrtvý?“

(TV pohoda č. 46/2014, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslal p. Pavel Hobza, Třebíč)


Spěchající pán prosí chlapce, který postává u vchodu do paneláku:
„Prosím tě, chlapče, ukaž mi, kde bydlí pan Florián.“
Chlapec ho dovede po schodech do osmého patra a tam ukáže na jedny dveře:
„Tady pan Florián bydlí, ale pokud s ním chcete mluvit, tak sedí venku na lavičce.“

(TV pohoda č. 45/2014, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala pí. Jaroslava Skoumalová, Třebíč)


„Pane doktore,“ povídá ustaraná matka. „Náš syn si pořád hraje na písku a dělá bábovičky. Dá se to nějak léčit?“
– „Proč by se to mělo léčit?“ diví se lékař. „To je přece normální.“
– „My si to s manželem taky myslíme, ale snacha se s ním chce kvůli tomu rozvést!“

(TV pohoda č. 44/2014, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala pí. Naďa Chlebníčková, České Budějovice)


Vykoukne krokodýl z vody na rybáře a ptá se: „Berou, berou?“
„Ale kdepak, ani ťuk…“ – „Tak se na ně vykašli a pojď se radši vykoupat.“

(TV pohoda č. 43/2014, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala Alenka Kubíčková, Opava)


Dcerka se dívá na maminku, jak si nanáší pleťovou masku.
„Proč to děláš?“ ptá se jí.
– „Abych byla krásná!“ odpoví maminka.
Za chvíli si masku sundává a dcerka se ptá: „Vzdáváš to?“

(TV pohoda č. 42/2014, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala pí. Jiřina Cmíralová, Plzeň)


Účetní si stěžuje doktorovi, že má problémy se spaním.
– „A zkusila jste třeba počítat ovečky?“
– „No v tom je ta potíž – spletu se  pak se tři hodiny snažím přijít na to, kde jsem udělala chybu.“

(TV pohoda č. 41/2014, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala pí. Jana Urbánková, Praha)


Ráno si nechá velitel kasáren nastoupit celá kasárna a praví: „Jak víte, vojáci, dnes, jako pravidelně každý měsíc, probíhá výměna prádla. Nyní přečtu postup, jak bude výměna probíhat. Novotný si vymění prádlo s Dvořákem, Pospíšil s Krátkým…“

(TV pohoda č. 40/2014, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslal p. Karel Syrový, Znojmo)


Lord provádí zámkem a ukazuje své lovecké trofeje. Mezi hlavami je i hlava s podivným úsměvem. „To je taky váš úlovek?“
– „Ano. Tchýně. Do poslední chvíle si myslela, že ji budu fotografovat.“

(TV pohoda č. 39/2014, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala pí. Jana Ptáčková, Jihlava)


„Pane Koenigswald, mohl bych mít to potěšení a mluvit s vaší paní?“
„No, když tomu říkáte potěšení, tak pro mě za mě…“

(TV pohoda č. 38/2014, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala pí. Kateřina Zdražilová, Tábor)


Na hodině dějepisu: „Znáš jméno nějakého významného Slovana, Pepíčku?“
– „Ano, prosím. Slovan Liberec, Slovan Bratislava…“

(TV pohoda č. 37/2014, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslal p. Jaromír Dulanský, Jihlava)


„Pane doktore, já mám hrozný strach, je to moje první operace.“
„Úplně vás chápu a vím, jak vám je,“ říká chirurg, „moje také!“

(TV pohoda č. 36/2014, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala pí. Simona Krupičková, Teplice)


Přiběhne rozčilená paní ve večerních hodinách k hotelové recepci: „V mém pokoji jsou dva úplně cizí muži! Žádám vás, abyste okamžitě jednoho z nich vyhodil!“

(TV pohoda č. 35/2014, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslal p. Hynek Červíček, České Budějovice)


Učitel dějepisu potká bývalou žačku s kočárkem, nahlédne do něho a ptá se: „Je to po meči nebo po přeslici?“ 
– „Kdepak, po mejdanu!“

(TV pohoda č. 34/2014, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala pí. Květa Jankovcová, Děčín)


Baví se dva opilci. Jeden říká: „Asi začínám vidět dvojmo.“
Druhý vytáhne stokorunu a řekne: „Tady máš ty dvě stovky, co jsi mi kdysi půjčil!“

(TV pohoda č. 33/2014, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslal p. Hynek Šimek, Teplice)


Hoteliér povídá klientovi: „Jestli mi neprokážete, že je to vaše žena, nemohu vás ubytovat spolu v jednom pokoji.“
„A když se vám podaří dokázat, že to není moje žena, budu vám do smrti vděčný…“

(TV pohoda č. 32/2014, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslal p. Vojtěch Komínek, Praha)


Na dovolené u moře se lidé koupou v deltě řeky a jeden turista se zeptá průvodce: „Jsou tady krokodýlové?“
„Ale kdepak,“ mávne rukou vedle stojící domorodec. „Oni se bojí žraloků!“

(TV pohoda č. 31/2014, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala pí. Jarmila Kroftová, Brno)


Manželé se v kině při představení spolu baví.
Soused je napomíná: „Prosím vás, nic neslyším!“
Žena se rozlítí: „No promiňte, co je vám do toho, co si říkáme!“

(TV pohoda č. 30/2014, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala pí. Lydie Cermanová, Praha 10)


„Ty, Jarmilko, dneska by to možná šlo.“ – „A co jako?“
„Podívej se z okna. Slunce svítí, na nebi ani mráček…“ – „Cože?“
„No, říkala jsi přece, že se jednoho krásnýho dne sebereš a odejdeš.“

(TV pohoda č. 29/2014, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslal p. Josef Trávníček, Třebíč)


Policista zastaví auto: „Pane řidiči, z vás je cítit rum!“
„To není možný, švagr přece večer tvrdil, že pijeme koňak!“

(TV pohoda č. 28/2014, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslal p. Vaňásek, Ostrava)


Starý lord přijde večer domů, sluha mu pomáhá z kabátu a tiše si říká: „Tak co, ty starý krokodýle, zase jsi byl v baru nasávat a koukat po hezkejch holkách, co?“
Lord odpoví: „Nikoliv, Jamesi. Dneska jsem si byl koupit naslouchátko.“

(TV pohoda č. 27/2014, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslal p. Jiří Fišer, Praha)


Chlubí se pan Nováček: „Vidíš tamhle tu nádhernou slečnu? Tak s tou jsem před chvílí tancoval valčík.“ Kamarád se diví: „Ale vždyť to byla polka.“ 
Pan Nováček: „Skutečně? Ale česky mluvila báječně!“

(TV pohoda č. 26/2014, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala pí. Jana Květoňová, Odolena Voda)


Přijde Pepíček domů a ukazuje tatínkovi vysvědčení. Tatínek povídá: „Tak hrozné vysvědčení jsem snad ještě neviděl. A Pepíček odpoví: „Já také ne, ale včera jsem ho našel ve tvých věcech.“

(TV pohoda č. 25/2014, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala pí. Jana Feřteková, Rakovník)


Na telegrafním drátě visí několik netopýrů hlavou dolů a tu se zničehonic jeden prudce otočí a zůstane hlavou nahoru.
„Hele, co je s ním?“ ptá se jeden. „Nevím, asi omdlel.“

(TV pohoda č. 24/2014, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslal p. Váchal, Znojmo)


Student je u zkoušky. Profesor se ho ptá: „Co nejvíc způsobuje pocení u člověka?“
„Vaše otázky“, odpovídá student.

(TV pohoda č. 23/2014, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala pí. Vondrušková, Jindřichův Hradec)


Prvňáček Pepíček se přiřítí ze školy a oznamuje mamince: „Mami, mami, mám ti od pana učitele vyřídit, že ti mockrát děkuje!“ Maminka se diví: „A za co, Pepíčku?“
– „Když se mě ptal, jestli mám nějaké mladší sourozence, řekl jsem mu, že ne!“

(TV pohoda č. 22/2014, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala pí. Jarmila Koutská, Jihlava)


„Nesmíš se do všeho vrhat hlavou napřed“, rozumuje u vody otec.
Syn na něj udiveně pohlédne: „Tak jak mám teda podle tebe udělat šipku?“

(TV pohoda č. 21/2014, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslal p. Karásek, Brno)


Baví se dvě vlaštovky a jedna praví té druhé: „Bude pršet.“
„Jak to poznáš?“ – „No koukej, jak na nás zase lidi koukají.“

(TV pohoda č. 20/2014, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala pí. Jandáčková, Karlovy Vary)


„Kdy si konečně opravíš ty známky z matematiky?“
„Tak to teda fakt nevím, profesorka nedá notes z ruky!

(TV pohoda č. 19/2014, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslal p. Nový, Rakovník)


Synek se chlubí rodičům novým autem:
„Jen se podívejte, tohle auto má pod kapotou přes 400 koní!“
Maminka na to: „Tak proto jezdíš jako splašenej…“

(TV pohoda č. 18/2014, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslal p. Hutník, Teplice)


Přijde paní k doktorovi a ten se jí ptá: „Tak co vás trápí?“
Ona: „Nejvíc manžel. Ale jsem tu kvůli žlučníku.“

(TV pohoda č. 17/2014, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala pí. Jarmila Šusterová, Praha)


Pepíček přijde ze školy a ptá se: „Mami, nejsou dneska náhodu Velikonoce?“
 „Ne, ty budou až za týden. Proč se ptáš?“
„No, že jsem si vykoledoval pětku…“

(TV pohoda č. 16/2014, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala pí. Novosedlová, Milevsko)


Otec huboval syna, že je líný a nepíše domácí úkoly. „Jestlipak víš, co v tvém věku dělal Abraham Lincoln?“
 „To nevím, ale vím, že v tvém věku byl prezidentem!“

(TV pohoda č. 15/2014, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala pí. Lydie Cermanová, Praha 10)


Baví se tři podnikatelé:
„Koupil jsem ženě skvělé auto, do deseti vteřin je z nuly na stovce.“
„Já jsem jí koupil lepší – na stovce je do pěti vteřin.“
„Tak to moje žena je na stovce do vteřiny.“
Ostatní se na něho sesypou: „To není možné… co to má za auto?“
„Proč hned auto? Koupil jsem jí digitální váhu!“

(TV pohoda č. 14/2014, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala pí. Libuše Fojtová, Orlová Lutyně)


Pepíček se ve škole chlubí paní učitelce, že jeho sestra má žloutenku. Učitelka se vyděsí a pošle Pepíčka domů, aby nikoho nenakazil. Za týden ho potká na ulici a starostlivě se ptá: „Jak se daří tvojí sestře, Pepíčku?“
Pepíček jen pokrčí a řekne: „To já nevím, než sem od ní dojde z Austrálie další dopis, trvá to i dva týdny.“

(TV pohoda č. 13/2014, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala pí. Jana Petrova, Jihlava; varianta vtipu z TV pohody č. 23/2012)


Lakýrnický mistr přikazuje učni: „Vašku, okamžitě běž natřít ta okna!“
„Už letím,“ ujistí ho Vašek. Za tři hodiny však přijde a ptá se: „Šéfe, a mám natřít i rámy?“

(TV pohoda č. 12/2014, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala pí. Ludmila Řezáčová, Neplachov)


Muž v cizím městě osloví policistu:
„Nezlobte se, pane strážmistře, hledám autobusové nádraží.“
„Vůbec se, pane, nezlobím, klidně hledejte dál…“ odpoví policista.

(TV pohoda č. 11/2014, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslal p. Martin Florus, Praha 10)


Paní učitelka vybírá domácí úkoly a zastaví se u Anety. „Anetko, to jsi psala ty?“
 „Ne, táta.“
 „A proč?“ ptá se paní účitelka.
„Protože mamka neměla včera večer čas.“

(TV pohoda č. 10/2014, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala pí. Vendula Šteflová)


Psychiatr se ptá paní Žáčkové: „Vyskytuje se u vás v rodině nějaký případ duševní úchylky?“
 „Jo, jo, pane doktore. U mýho muže. Už dvacet let si myslí, že je hlava rodiny.“

(TV pohoda č. 9/2014, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala pí. Srdenková, Opava)


„Aleši, přiznej se, kdo za tebe udělal ten domácí úkol?“
„Ani nevím, paní učitelko, včera jsem přišel domů tak unavený, že jsem šel hned spát.“

(TV pohoda č. 8/2014, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslal p. Řezníček, Teplice)


Lord se vrátí z dovolené a ptá se sluhy: „Jean, je něco nového?“
 „Lady vám byla nevěrná, mylorde.“
 „Jean, ptal jsem se, co je nového!?“

(TV pohoda č. 7/2014, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslal p. Smolák, Jihlava)


Říká pán známému: „Lékař zakázal mé paní veškerou práci v kuchyni.“
 „Proč? Je snad nemocná?“
 „Není! Ale já mám zkažený žaludek!“

(TV pohoda č. 6/2014, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala pí. Anna Greplová, Prostějov)


Malý vnuk Honzík nechce usnout. Jeho babička se nabízí, že by mu zazpívala ukolébavku. „Nu,“ doporučuje jí Honzíkův tatínek, „zkuste to, babi, ale nejprve raději po dobrým…“

(TV pohoda č. 5/2014, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslal p. Karel Klaška, Bechyně)


Povídá učitel žákovi při předávání vysvědčení:
„Raději jsem ti, Pepíčku, dopsal na zadní stranu vysvědčení i telefon na bezplatnou LINKU BEZPEČÍ.“

(TV pohoda č. 4/2014, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala pí. Věra Krňáková, Hlinsko)


Říká paní psychiatrovi: „Představte si, že můj manžel je po vašem léčení jako rybička.“
„To jsem rád, že je v pořádku!“
„No, jak se to vezme. Přestal mluvit a spát chodí do akvária.“

(TV pohoda č. 3/2014, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala pí. Jeníčková, Brno)


Stojí zajíc v lese na pařezu a máchá kolem sebe packama. Jde kolem liška: „Hele zajíci, co děláš?“
„No, víš, trénuju teď box a až budu mít formu, tak namlátím medvědovi.“
Za chvíli jde okolo vlk a říká: „Hele, zajíci, co děláš?“
„Trénuju box, až budu mít formu, namlátím medvědovi.“
Za chvíli jde kolem medvěd: „Čau, zajíci, co to tady děláš?“
„Ale, skáču tady na pařezu a melu nesmysly…“

(TV pohoda č. 2/2014, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslala pí. Hradecká, Plzeň)


Ptají se přátelé pana Dvořáka:
„Pročpak jsi včera nebyl v hospodě?“
„Ále… moje žena se rozhodla, že se mi tam nechce!“

(TV pohoda č. 1/2014, Čemu se smějí naši čtenáři, zaslal p. Král, Znojmo)


Humor – Archiv 2013

Humor – Archiv 2012


* * *

Blog (ex fknizek.wz.cz)