Archiv autora: administrator

Demolice kina Marx (Fotodokument)

Poslední fotografie

Demolice 2.12.-7.12.2016 – Parkoviště na zbořeništi kina Marx

Parkoviště na zbořeništi (pohled z parkoviště v Radniční ulici) - stav 7.12.2016 odpoledne
Parkoviště na zbořeništi (pohled z parkoviště v Radniční ulici) – stav 7.12.2016 odpoledne
Parkoviště na zbořeništi (pohled od komplexu Lužan) - stav 7.12.2016 odpoledne
Parkoviště na zbořeništi (pohled od komplexu Lužan) – stav 7.12.2016 odpoledne
Parkoviště na zbořeništi (pohled z ulice Na Valech/Vraní) - stav 7.12.2016 odpoledne
Parkoviště na zbořeništi (pohled z ulice Na Valech/Vraní) – stav 7.12.2016 odpoledne
Parkoviště na zbořeništi (pohled z ulice Na Valech/Vraní) - stav 7.12.2016 odpoledne
Parkoviště na zbořeništi (pohled z ulice Na Valech/Vraní) – stav 7.12.2016 odpoledne

Demolice 8.12.-10.12.2016 – Parkoviště na zbořeništi kina Marx

Parkoviště na zbořeništi (pohled z ulice Radniční) - stav 10.12.2016 před polednem
Parkoviště na zbořeništi (pohled z ulice Radniční) – stav 10.12.2016 před polednem
Parkoviště na zbořeništi (pohled z ulice Radniční) - stav 10.12.2016 před polednem
Parkoviště na zbořeništi (pohled z ulice Radniční) – stav 10.12.2016 před polednem
Parkoviště na zbořeništi (pohled z ulice Radniční) - stav 10.12.2016 před polednem
Parkoviště na zbořeništi (pohled z ulice Radniční) – stav 10.12.2016 před polednem
Parkoviště na zbořeništi (pohled z ulice Radniční) - stav 10.12.2016 před polednem
Parkoviště na zbořeništi (pohled z ulice Radniční) – stav 10.12.2016 před polednem

Demolice 11.12.-17.12.2016 – Parkoviště na zbořeništi kina Marx

Parkoviště na zbořeništi (pohled z ulice Radniční) - stav 17.12.2016 před polednem
Parkoviště na zbořeništi (pohled z ulice Radniční) – stav 17.12.2016 před polednem
Parkoviště na zbořeništi (pohled z ulice Radniční) - stav 17.12.2016 před polednem
Parkoviště na zbořeništi (pohled z ulice Radniční) – stav 17.12.2016 před polednem

* * *

Pokračování textu Demolice kina Marx (Fotodokument)

Je to v lidech

V Rumburských novinách č. 15/2016 z 25. srpna vyšel na titulní stránce dole článek „Bývalé kino Marx bude již zanedlouho minulostí“ (http://rn.rumburk.cz/2016/10/25/byvale-kino-marx-bude-jiz-zanedlouho-minulosti/). Obdobný článek vyšel v Děčínském deníku 11. srpna 2016 pod titulem „FOTO: Jeden z rumburských domů hrůzy, bývalé kino Marx, půjde k zemi“ (http://decinsky.denik.cz/zpravy_region/foto-jeden-z-rumburskych-domu-hruzy-pujde-k-zemi-byvale-kino-marx-20160811.html).
Oba články jsou koncipovány ve stejném duchu – v podstatě jako obhajoba rozhodnutí rumburské radnice. Ani zmínka o tom, proč vlastník budovy město Rumburk od ukončení provozu kina Marx v listopadu 1998 se o tento svůj nemovitý majetek nestaral „s péčí řádného hospodáře“ a nezabránil jeho devastaci.
Žádná připomínka nehospodárného jednání z roku 1998, kdy podle kupní smlouvy na dodávky tepla a TUV (uzavřené na 20 let) „nejkurióznější situace je u bývalého kina Marx, kde je město povinno podle smluv ročně platit za 115 kW odebraného tepla přes 150 tisíc korun, přestože za celých deset let sem společnost Teplo Rumburk nedodala ani jeden jediný joul tepla.“ Podle tzv. „narovnání“ z roku 2009 „Zastupitelé se však dohodli, že se mezi občany nebude rozúčtovávat platba za kino Marx. Tu bude i nadále město hradit ze svého rozpočtu“ (http://rn.rumburk.cz/2009/04/09/letity-spor-o-teplo-je-u-konce-rumbursti-zastupitele-pristoupili-na-dohodu-o-narovnani/). Jinak řečeno, platí to všichni, kdo do městského rozpočtu přispívají.
Demolice za cca 1,7 mil. Kč tedy „pohřbí chyby minulosti“ a jejich viditelnou připomínku. Rumburské veřejnosti to patrně také nevadí – nenašlo se ani 15 podpisů pod návrh „Záchrana kina Marx (Na valech 226/2‎, 408 01 Rumburk)“ (http://fknizek.wz.cz/data/docs_pdf/participace_formular_kino_marx.pdf), nezbytných pro to, aby se jím představitelé města museli zabývat.

Dokumenty města Rumburk:
Informace o přijatých usneseních z 62. schůze Rady města Rumburk, konané dne 4. srpna 2016
Bod 4. Vyhlášení veřejné zakázky malého rozsahu (VZMR) na akci „Demolice kina Marx, objektu občanské vybavenosti č.p. 226, ul. Na Valech, Rumburk 1“
http://www.rumburk.cz/user_file/files/clanky/sprava_obce/dokumenty_mesta/usneseni_rady_mesta/Usnesení%20rady%20města%202014/rm_62_2016.pdf
Veřejná zakázka: Demolice Kina MARX, objektu č.p. 226 Rumburk
https://vzakazky.rumburk.cz/contract_display_134.html
Rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky
https://vzakazky.rumburk.cz/document_1157/493755357f39e4c35bb5-rozhodnuti-o-vyberu-nej-nabidky_sign-pdf
Informace o přijatých usneseních z 66. schůze Rady města Rumburk, konané dne 26. září 2016
Bod 4. Rozhodnutí zadavatele veřejné zakázky malého rozsahu (VZMR) na akci „Demolice Kina Marx, objektu občanské vybavenosti č.p. 226, ul. Na Valech, Rumburk 1“ Usnesení č. 1119/2016
http://www.rumburk.cz/user_file/files/clanky/sprava_obce/dokumenty_mesta/usneseni_rady_mesta/Usnesení%20rady%20města%202014/rm_66_2016.pdf

Kino Marx - křídlo s kinosálem s částečně propadlou střechou (Foto Jan Purkert, 2014)
Kino Marx – křídlo s kinosálem s částečně propadlou střechou (Foto Jan Purkert, 2014)

Pokračování textu Je to v lidech

Můj nový blog

Tento blog byl založen jako pokračování mého blogu založeného 28.3.2010 na adrese fknizek.wz.cz, který poskytovatel webhostingu webzdarma.cz k 31.10.2016 ruší (z důvodu ukončení provozu redakčního systému blog.webzdarma.cz), a to bez možnosti automatické konverze na jiný redakční systém.

Můj (staro)nový blog je umístěn na webhostingu provozovatele Endora pod redakčním systémem WordPress.

Endora
Endora
WordPress
WordPress

* * *

Výstava „120 let rozhledny na Dymníku“ v rumburském muzeu (7. července – 27. října 2016)

Dobrý den,
jménem Oblastního muzea v Děčíně, poboček Rumburk a Varnsdorf, si Vás dovoluji pozvat do výstavní síně rumburského muzea na novou tematickou výstavu týkající se osudu „Augustovy věže“ – stále oblíbené výletní destinace, dříve zvané „Rozhledna Dymník – brána do Českosaského Švýcarska“. Podrobnosti o výstavě jsou v tiskové zprávě v příloze (formát PDF). Výstava je doplněna srovnávacími fotografiemi Václava Jelínka.
Výstava vznikla k poctě Augusta Wenschucha, donátora rozhledny, svého času rumburského radního a známého mecenáše, jehož 180. výročí narození si letos připomínáme.
Těšíme se na setkání s Vámi.
S přátelským pozdravem Ester Sadivová, Muzeum Rumburk, Na Valech 401/4, 40801

Nejsou jako my

Ač nejsem monarchista, dovolím si jako motto ocitovat čtyřverší z hymny Rakousko-Uherska:
Spojené kde vládnou síly
Vše se snadno překoná
Když se ruka k ruce vine
Tak se dílo podaří

K věci:
Liberecké kino Varšava bylo uzavřeno v roce 2009, chátrající kulturní stánek se však rozhodla zachránit skupina přátel a nadšenců (filmaři, hudebníci, architekti, Liberečani, organizátoři kulturních akcí, bez politické příslušnosti), kteří založili spolek (původně občanské sdružení) Zachraňme kino Varšava.
Webové stránky spolku jsou zde – http://www.kinovarsava.cz/.
K 20. srpnu 2014 založili oficiální veřejnou sbírku na „Rekonstrukci kina Varšava“. Jako se svého času lidé skládali na Národní divadlo, Liberečané se skládají na své jediné kino – Varšava. Podpořit je lze na transparentní účet veřejné sbírky č. 2400632436/2010 (https://www.fio.cz/ib2/transparent?a=2400632436). Transparentní spolkový účet je zde: https://www.fio.cz/ib2/transparent?a=2700328815.
Kino Varšava opět ožívá, už rok se zde konají kulturní akce – filmové projekce, koncerty, výstavy; ve foyer kina Varšava byla otevřena kavárna Kino Káva. 15. února 2015 bylo otevřeno opravené foyer a od té doby do konce roku uspořádali 112 akcí, na které přišlo 6 700 návštěvníků.

Liberecké kino Varšava - kavárna Kino Káva
Liberecké kino Varšava – kavárna Kino Káva
Liberecké kino Varšava - multifunkční kinosál
Liberecké kino Varšava – multifunkční kinosál
Pokračování textu Nejsou jako my

Malá úvaha o „dvojím metru“

Scéna z filmu Šíleně smutná princezna (1968, režie Bořivoj Zeman):
Král Dobromysl (Bohuš Záhorský): „V celém království pod trestem pětadvaceti ran holí se zakazuje smích! Rozchod!“
Obveselovač Kokoška (Oldřich Dědek) si podrazí nohy a upadne, král se rozesměje.
Král: „No stalo se.“ Ke katovi (František Dibarbora): „Pojď, jen pojď, pojď, pojď!“
Právník (Antonín Klimeš): „Královská milosti, podle prejudice se zákony vyhlášené vaší královskou milostí, nevztahují na vaši královskou milost osobně, prosím.“
Král: „To by naše královská milost brzy dokrálovala, osobně. Pojď!“ (ke katovi, mrskajícímu rákoskou).


V Rumburských novinách č. 12/2016 (ze 16.6.2016) vyšel na přední straně článek „Jaký bude osud dříve krásné vily?“
Zabývá se aktivitami stavebního úřadu města Rumburk v záležitosti záchrany rodinného domu (vily) Pražská 1406/10 (p. č. 1746) na rohu Pražské a Lipové ulice (naproti OD Tesco), vůči vlastníkovi stavby (fyzická osoba). Město Rumburk se má stát opatrovníkem a prostřednictvím stavebního úřadu vyzve vlastníka „k provedení zabezpečovacích a udržovacích prací na předmětném rodinném domě“.
Jakáto chvályhodná péče o cizí nemovitost.
Vila Pražská 1406/10
Vila Pražská 1406/10
Nedaleko odtud na adrese Na valech 226/2 (p. č. 456) se nachází jiná nemovitost, kulturní památka, bývalé širokoúhlé kino Marx (předtím divadlo, ještě dříve kino a kavárna). O jeho záchranu neusiluje (vyjma pár jedinců) nikdo, byť je v majetku právě města Rumburk. Budova je městem určena (či spíše odsouzena) k demolici a otevřená střešní okna (na straně směrem k Radniční ulici) patrně mají proces její devastace (trvající už 18 let) urychlit.

Kino Marx (ze strany Radniční ulice)
Kino Marx (ze strany Radniční ulice)
Moje prostá otázka zní:
Proč by z hlediska „vyššího principu mravního“ měl soukromník se svým majetkem nakládat lépe, než město Rumburk nakládá s majetkem svým?


Odkazy:
Jaký bude osud dříve krásné vily? – http://rn.rumburk.cz/2016/07/12/jaky-bude-osud-drive-krasne-vily/
Kino Marx alias Městské divadlo – http://www.theatre-architecture.eu/cs/db/?theatreId=971


Záchrana dřevěné lesní kapličky sv. Anny v Dlouhém Dole – Aktualizováno

Aktualizace 15. června 2016

Hezký den přeji z Rumburka a přeposílám nové informace o kapličce sv. Anny a stavu sbírky, jež má sloužit k její záchraně. Přispět může každý do transparentní sbírky vyhlášené ČSOB na číslo účtu: 1017777101/0300, VS: 20160306. Musí být uveden variabilní symbol, prosím, neopomenout. Konec je vyhlášen do půlnoci 27. 6. 2016. Můžeme doufat, že se částka dostatečně navýší, aby kaplička vítala poutníky i v dalších desetiletích.
Ester Sadivová

Kaple sv. Anny v Dlouhém Dole
Kaple sv. Anny v Dlouhém Dole
Kaple sv. Anny v Dlouhém Dole – informace (PDF) – zde.

* * *

Vážení kamarádi, přátelé,
díky mnohým Vám jsme se jako turistický klub rozhodli zachránit historickou dřevěnou lesní kapličku sv. Anny. Nachází se v Dlouhém Dole, 4 km od Krásné Lípy v lese, ale je ve velmi špatném, havarijním stavu. Chceme ji zachránit jak z důvodu historie, tak jedinečnosti, poněvadž je snad jako jediná lesní kaplička ještě existující v celém Ústeckém kraji.
Přihlásili jsme jí v měsíci únoru do soutěže „ČSOB pomáhá regionům“ a díky i Vašemu hlasování jsme se z tzv. „divoké karty“ dostali do hlavní soutěže.
ČSOB nám poskytla číslo účtu s variabilním symbolem na které nyní od 13.5-do 27.6. nám příznivci na záchranu kapličky můžou posílat peníze.
Zbývá nám ještě plných 11 dní do ukončení soutěže, na kontě máme k dnešnímu dni 12 422,- Kč ale to nám alespoň na zakoupení materiálu a naší brigádnickou opravu zdarma nestačí.
Proto se na Vás obracím s žádostí – přispějte nám na finanční konto dle Vašich možnosti třeba jen malou částku 50,- či 100,- Kč abychom mohli tuto vzácnou stavbu zachránit pro další generace lidí.
S poděkováním a pozdravem
za Klub českých turistů
Krásná Lípa
Mikuláš Peterka

Na tento projekt se vybralo: 68 358 Kč

Odkazy:
Zachraňme historickou kapličku – http://www.csobpomaharegionum.cz/projekty/ustecky-kraj/2016018/zachranme-historickou-kaplicku
Klub českých turistů, odbor Krásná Lípa – http://www.kctkrasnalipa.cz/

Pokračování textu Záchrana dřevěné lesní kapličky sv. Anny v Dlouhém Dole – Aktualizováno

80 let kaple sv. Alžběty Durynské

Neděle 5. června 2016 v 15:00 hodin kaple sv. Alžběty Durynské v Dolních Křečanech

Děkovná pobožnost v kapli sv. Alžběty Durynské, Dolní Křečany
celebruje P. Pavel Kadlečík SDB, rumburský děkan

pořádá se jako připomínka 80. výročí od dostavby a posvěcení kaple

80 let kaple sv. Alžběty Durynské
80 let kaple sv. Alžběty Durynské

Odkaz:
80 let kaple sv. Alžběty Durynské – http://www.rumburk.cz/index.php?page=1&id=1743&akce=1

Nejsme jako oni?

V uplynulých letech proběhly v rumburské Loretě dvě putovní výstavy o zničených sakrálních památkách v období před rokem 1989 – „Zničené kostely severních Čech 1945 – 1989“ (1. září – 29. září 2012) a „Zničené židovské památky severních Čech 1938 – 1989“ (8. srpna – 28. září 2013) ). Logicky jsem očekával i výstavu třetí, věnovanou sakrálním památkám zničeným po roce 1989. Podklady pro takovou výstavu jsou, přehled sakrálních památek zničených nebo silně poškozených po roce 1989 existuje (Michal Valenčík, http://www.znicenekostely.cz/). Poslední v řadě je demolice kláštera milosrdných sester i s kostelem v Chebu (dokonáno jest v pondělí 16.5.2016, marné bylo úsilí Spolku na záchranu kláštera milosrdných sester v Chebu – https://www.facebook.com/klastercheb/). Starosta Chebu Petr Navrátil (ČSSD) to vyjádřil lapidárně: „Nejlepší by bylo, kdybychom našli smysluplné využití, ale to se bohužel nepodařilo. V současném stavu jsem rád, že jde stavba k zemi.“ Město podle něj demolici vítá, protože tak zmizí jedna z problémových lokalit.
Ale uchráněny nejsou ani památky světské, v Hradci Králové chtějí zbourat bývalé letní kino, v tom my v Rumburku už máme náskok.
Z paměti města již zmizel Bytex 01 i s Anglickým domem (státem chráněná památka), naposledy i dům U parku 933/2, nacházející se na všech dobových fotografiích za památníkem rumburských obětí Velké války (1914-18) v Parku přátelství. V rozpočtu města Rumburk na rok 2016 je vyčleněno 1,7 mil. Kč na demolici bývalého širokoúhlého kina Marx. K němu se váže moje vzpomínka, kdy jsem tam v 60. letech minulého století zažil (poprvé a naposledy) projekci muzikálu Kdyby tisíc klarinetů v 5D zvukové verzi (3 kanály vpředu, 2 vzadu). Je to jeden z více důvodů, proč jsem do participativního rozpočtu města Rumburk na rok 2016 zpracoval návrh „Záchrana kina Marx (Na valech 226/2‎, 408 01 Rumburk)“. Historii budovy, od roku 1931 známé jako Caffee und Lichtspiehaus „Marx“ Rumburg (kavárna a kino „Marx“ Rumburk), po roce 1945 přebudované na divadlo a později na širokoúhlé kino, popsali Jan Purkert a Alfred Javorin v databázi divadel: http://www.theatre-architecture.eu/cs/db/?theatreId=971. Ten název „Marx“ (na fasádě) není podle „nevýznamného“ filozofa 19. století Karla Marxe (1818-1883) – není to symbol minulého režimu, není ani podle filmových, divadelních a televizních komiků bratří Marxů (Chico, Harpo, Groucho, Gummo, Zeppo), ale podle původního majitele budovy. Hypotetická otázka, kdyby se původní vlastník jmenoval Masaryk, také bychom jeho dům s klidným svědomím srovnali se zemí?

Lichtspielhaus "Marx" Rumburg (Kino "Marx" Rumburk)
Lichtspielhaus „Marx“ Rumburg (Kino „Marx“ Rumburk)

Pokračování textu Nejsme jako oni?

Zapomenutý mučedník

Před 600 lety,30. května 1416 skončil na hranici v Kostnici Husův souputník a následovník
Mistr Jeroným (Jeronym) Pražský (Hieronymus Pragensis)

Jeroným Pražský
Jeroným Pražský
Informační tabulka v Řeznické ulici (http://www.turistika.cz/fotogalerie/36694/praha-1-reznicka-pametni-deska-jeronym-prazsky)
Informační tabulka v Řeznické ulici (http://www.turistika.cz/fotogalerie/36694/praha-1-reznicka-pametni-deska-jeronym-prazsky)

Prolog

Miroslav Frydrych: Jeroným Pražský – šiřitel Husova učení:
Když na konci května roku 1540 přijel do Štrasburku mladičký Matěj Červenka, bratrský teolog, pozdější moravský biskup Jednoty bratrské, aby z pověření biskupa Jana Augusty navázal přátelské vztahy s tamní reformací, byl mile překvapen. Jak přední štrasburský reformátor Martin Bucer, tak Wolfgang Capito pravili, že jejich reformace vzešla z Husových a Jeronýmových myšlenek. Oni sami o nich slýchali už jako malé děti. České kalendáře měly až do roku 1585 červeně označeny pamětní dny: 6. červenec – Jan Hus a 7. červenec – Jeroným. Později už se Jeronýmova památka neuvádí. Roku 1916 umístila Kostnická jednota v Řeznické ulici naproti historické Novoměstské radnici pamětní desku.
Někde v těch místech se Jeroným narodil. Nevíme, kdy… snad roku 1378, byl asi o šest let mladší než Hus. V roce 1398 dokončil studia na pražské univerzitě a už o rok později v Oxfordu studoval Viklefovy spisy a opisoval jeho knihy. Také studoval a přednášel na pařížské Sorbonně a na univerzitách v Kolíně nad Rýnem a v Heidelbergu. Na těchto školách získal titul mistra.
Hus kázal a psal knihy, Jeroným cestoval a šířil Husovo učení. Kromě toho měl přístup ke královskému dvoru a stal se diplomatem Václava IV. Podílel se na dekretu Kutnohorském a na velkých univerzitních disputacích v Praze. Roku 1413 jedná v Krakově a v Litvě.
V dubnu 1415 přijíždí přes Husovo varování do Kostnice. Píše dopisy členům koncilu, je ale zatčen. Po Husově upálení odvolal v září 1415 – „bál jsem se ohně.“ Ale měl sílu ve své slabosti to napravit. 26. května 1416 se přiznal k Husovi a k Viklefovi a 30. května byl upálen na stejném místě jako Hus.

Pokračování textu Zapomenutý mučedník